Množství lidí, kteří leží v nemocnici s covidem-19, překročilo v pondělí tisíc. Hospitalizováno je 1055 pacientů nakažených touto nemocí, z nich je 156 v těžkém stavu. V pondělí také přibylo 4262 lidí s pozitivním testem na koronavirus. Oproti předchozímu pondělí je to výrazný nárůst – asi dvoutřetinový – ale je to podobný výsledek jako v pátek. Lidí, kteří přicházejí pro vakcínu, sice přibývá, více než polovina z nich se ale neočkuje nově, nýbrž jdou na posilující dávku.
V pondělí testy opět prokázaly přes čtyři tisíce nakažených. V nemocnicích je přes tisíc lidí s covidem
On-line přenos
Koronavirus - říjen
- 16:03
Němečtí politici vyzývají, aby se uskutečnila schůzka, na které by zástupci jednotlivých spolkových zemí a spolkové vlády hledali řešení, jak před příchodem zimy naočkovat více lidí posilovací dávkou vakcíny proti covidu-19.
- 15:49
Rakousko hlásí na 5700 nakažených za den. Za týden přibylo 362 nakažených na sto tisíc obyvatel.
- 14:01
Zákaz návštěv se kromě jičínské nemocnice týká i podřízené nemocnice v Novém Bydžově.
První říjnové pondělí bylo pozitivně testováno 798 lidí, poslední říjnové pondělí se potvrdila nákaza již u 4262 lidí. Čtyřtisícová hranice padla již v pátek, ve srovnání s ním není pondělní výsledek výrazně horší, ale ve srovnání s předchozím pondělím bylo pozitivních testů o 1730 více. Reprodukční číslo, které ukazuje rychlost šíření covidu-19, kleslo. Z pondělní hodnoty 1,72 se snížilo na úterních 1,62.
Za týden přibylo 217 nakažených na sto tisíc obyvatel, nejvíce na Českobudějovicku, kde činí týdenní incidence 439 případů na sto tisíc obyvatel. Přes čtyři sta nakažených na sto tisíc obyvatel přibylo v posledním týdnu také na Opavsku (426) a Prostějovsku (416). Přes 300 případů na sto tisíc obyvatel je v okresech Brno-město, Brno-venkov, Frýdek-Místek, Karviná, Prachatice, Plzeň-město, Olomouc, Opava, Přerov a Šumperk.
V nemocnicích je poprvé od května více než tisíc pacientů nakažených covidem. Za poslední den jich přibylo 135. Stoupá i počet lidí v těžkém stavu, těch je 156, za den jich přibylo čtrnáct. Loni bylo v nemocnicích přes tisíc lidí již koncem září, když vrcholila podzimní vlna, starali se zdravotníci o více než osm tisíc „covidových“ pacientů. Letos počátkem března bylo hospitalizováno přes devět tisíc lidí.
Tehdy ale nemocnice omezily jinou péči, covidové pacienty umisťovaly na oddělení, která obvykle nejsou určena pro infekční pacienty. Někteří lidé končili ve špitálech ve vzdálených částech republiky, protože v jejich okrese již nebyla volná lůžka.
Nárůst pacientů už vnímají například v Jihočeském kraji. „Před měsícem jsme vozili jednoho, maximálně dva pacienty týdně. V současné době se dostáváme až na sedm pacientů pozitivních na covid denně,“ přiblížil ředitel tamních záchranářů Marek Slabý. Primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Aleš Chrdle upozornil, že mezi hospitalizovanými s koronavirem jsou i mladí lidé. „Čím více nemocí lidé mají a čím vyšší mají věk, tím je průběh covidu těžší, to je stejné. Ale máme tam i dvacetileté, přijali jsme i čtrnáctileté dítě,“ sdělil.
Události: Vojtěch nazval situaci v Česku epidemií neočkovaných, nemocnice registrují více pacientů (zdroj: ČT24)
Nemocnice zakazují návštěvy
Nyní zatím nemocnice přistupují k zákazu návštěv. Od úterý nemohou blízcí chodit za pacienty a klienty nemocnic i pobytových sociálních zařízení v Libereckém kraji. Od pondělka bude zákaz platit v Nemocnici Břeclav. Návštěvy již dříve zrušilo mnoho dalších nemocnic – například brněnská vojenská, Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, hodonínská a kyjovská.
Návštěvy v nemocnicích jsou již zapovězeny i ve Zlínském kraji. Krajští hygienici doporučili, aby od pondělí regulovala návštěvy i zařízení sociálních služeb. Nemusí je zakázat, ale měla by například vyhradit pro návštěvy zvláštní místnost. „Cílem je předejít kritickému stavu v sociálních službách a chránit naše klienty a pracovníky. S ohledem na zhoršující se epidemickou situaci musíme být maximálně obezřetní,“ uvedla náměstkyně hejtmana Hana Ančincová (Piráti).
Podle imunologa Václava Hořejšího se na vývoji epidemie projevuje i to, že očekávání bylo příliš optimistické: „Mysleli jsme si, že velká většina – až k devadesáti procentům populace – je chráněna očkováním nebo proděláním nemoci. Ukázalo se, že je to jinak, že ochrana proděláním nemoci se netýkala tolika lidí a u očkování je problém, že těm, kteří byli očkováni už na začátku roku, imunita zeslábla.“
Přes 29 tisíc podaných vakcín denně
Roste počet lidí, kteří přicházejí na očkovací místa. Od září zájem o vakcíny upadal a v první polovině října se pohyboval kolem deseti tisíc vakcinovaných denně oproti více než sto tisícům z července. Po vládním rozhodnutí ale začaly počty aplikovaných dávek vykázaných denně zdravotníky násobně stoupat. Dostaly se zhruba ke třiceti tisícům za den. Asi polovina z tohoto počtu jsou ale posilující dávky.
V pondělí zdravotníci podali 29 072 dávek vakcín proti koronaviru oproti 13 681 z minulého pondělí. Pro posilující dávku si přišlo 17 769 lidí, zbylých zhruba 11 tisíc se teprve rozhodlo očkovat se od začátku. O vakcíny měli lidé zájem i o víkendu, kdy si pro ně přišlo za oba dny přes dvanáct tisíc lidí, o předchozích víkendech jich bývalo mezi čtyřmi a pěti tisíci.
Na rozdíl od léta jsou ale vakcíny již hůře dostupné. Řada velkokapacitních očkovacích center již skončila. S předchozí rezervací lze přijít zejména do nemocnic, bez ní na vybraná místa, jako je očkovací místo na hlavním nádraží v Praze, kde se ovšem tvoří dlouhé fronty.
Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) budou mít nynější očkovací místa déle otevřeno. „Dohodli jsme se, že to nebude osm hodin, ale dvanáct, v některých případech šestnáct hodin. A samozřejmě se musí zapojit praktici. Dostávají i vakcínu od firmy Pfizer, mohou si ji objednávat,“ uvedl.
Analýza odpadních vod má ukázat skutečné rozšíření nákazy
Ve čtyřech největších městech – tedy Praze, Brně, Ostravě a Plzni – bude Státní zdravotní ústav odebírat vzorky odpadních vod a zjišťovat, zda je v nich koronavirus. Monitoring splašků umožňuje získat poměrně přesné informace o výskytu viru v dané lokalitě, a to s několikadenním náskokem před klinickými příznaky onemocnění. Výskyt viru v odpadních vodách již zkoumala Vysoká škola chemicko technologická v Praze, v dalších velkých městech to bude novinka.
„Informace o výskytu viru může sloužit k rychlému přijímání účinných hygienicko-epidemiologických opatření na základě objektivních dat. Monitoring zachytí i viry od nakažených osob bez příznaků. Navíc tělo vylučuje virus dříve, než pacienti cítí příznaky,“ uvedla ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.
Metoda sledování vývoje epidemie covidu-19 je založena na tom, že většina nakažených masivně vylučuje zbytky viru ve stolici, a virová RNA se tak dostává do odpadních vod. Vědci z VŠCHT při rozboru vzorků v Praze na základě dlouhodobého monitoringu konstatovali, že množství virové RNA v odpadní vodě jasně koreluje s průběhem epidemie.
Školy čekají prázdniny, po nich v některých okresech začne testování
Od pondělí platí zpřísněná opatření proti koronaviru – lidé znovu musí nosit respirátory i v práci, pokud mezi sebou nemají rozestupy alespoň 1,5 metru. Další opatření přibudou po podzimních prázdninách. Ty vesměs začnou ve středu, některé školy je prodloužily, takže děti jsou doma celý týden.
Škol se budou týkat hned dvě věci. V osmi okresech, kde je nejvyšší relativní počet nakažených vzhledem k počtu obyvatel, se budou žáci 1. a 8. listoapdu opět plošně testovat.
Ministerstvo školství poslalo školám antigenní testy čínských výrobců Flowflex a Sejoy se samoodběrem z nosu. Do krajů je rozvezli hasiči. Například v Olomouckém kraji si je na jejich stanicích již vyzvedli zástupci 139 škol z Prostějovska a Přerovska, kterých se testování bude týkat. „Důležitým parametrem je, že testy jsou hrazené vládou, nespadá tak tato povinnost na jejich zřizovatele,“ poznamenal hejtman Josef Suchánek (STAN).
Děti, které test odmítnou, budou muset mít i ve třídě roušku či respirátor. Respirátory nově budou muset nosit i neočkovaní učitelé.H lavní hygienička Pavla Svrčinová avizovala, že hygienici každou neděli vyhodnotí situaci, potom rozhodnou o případném testování ve školách v následujícím týdnu. „Nebudeme testovat v celé republice, protože máme velmi významné rozdíly, co se týče incidence,“ poznamenala.