Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) míní, že současná vláda prezentuje své výsledky v rozporu s fakty, alternativa reprezentovaná opozicí je ale prý „desetkrát horší a lže pořád“. Podle expremiéra Vladimíra Špidly (SOCDEM) opozice předkládá „celou změť nejrůznějších názorů“, vládní prohlášení ale má za „mrtvou literu“. Podpořil by konec současného kabinetu. Oba politici debatovali v Událostech, komentářích.
Koaliční vláda Petra Fialy (ODS) odolala ve sněmovně po jednatřiceti hodinách i třetímu opozičnímu pokusu o vyslovení nedůvěry. Výsledek se vzhledem ke koaliční většině očekával. Podle Špidly je to běžná součást parlamentní demokracie a politického zápasu, s čímž souhlasil i Kalousek. Ten prohlásil, že záleží na kvalitě argumentů opozice, ty aktuální označil za „hodně pokleslý žánr“.
„Kdyby dokázali oponovat věcně, tak by veřejnost pochopila, o co jim jde,“ míní. Bývalý ministr financí však dodal, že mu vadí, že vláda prezentuje své výsledky v rozporu s objektivními fakty. „Jestliže mi někdo napíše, že proškrtáním dotací ušetří daňový poplatník 84 miliard, a já si snadno spočtu, že to není pravda, tak mi vadí, že mi říká něco, co není pravda,“ prohlásil. Alternativa této vlády je ale prý „desetkrát horší a lže pořád“.
Fialovu kabinetu prý tleskal, když na jaře řekl, že bude snižovat strukturální deficit „impozantním“ tempem jednoho procenta ročně. Takový cíl ale podle předloženého rozpočtu prý vláda splnila „s bídou na deset procent“. „Což se samozřejmě může stát, ale pak bych očekával, že někdo vstane a vysvětlí mi to. A ne že bude říkat, že se mu to povedlo a že zachránil veřejné finance, protože se mu to prostě nepovedlo,“ dodal Kalousek.
Špidla: Vzniká tady stomatologická poušť
Podle Špidly opozice předkládá „celou změť nejrůznějších názorů“, z níž se dá těžko vytáhnout něco zásadního. Sám by vytáhl jiné problémy. „Mě by zajímalo, jakým způsobem je zajištěna zdravotní péče. Je naprosto zjevné, že v některých místech vzniká něco, co bych nazval stomatologickou pouští. Že když jsem v problémech, nedostanu se k zubaři,“ sděluje bývalý premiér.
„Velmi by mě zajímalo, jakým způsobem fungují některé veřejné služby. Znám lidi, kterým čtyři měsíce nebyl vyplacen mateřský příspěvek. Našel bych celou řadu podstatnějších argumentů,“ uvádí. Vládní prohlášení o nezvyšování daní a realita se podle něj dost odlišují, vládní proklamace jsou tak podle Špidly „mrtvou literou“. „Já bych hlasoval pro to, aby tato vláda skončila,“ uvedl. Zároveň nepředpokládá, že by vznikla vláda opoziční. Podle Kalouska jsou pak ale možnosti předčasných voleb složité a přechodné typy vlád jsou ztrátou času, protože kromě údržby „nic neudělají“.
Špidla si myslí, že konsolidace veřejných rozpočtů je potřebná a vyžaduje „radikální nové promyšlení daní“. „Je třeba, aby se daleko výrazněji zatížili ti, kteří peníze mají, tedy především velké korporace,“ myslí si. Na argument, že by pak z Česka mohl kapitál odejít, odpovídá, že „konkurenceschopnost, která je založená na nízkých daních a nízkých mzdách, není něco, co bychom si měli dlouhodobě přát.“ Česko podle něj není zaostalý stát, má kvalifikovanou pracovní sílu a poměrně silný průmysl. Úprk korporací by podle něj nenastal.
Kalousek: Strukturální problém zůstává
Vlivná ratingová agentura Standard & Poor's nedávno uvedla, že státní dluh Česka je zatím pod kontrolou, patříme mezi „kvalitní dlužníky“. Kalousek ale upozorňuje, že úroky jsou nejrychleji rostoucí položkou ve státním rozpočtu, což je věřitelům jedno. „Příští rok zaplatíme 95 miliard na úrocích, to je šestkrát víc, než věnuje český stát celé své kultuře včetně péče o památky. To se musí zastavit,“ uvedl.
Konsolidační balíček podle něj stihl vykompenzovat pouze výdaje, které tato vláda navýšila sama. „Strukturální problém, který zdědila po Babišově vládě, rozdíl mezi pravidelnými příjmy pravidelnými výdaji, ten zůstává příští rok prakticky stejný,“ míní exministr financí.
Podle Kalouska existují tři možné škrty v mandatorních výdajích – jsou to obě dvě pojistné, kde se „můžeme, nebo nemusíme“ bavit o mnohem větší osobní odpovědnosti a spoluúčasti, třetím je pak prý počet zaměstnanců placených státem. Teď je podle Kalouska státních zaměstnanců o dvacet procent víc, než když odcházel z vlády, nemá však pocit, že „konzumujeme o dvacet procent lepší veřejné služby.“ To, že vláda prudce zvýšila výdaje na obranu, pokládá za správné. Mělo se ale prý říct, kde se peníze ušetří, nebo že si za obranu lidé připlatí.
Špidla říká, že potenciální nastartovaný růst by zvýšil příjmy a ulehčil situaci, ne však „jakýkoliv růst“, který by v sobě nenesl míru inovace a změny. „Záleží na tom, kdo zaplatí konsolidaci veřejných rozpočtů. Sociální demokraté a já říkají, že to mají zaplatit velké korporace, které jsou v naší situaci víceméně zvýhodněné z řady důvodů proti malým a středním podnikům,“ zopakoval.
„Když mluvíme o tom, že se někdo něčím platí, většinou myslíme penězi, ale ono se platí i něčím jiným. Když radikálně snížíte dostupnost zdravotnictví, tak valuta, kterou se platí, je utrpení,“ uvádí expremiér. Kalousek připustil, že velké korporace mohou přispět. „Pokud si ale sociální demokracie myslí, že to mohou celé zaplatit, tak to pokládám za naprosto vyloučené,“ sdělil s tím, že prostor vidí na výdajové straně.
