V souvislosti s válkou na Ukrajině se objevuje řada dezinformací. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) ministerstva vnitra doporučuje vzhledem k eskalaci ruské invaze na Ukrajině sdílet jen ověřené informace z důvěryhodných zdrojů, aktivně vystupovat proti kremelské válečné propagandě a nahlašovat nenávistný nebo nelegální obsah na sociálních sítích. Podle expertů je nyní v Česku nicméně vliv dezinformací utlumený i kvůli blokaci osmi dezinformačních webů. „Evidentně je teď dezinformační scéna ještě trochu rozhozená a nekonsolidovaná,“ míní politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.
Dezinformační scéna v Česku oslabila. Ruská propaganda ale bude sílit, říká politolog Gregor
Internetová skupina Čeští elfové, která si klade za cíl boj s cizími dezinformačními kampaněmi, uvedla, že návštěvnost dezinformačních webů v posledním týdnu klesla na polovinu.
Přispěl k tomu i krok tuzemského internetového sdružení CZ.NIC. Po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády totiž zablokovalo osm dezinformačních webů. Podle politologa Miloše Gregora tento krok výrazně omezil vliv ruské propagandy v Česku, do budoucna ale očekává postupnou „konsolidaci dezinformační scény“.
V rozhovoru pro Českou televizi dodal, že vnímá tři příčiny současného utlumení vlivu dezinformačních webů. „Pokud odstřihnete od provozu osm nejvýznamnějších a nejvýraznějších kanálů, tak to samozřejmě ovlivní proud informací. Druhá věc, stejně zásadní, je, že se o válce bavíme přibližně týden. To je relativně krátká doba na to, aby se i dezinformátoři vzpamatovali,“ míní Gregor.
Zásadní přičinou pro současnou situaci v České republice je podle něj ale změna postoje části politické scény. „Byli tu dlouho viditelní čelní politici, kteří byli takovými ideovými a názorovými vůdci pro řadu dezinformátorů – ať už jde o Miloše Zemana, Tomio Okamuru, nebo zástupce KSČM. Ti politici teď buď, jako Tomio Okamura, mlčí, nebo invazi a Vladimira Putina kritizují. Celá scéna tak přišla o někoho, o jehož názory by se mohla opřít ,“ upřesňuje svůj argument.
Dezinformátoři budou podle Gregora v příštích týdnech stále víc přebírat propagandu Moskvy
„Konflikt je stále příliš čerstvý na to, aby tady byla živná půda pro nějaký příběh, který by šel proti hlavnímu sdělení, které vidíme, že Rusko napadlo Ukrajinu. Otázka je, jak to bude vypadat v následujících týdnech a měsících, pokud bude konflikt dále přetrvávat,“ řekl. V dalších týdnech podle něj totiž bude zejména ruská propaganda v Česku sílit.
Obsah a podoba dezinformací ohledně války na Ukrajině podle něj bude kopírovat oficiální stanoviska Kremlu. „Weby z drtivé většiny případů jen papouškují to, co říká Kreml. Můžete se podívat do hlavních ruských médií, která jsou hlásnou troubou místní propagandy a jsou tvrdě cenzurována, abychom viděli, co nás čeká,“ uvádí.
Upozorňuje, že se „dá očekávat obhajoba invaze jakožto mírové mise na nacistický stát, který ohrožuje Ruskou federaci, a že západní spojenci konflikt vyvolávají a Rusko je jen v pozici, kdy se brání.“
Vláda musí monitorovat informační toky dezinformací, apeluje Gregor
Recept, jak zabránit dalšímu šíření nepravdivých a propagandistických zpráv, podle Gregora neexistuje, souhlasí ale s iniciativou úřadů, které vyzývají k blokaci dezinformačních webů. „To, že CZ.NIC odstřihl od provozu ty nejhlásnější trouby kremelské propagandy, je správně. Věřím, že je na čase se zamyslet i nad jinými weby, které tuto propagandu hlásají, byť ne třeba tak explicitně a nejsou napojeny na Kreml, ale podrývají národní bezpečnost,“ dodal.
Ohrožení státu vnímá v tom, že část webů podle něj prostřednictvím propagandy zmanipulovala jednotlivce z Česka, aby se účastnili bojů na ruské straně. „Napadené Ukrajině pomáháme se bránit zbrojními dodávkami, finančně, humanitární pomocí, přičemž někteří jedinci pomáhají ze strany Ruska rozpoutávat válku,“ ilustruje svůj příklad s tím, že by v tomto připadě měla vláda zachovat dosavadní postoj.
„V podobných případech musí být vláda velice tvrdá, protože už není prostor si jen vysvětlovat, jak funguje propaganda. Zároveň je třeba sledovat, kam se přesouvají informační zdroje. Tohle by měla vláda vyhodnocovat a na základě toho případně navrhovat další kroky,“ uzavírá.