Maláčová chce pro státní zaměstnance tři tisíce navíc, Richterová je proti plošnému zvyšování platů

Nahrávám video

Až tři tisíce korun navíc pro státní zaměstnance plánuje vyjednat ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) na vládě. Plošné navýšení platů ale opozice odmítá. Podle místopředsedkyně Pirátů Olgy Richterové je běžný provoz států čím dál dražší a je potřeba se zaměřit na konrétní povolání. Navýšení platů by totiž rozpočet vyšlo na 20 miliard korun. Platy státních zaměstnanců byly jedním z témat Otázek Václava Moravce.

„Chceme jít pevnou částkou, aby se zajistilo, že lidé peníze dostanou, a zároveň nechceme jít plošným mechanismem, to znamená, že nechceme jít v procentním podílu, ale chceme tři tisíce všem stejně,“ prohlásila Maláčová.

V této souvislosti podotkla, že částka tři tisíce měsíčně je jiná pro uklízečku nebo kuchařku a vysoce postaveného úředníka. 

Ministryně ale zatím nemá peníze vyjednané. Bude o tom teprve na vládě jednat. A předpokládá, že nakonec plošné zvýšení předjedná jak na úrovni premiéra, tak odborů a zástupců ČSSD.   

Ekonom Štěpán Jurajda k tomu uvedl, že plošné přidávání státním zaměstnancům je jednoduchá politika, na druhou stranu ale uznal, že může být i lepší variantou. „Tohle je lepší přidávání než to proporční k úrovni příjmů,“ řekl.

Richterová s plošným přidáváním nesouhlasí. Je si vědoma, že ve státní sféře jsou skupiny povolání, kde je zvýšení platů nutné. „Návrh vlády nereflektuje, že značná část společnosti trpěla obrovou nejistou během covidu a skutečně jediní, kdo neměl velkou nejistotu, byli státní zaměstnanci,“ ohradila se.

Podle místopředsedkyně Pirátů je nutné se zaměřit především na učitelé, hasiče a policisty. „Důkladně bychom to zvažovali, které profere a jak, brali bychom v potaz, že někde ta pomoc musí být větší,“ dodala.

Ministryně ale namítla, že jsou i další profese. „A co zdravotníci a sociální služby?“ zeptala se.

Pirátská poslankyně Maláčovou upozornila, že velká část zdravotníků a sociálních pracovníků je ve finále placená podle toho, jaké reálné prostředky doputují krajům. „Když se něco naslibuje, nemají jisté, že ty peníze kraje dostanou. Nejsou to klasičtí státní zaměstnanci jako učitelé nebo hasiči, proto to třeba může dopadnout tak, že se jim něco slíbí, ale zkrátí se jim odměny,“ vysvětlila Richterová.

Vadí ji, že vláda takovými sliby ohrožuje důvěru lidí ve stát. „A stejně tak vůbec není jisté, že to takhle dopadne,“ uzavřela.  S tím ale Maláčová nesouhlasí, trvá na tom, že všichni tak měsíčně uvidí tři tisíce korun navíc na svém účtu. „Když budeme přidávat jen některým, tak to akorát prohloubí rozdíly mezi lidmi, kteří velmi tvrdě pracovali během pandemie,“ dodala.   

Důchodová reforma

Maláčová ještě začátkem června pro Hospodářské noviny uvedla, že se návrh důchodové reformy stihne schválit před koncem funkčního období nynějších poslanců. Nyní to už za tak realistické nepovažuje.

„Osobně bych ještě chtěla, a to považuji za největší rest, aby se nám podařilo schválit dřívější odchod do důchodu pro náročné profese. To je věc, která je hotova a panuje na ní shoda. Bohužel kvůli procedurám, které v parlamentním rozhodování byly, nebyla schválena,“ uvedla. Doplnila, že pokud o návrhu sněmovna nebude jednat ve zkráceném jednání, je pravděpodobné, že se projednat nestihne.

Nahrávám video

S tím, že je třeba zohlednit náročné profese, souhlasí i Richterová. Kritizovala ale, že návrh je plošný, tedy že v něm profese nejsou odstupňované. Za podstatný pilíř v důchodové reformě považuje také postupný dobrovolný odchod do penze. Problém je podle ní například v tom, že lidé neví, jak využívat souběhu penze a zaměstnání.

Reforma je podle ní nedostatečná, co se týče příjmové stránky. „Nemotivuje dostatečně k postupnému přecházení, nevysvětluje to lidem, že to je pro ně výhodné,“ řekla. Dodala, že je podstatné, aby lidé měli dobrovolnou motivaci se práce účastnit.

Jurajda ocenil práci takzvané důchodové komise. Za pozitivní krok označil také trojici novel. Na reálnou reformu už ale podle něj není čas. „Za deset let se objeví obrovská díra a bude blikat červeně na nás na všechny. Bude se prát se schodkem státního rozpočtu, který se nyní vytvořil, a ovlivní nás všechny. A už se s tím v podstatě nedá nic dělat,“ okomentoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na letní tábory odjelo nejméně dětí za deset let. Rodiče je chtějí mít večer doma

Zájem o dětské letní tábory postupně klesá. Podle dat krajských hygienických stanic, které má ČT k dispozici, na ně letos odjelo 194 tisíc dětí, což je nejméně za posledních deset let. Podle oslovených pořadatelů i některých hygieniků konkurují klasickým táborům ty příměstské. Rodiče totiž dávají čím dál častěji přednost akcím, ze kterých se děti vrací večer domů. Nemusí pak mimo jiné řešit, že se jim večer stýská.
před 9 mminutami

VideoOperace přímo v děloze zachránila Josefovi život

Zázrak v děloze – tak matka malého Josefa popisuje operaci, díky které je dnes její syn na světě. Kvůli vážné vývojové vadě mu hrozilo, že se mu nevyvinou plíce. Lékaři z pražského Podolí proto jako první v Česku provedli zákrok přímo v děloze. Do průdušnice plodu zavedli malý balon, díky kterému se utlačované plíce mohly dál vyvíjet. V pátek se Josef se svými lékaři znovu setkal.
před 1 hhodinou

VideoZměna klimatu přispívá k usazování invazních druhů

Brzký nástup jara a dlouhá teplá léta nahrávají k usazování čím dál více invazních rostlin a živočichů u nás. „Přistěhovalci“ tak postupně vytlačují a nahrazují původní druhy a mění tuzemskou krajinu. Z jižních oblastí se do Česka stěhuje třeba šakal nebo vlha pestrá. Motýli se zase přesouvají směrem na sever, horské druhy ale už nemají kam uhýbat. A klimatická změna se dotýká i rostlin – dlouhá období horka a sucha mění podmínky, ve kterých mohou jednotlivé druhy přežít. V Česku se také objevují druhy, které původně lidé chovali jen doma, jako želva nádherná. Zaviněním člověka se do přírody dostal třeba i rak červený, jenž původní populaci likviduje.
před 11 hhodinami

Superdávku čekají další změny

Superdávku, která slučuje dávky na bydlení, živobytí a děti, čekají další změny. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) je chce s opozicí dohodnout ještě během podzimu. Týkat se mají například exekucí a insolvencí, protože nárok na podporu v současné době stát odvozuje před přihlédnutím k takovým srážkám. Zatím poslední úpravy, které mají rozšířit okruh zranitelných osob, schválili senátoři v červenci. Někteří potřební dosud na superdávku nedosáhli vůbec.
před 12 hhodinami

Hasiči dohlížejí po požáru na halu v Rynholci, škoda je 400 milionů

Hasiči dál dohlížejí na halu na zpracování plastů v Rynholci na Rakovnicku, kde páteční požár způsobil škodu zhruba 400 milionů korun. Před půlnocí jej dostali pod kontrolu, ale likvidace zatím vyhlášená není. K ránu snížili poplachový stupeň na základní. V budově už od rána není materiál, jednotka záchranného útvaru hasičů, která pomáhala s vyskladněním, odjela zpět na základnu. Dohled by měl skončit v neděli ráno, kdy místo předají majiteli. Vyšetřování příčiny pokračuje.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Armáda na Dnech NATO ukazuje protivzdušnou obranu či nový přepravní letoun

Na letišti v Mošnově na Novojičínsku v sobotu začaly dvoudenní Dny NATO v Ostravě a Dny Vzdušných sil Armády ČR. Největší bezpečnostní přehlídku v Evropě navštívilo během soboty bezmála 92 tisíc lidí. Během zahájení promluvil prezident Petr Pavel, který prohlásil, že „jenom taková země, která bude vnímat svoji bezpečnost jako úkol všech, může být bezpečná a žít v míru“. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) po boku premiéra Andreje Babiše (ANO) upozornil, že bezpečnost není samozřejmost.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Vesnicí roku jsou Boršice ze Zlínského kraje

Vesnicí roku 2026 se staly Boršice ze Zlínského kraje. Porotu zaujala komplexní péče o obec a její obyvatele či bohatý spolkový život. Druhé místo v celostátním finále soutěže obsadila Vraclav z Pardubického kraje a třetí jsou Všeruby z Plzeňského kraje. Výsledky organizátoři odpoledne vyhlásili v Písečné na Orlickoústecku, která zvítězila loni. Letos se přihlásilo 245 obcí, nejvíce od roku 2016.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoCíl legitimní, provedení za pět, říká k vetovanému zákonu Haas. Ožanová: Veto musíme přehlasovat

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek vetoval zákony o státních zaměstnancích a zahraniční službě. Změnám dle něj nepředcházela dostatečná odborná diskuze. Pochybnosti má ale také o souladu s ústavou, a to u části, která odjímá hlavě státu pravomoc jmenovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích. „Budeme muset veto pana prezidenta přehlasovat,“ řekla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředsedkyně sněmovního ústavně-právního výboru Zuzana Ožanová (ANO). Poslankyně počítá s tím, že o ústavnosti některých změn rozhodne Ústavní soud. „Státní služba a zrušení toho byrokratické molochu státní služby by byl cíl správný, legitimní, ale to legislativní provedení ze strany vládní koalice, to je jak u velké novely stavebního práva, to je za čtyři minus až za pět,“ říká místopředseda téhož výboru Karel Haas (ODS).
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.