Popularitě dětských jmen loni opět vévodili Jakub s Eliškou

Nahrávám video

Žebříček nejoblíbenějších dětských jmen za rok 2022 opět ovládli Jakub a Eliška. Jakub je nejpopulárnějším jménem už dvanáct let po sobě, Eliška o jeden rok méně. Na dalších místech se u chlapců objevila jména Jan a Matyáš, u dívek pak Viktorie a Anna. Vyplývá to z dat, která ve čtvrtek prezentoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Křestním jménům chlapců dominuje Jakub, a to již od roku 2011, kdy přebral prvenství Janovi. Jan, který byl loni na druhém místě, se přitom v první desítce nejčastěji dávaných chlapeckých jmen objevuje každoročně už od roku 1950. „Jakub se naproti tomu do první desítky probojoval poprvé až v roce 1984. Třetí pozici roku 2022 obsadil Matyáš, který v první desítce figuruje od roku 2010,“ sdělil předseda ČSÚ Marek Rojíček. Mezi pětici nejčastějších jmen roku 2022 patří i Adam a Tomáš.

Z dívčích jmen je na prvním místě Eliška, která vede statistiku od roku 2012, tehdy poprvé překonala Terezu. Ta loni skončila na šestém místě. Na druhém místě byla Viktorie, která se v prvních deseti nejoblíbenějších dívčích jménech objevuje od roku 2014. Na třetím místě je jméno Anna. „Jméno Anna přitom patřilo mezi deset nejoblíbenějších dívčích jmen i v polovině minulého století a na výsluní se postupně vrací od devadesátých let,“ doplnil Rojíček.

V regionálním srovnání byl loni celorepublikově nejpopulárnější Jakub nejrozšířenějším chlapeckým jménem ve všech krajích kromě Královéhradeckého, kde zvítězil Matyáš. Eliška byla nejčastějším jménem v jedenácti krajích, pouze v Praze a Plzeňském kraji ji předběhla Anna a v Libereckém kraji Viktorie.

Statistici nově využili záznamy ze základního registru obyvatel, jde o děti narozené v Česku a žijící ke konci roku 2022. Ve statistikách do roku 2019 využívali lednová hlášení o narození od matričních úřadů.

Různorodost

Na prvních dvaceti příčkách se v letech 2010 až 2022 objevilo 29 různých dívčích a 25 chlapeckých jmen. V případě dívek přitom vybírají rodiče z vícera jmen než v případě chlapců. Různorodost jmen se zvyšuje od přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století.

„V roce 2022 připadalo na tisíc dívek téměř osmdesát různých jmen a na tisíc chlapců přibližně sedmdesát různých jmen. Taková různorodost tu ale nebyla vždy. V generacích narozených před rokem 1990 připadalo na tisíc dívek jen něco málo přes deset různých jmen, na tisíc chlapců pak dokonce méně než deset různých jmen,“ popsal předseda ČSÚ.

Různorodost se zvyšuje rovněž na základě využívání víceslovných jmen oddělených mezerou nebo pomlčkou. Zatímco u dětí narozených v roce 1990 nemělo víceslovné jméno ani půl procenta chlapců či dívek, v roce 2022 to bylo již přes čtyři procenta chlapců a téměř pět procent dívek. 

Neobvyklá a víceslovná jména

Synové se po otcích jmenují častěji než dcery po matkách. U chlapců se nejčastěji dědila jména Antonín, Václav a Jindřich. „Například Antonínové jsou v předávání svého jména na syna velmi aktivní, loni jich ho předalo přes třicet procent z nich. Stejně tak udělala přibližně čtvrtina otců nesoucích jména Václav a Jindřich,“ ujasnil Rojíček.

Zhruba osm procent matek jménem Ludmila loni pojmenovalo své dcery po sobě. O něco méně dle Rojíčka činily matky se jmény Natálie a Diana. 

Statistici zaznamenali loni také několik neobvyklých jmen. Narodili se třeba chlapci, které rodiče pojmenovali Ašot, Bruce, Frank či Fred. U dívek to byla třeba jména jako Alba, Amira, Astrida nebo Celestýna.

Pokud matriční úřad nemůže existenci jména, kterou chce rodič dítěti dát, ověřit, vyžádá si odborný posudek například z Ústavu pro jazyk český. „Některé žádosti byly až kuriózní. Například jsme posuzovali mužské jméno Američan nebo ženské jméno Seňorita,“ prozradil vedoucí oddělení onomastiky z Ústavu pro jazyk český Pavel Štěpán.

Do matriky zatím nelze zapsat třeba jména domácká nebo zdrobnělá. To se ale může od nového roku změnit. Dolní komora totiž projednává novelu o matrikách, která by mohla jejich použití povolit.

Roste také podíl víceslovných jmen u chlapců například Duy Anh, Eliáš Jan nebo Mikuláš Jan, u dívek pak Anna Marie, Sofie Anna či Viktorie Anna. 

Druhé křestní jméno si mohou lidé nechat zapsat kdykoliv během života. Stačí, když na matriku donesou prohlášení o jeho volbě. Úplná změna jména je složitější. Žadatel musí sepsat formální žádost a zaplatit správní poplatek zhruba tisíc korun. „Mělo by to být takové malé slohové cvičení, kde by byl v uvozovkách vypíchnut nějaký vážný důvod, aby to nebylo jenom z legrace,“ ujasnila matrikářka z městské části Praha 1 Hana Čepelová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěNedělní debata o důchodech či sociálních dávkách

Hlavním tématem Nedělní debaty je důchodová reforma a valorizace důchodů, mluvit se v ní bude ale i o sociálních dávkách či hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Pozvání přijali ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), jeho předchůdce ve funkci Marian Jurečka (KDU-ČSL) a expremiér Jiří Rusnok. Diskuzi moderuje Jana Peroutková. V analytické části pořadu moderované Danielem Takáčem téma rozebírají experti.
před 1 hhodinou

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
před 1 hhodinou

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
před 4 hhodinami

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
před 5 hhodinami

Na umělém oplodnění žen bez partnera se koalice neshodne

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce v říjnu předložit vládě návrh, že umělé oplodnění mohou podstoupit i ženy bez partnera. Podporu v koalici pro něj nicméně nemá. Třeba šéf resortu práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) by asistovanou reprodukci umožnil jen manželům.
před 6 hhodinami

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky pro cestující, řekl ČT Lašák

Poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy pro cestující ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Video„Druhý domov,“ říká o dočasné základně v Pardubicích velitel letky gripenů

České gripeny v posledních týdnech startovaly na ochranu aliančního nebe nad Polskem ze své dočasné základny v Pardubicích. V mateřské Čáslavi totiž začala první část modernizace v rámci přípravy na letouny F-35. „Je to komplexní rekonstrukce letiště Čáslav z důvodu pořízení moderních letounů páté generace F-35, takže od jara zde strávíme minimálně dva roky,“ vysvětlil velitel 211. letky gripenů Petr Zápařka, podle kterého Pardubice nejsou ani tak azylem, jako spíše „druhým domovem“. Největší výzvou je podle Zápařky fakt, že Pardubice jsou výrazně větším městem než Čáslav. „Hodně řešíme téma hluku. Zaznamenali jsme nějaké stížnosti. Chtěl bych ujistit všechny spoluobčany a lidi, kteří bydlí v blízkosti pardubického letiště, že se opravdu snažíme maximálně zefektivnit výcvik, aby byly hlukové dopady co nejmenší,“ sdělil.
před 15 hhodinami

Podváděl komisař, ne oni, přesto jejich řidičský průkaz neplatí

Dvacet sedm lidí z Prachaticka zjistilo, že mají řidičský průkaz neoprávněně a měli by ho vrátit. Policie totiž rozpletla první část kauzy podvodů u závěrečných zkoušek. Podle soudu sice sami žáci nepodváděli, právě oni teď ale řeší neobvyklý problém. Oprávnění pro řízení auta nebo jízdu na motorce získali před dvěma lety.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.