Volební lídři z Pardubického kraje v předvolební debatě hovořili o šíření dezinformací a jak tomu zabránit. Shodli se většinou na tom, že k jejich významnému nárůstu ve společnosti přispěla epidemie covidu. Hosty byli Jaroslav Bašta (SPD), Mikuláš Ferjenčík (PirátiSTAN), David Kasal (ANO), Květa Matušovská (KSČM), Pavel Svoboda (SPOLU), Alena Šírová (ČSSD) a Zdeňka Víchová (PŘÍSAHA). Debatu moderoval Jakub Železný.
„Nejúčinnější boj je takový, že bychom měli mít nějakou autoritu, která vystoupí a jasně a zřetelně bude komunikovat s lidmi,“ myslí si Víchová (PŘÍSAHA). Podle ní se to projevilo hlavně během pandemie. „Nebyl nikdo, kdo by vystoupil veřejně a řekl lidem, co se děje, jak nás stát ochrání a co bude následovat, byly naprosto protichůdné informace,“ myslí si.
Na nepřesné informace během pandemie upozornila také Šírová, která je jedničkou ČSSD v Pardubickém kraji. „Musí to být jednoznačná informace, která se nemění. Informace, která je stabilní, neměnit každý den názor, neměnit postup. Vědět kdy, kde a na koho se můžu obrátit,“ přála by si.
Na hledání zdrojů dezinformací se zaměřil Svoboda (SPOLU). Podle něj je důležité, aby člověk po přečtení informace byl schopný ji srovnat s dalšími z více zdrojů. „Názor už si musí každý samozřejmě udělat sám. Klíčové je, abychom měli vzdělané lidi, to znamená kvalitní, nepodfinancované školství,“ dodal.
Lídryně KSČM Matušovská také vzpomenula zmatečná nařízení vlády během epidemie. „Lidé neměli dostatek informací, různě se měnily,“ podotkla. Souhlasí se Svobodou, že nad dezinformacemi lze zvítězit hlavně díky školství a vzdělání. „Protože vzdělaný národ by nemusel věřit všemu, co si přečte a opravdu si mohl vše zjistit z dostupných informací,“ řekla.
„To, co jsme předtím viděli jen na sítích, tak teď se promítlo i do celé společnosti,“ řekl Kasal z ANO. Zároveň uznal, že vláda jeho hnutí udělala během pandemie chyby. Jako lékaře ho ale udivovalo, kolik lékařů z jiných oborů se ke covidu vyjadřovalo. Vzpomenul například různé názory na nošení roušek. „Ve chvíli, kdy lékaři nejdou stejným směrem, tak je potom těžké lidi přesvědčit,“ konstatoval.
Ferjenčík z koalice PirátiSTAN z šíření hoaxů obvinil vládu nebo hnutí SPD. „Celé loňské léto premiér šířil, že smrtnost covidu klesá, účelově ohýbal statistiky tak, aby mu to dobře vycházelo,“ řekl. Obvinil také politické konkurenty z ANO a SPD ze šíření dezinformace o tom, že Piráti chtějí danit nemovitosti. „To si dokonce SPD dala do volebních novin,“ dodal.
Krajský lídr SPD Bašta to ale nechtěl komentovat s tím, že dané noviny nemají s sebou. Podle něj je problém samotný termín dezinformace. „Prostě jsou infomace, které jsou buď pravdivé nebo ne. Termín dezinformace předpokládá, že voliči tomu nerozumí a že je zapotřebí, aby byla vyšší autorita, která je poučí a řekne jim předem: tohle je dezinformace, tomuhle nevěřte. To už tu bylo. Pamatuji si, že kdysi tak postupovala ideologická komise ÚV KSČ,“ uzavřel.
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.
