Ranní mlhy, mráz, brzké stmívání, častější pohyb zvěře, mokré listí na silnicích nebo letní pneumatiky – to jsou faktory, které na podzim ovlivňují bezpečnost provozu. Vedoucí oddělení BESIP na ministerstvu dopravy Tomáš Neřold upozornil, že právě podzim je rizikovým obdobím pro řidiče, možná nejrizikovějším po letních prázdninách. Svědčí o tom i statistiky nehodovosti. Řidiči by se proto měli na podzim řídit na silnicích řadou pravidel.
Jízda na podzim je nejrizikovější hned po období konce prázdnin. BESIP připomíná základní pravidla
Studio 6: Vedoucí BESIPu Tomáš Neřold o nebezpečích jízdy autem na podzim (zdroj: ČT24)
Podle Neřolda je rizikem hlavně to, že se brzy stmívá. Navíc řidiči jsou na podzim málo opatrní, což může být výrazné právě letos, kdy delší dobu převládalo příjemné počasí. „Řidiči jsou teď docela překvapeni tím, že přišlo tohle počasí. Měl by to být pro všechny takový moment, kdy se zastavíme a uvědomíme si, že odteď musíme řídit jinak a opatrněji,“ řekl.
Riziková může být například jízda v mlze. Motoristé často nevědí, kdy je správné zapínat mlhová světla. „Je rozdíl mezi přední a zadní mlhovkou. Tu zadní musím používat vždy, když je mlha, sněžení nebo hustý déšť. Mlhovka totiž slouží k tomu, abych já byl vidět,“ vysvětlil.
V případě, že se řidič v takovém počasí dostane například na dálnici do kolony, je třeba podle Neřolda mlhovku opět vypnout. „Přední mlhovka je vlastně dobrovolná. Samozřejmě ji zapnout můžu, řada aut je (mlhovky) má kombinované. Ale tam už to není přímo povinnost,“ sdělil.
Bezpečná vzdálenost
V mlze je však důležitá i bezpečná vzdálenost mezi auty. Podle Neřolda na to řada řidičů v podzimním či zimním období zapomíná. „Změřit ji můžu tím, že odpočítám od nějakého pevného bodu, kolem kterého projede vozidlo přede mnou dvě vteřiny. To je taková doporučená bezpečná vzdálenost,“ popsal.
K orientaci slouží také patníky u silnic, které jsou v rovných úsecích vzdálené od sebe padesát metrů. „Pokud bych jel stokilometrovou rychlostí třeba na dálnici či rychlostní silnici, tak tam je to ta správná bezpečná vzdálenost, protože je to zhruba polovina té rychlosti,“ vysvětlil Neřold.
Ranní mrazy a listí
Velkým rizikem jsou i ranní mrazy. Silnice se totiž často může jevit jako suchá, ale na některých místech může řidič narazit na velmi kluzkou vozovku. Podle Neřolda se jedná například o silniční mosty, nebo i komunikace, které jen přechází přes menší potok. „Jakmile nemá vozovka pod sebou zem, promrzá mnohem snadněji,“ vysvětlil. Jsou to i úseky, kdy řidič přejíždí například do lesa, kde bývá teplota nižší.
Problém může představovat i spadané listí na silnicích. „Teď jsme přesně v tom období, kdy je toho listí na vozovkách hodně. Na to je třeba dávat velký pozor, jde hlavně o to, abych měl přiměřenou rychlost,“ upozornil.
Zimní gumy, nebo univerzál?
Jednou z věcí, která nejvíce ovlivňuje chování vozidla na silnici ve špatném počasí, jsou pneumatiky. V Česku platí, že od 1. listopadu musejí mít motoristé „přezuto“. „Zimní pneumatiky musí mít řidič vždy, když je na silnici souvislá vrstva sněhu, ledu nebo námrazy, ale také v situacích, kdy lze předpokládat, že kvůli předpovědi počasí taková situace nastane,“ upřesnil Neřold.
To se může stát už teď o víkendu. Například pokud někdo pojede z Prahy na víkend na hory, vyjede v pátek ještě na suché silnice, jenže v neděli už může ve vyšších polohách narazit na sníh.
Důležitá je hloubka dezénu. V posledních letech se ale stávají populárními univerzální pneumatiky, které není potřeba měnit, řidiči na nich mohou jezdit po celý rok. „Celoroční pneumatika podmínku splňuje, platí pro ni však stejné pravidlo jako pro pneumatiku zimní, že musí mít čtyři milimetry hloubku dezénu,“ řekl Neřold.
Upozornil ale na to, že celoroční pneumatiky nemají tak dobré vlastnosti v zimních podmínkách, jako je tomu u zimních pneumatik. Právě proto to podle něj nelze doporučit řidičům, kteří často jezdí do hor. Vhodnější jsou spíš pro motoristy, kteří v zimě vyjíždějí málo a převážně jen po městě.
Padesátikoruna v kapse
Potřebnou hloubku vzorku na zimních pneumatikách zkontrolují v autoservisu při přezouvání pneumatik. Také policisté na to mají speciální přístroje. Pomoci si však mohou řidiči i sami, stačí mít po ruce padesátikorunovou minci.
Podle Neřolda je použití padesátikoruny spíše lidovou pomůckou, ale pro základní orientaci zafungovat může. „Jak má padesátikoruna ten vnější okraj jinou barvou, tak ten by měl (do vzorku) celý zapadnout. Jakmile ten vnější okraj vidím, tak už to nefunguje,“ popsal.
Pozor na vločku a zvěř
Některé, zejména horské, úseky bývají občas označeny dopravní značkou zimní výbava (kulatá modrá značka s obrázkem auta a sněhové vločky – pozn. red.), tam je potřeba mít zimní výbavu bez ohledu na to, jestli nasněžilo nebo se sněžení očekává.
Bezpečnost na silnicích na podzim výrazně ovlivňuje také častější migrace zvěře. „Právě teď objíždíme kraje, kde se věnujeme přímo nehodovým lokalitám, a třeba na Vysočině nebo v Pardubickém kraji jsou opravdu místa, kde jsou srážky se zvěří velmi časté,“ uvedl Neřold. „V úsecích, kde je značka pozor zvěř, je potřeba nebrat ji na lehkou váhu, snížit rychlost a být pozorný,“ dodal.