Na opravu až třetiny domů po tornádu chybí materiál a řemeslníci. Pomáhají i profesní cechy

Odhadem pětina až třetina domů v tornádem zasažených Mikulčicích podle starostky obce ještě není zcela zajištěna proti dešti. Podobná situace je i v okolních obcích. Na opravy tam lidé potřebují stavební materiál a hlavně řemeslníky, které pomáhají kontaktovat i profesní cechy. Spíš než facebookové iniciativy obce preferují dobrovolnickou pomoc organizovanou přes krizová centra.

Oprava střechy v Moravské Nové Vsi po tornádu
Zdroj: ČTK Autor: Igor Zehl

„Většina domů má střechy v pořádku, přes padesát procent určitě. Na opravy střechy čeká tak zhruba dvacet až třicet procent domů,“ odhaduje starostka Mikulčic Marta Otáhalová (Nový směr). „Je to těžké odhadnout, ale většina snad bude hotova. Těch zhruba dvacet až třicet procent by mohlo chybět,“ souhlasí starosta Moravské Nové Vsi Marek Košut (TOP 09).

Starostové míst zasažených tornádem na jižní Moravě tak doufají, že do konce léta budou střechy domů obyvatel opravené, a zima tak nebude pro většinu z nich problém. „Doufám, že střechy budou do zimy v pořádku, ale ve spoustě domů je potřeba opravit podlahy, omítky, potřeba je nový nábytek a to bude trvat. Střechy ale snad budou do konce léta v pořádku,“ říká starostka obce Hrušky Jana Filipovičová (KDU-ČSL).

„Ta krajní mez, dokdy potřebujeme střechy stihnout, je asi pořád, protože teď pořád prší. Hrozí třeba to, že lidem zatečou stěny. Snad se to do září stihne. Problémem je taky, že nemáme pokrývačský materiál. Lidé mají střechy zafoliované a zalaťované a čekají, až jim přijde potřebný materiál,“ popisuje starostka Mikulčic Otáhalová.

„Je nedostatek materiálu a krytin. Sklady jsou vybrané a čeká se, až se to naveze. Když bude materiál, měli bychom stíhat. U nás byly zasaženy hlavně bytové domy,“ navazuje starosta Hodonína Libor Střecha (Hnutí PRO Hodonín).

Nejsou řemeslníci

Lidé, kteří ze začátku pomáhali jako dobrovolníci, se teď často vracejí ke své práci. Kromě materiálu tak chybí hlavně profesionální řemeslníci. Obyvatelé obcí je tak shání třeba i přes své známé.

„Potřeba jsou klempíři, pokrývači, pak i zedníci,“ vyjmenovává starosta Moravské Nové Vsi. „Velká poptávka je po zednících, pokrývačích a pak klempířích. Úklidové práce šly rychle, teď už to tak rychlé není. Lidé jsou unavení. Stojí nám i práce na obecních objektech, chybí řemeslníci,“ popisuje Filipovičová situaci v Hruškách.

Potřebné řemeslníky povolal třeba Cech klempířů, pokrývačů a tesařů ČR. „Jsme ve spojení s krizovým centrem v Hodoníně. Domluvila jsem se s nimi a našim členům rozeslala e-maily. Členové se tak spojí přímo s centrem a domluví se, že přijedou pomoci,“ říká tajemnice cechu Ladislava Kašpárková Dudková.

Členové Cechu zedníků se podle jejího předsedy Drahoslava Matonohy zapojili třeba do opravy školky v Hruškách nebo střední školy v Hodoníně. Pomoc by rádi nabídli i další měsíce.

Dobrovolníci vítáni

Kromě profesionálů jsou potřeba i dobrovolníci na pomocné práce, jako například podávání střešních tašek. Zájemce posílají do zasažených oblastí různé organizace. Například centrum pro dobrovolnictví Hestia vyslalo do obcí už asi sto lidí.

„Vysíláme zejména dobrovolníky z firemních programů, tedy zaměstnance z firem, se kterými dlouhodobě spolupracujeme a realizujeme pro ně dobrovolnické aktivity celoročně. Celkově se za léto bude jednat téměř o stovku lidí,“ popisuje Monika Kissová, vedoucí dobrovolnických programů Hestia. Spolupráci domlouvá skrze koordinátory nebo centra pomoci v jednotlivých obcích.

Starostové apelují, aby o sobě dobrovolníci dali předem vědět

Dobrovolníci by se měli obracet na kontaktní centra, která pomoc koordinují. Především ze začátku však lidé pomoc organizovali třeba prostřednictvím různých skupin na sociálních sítích. „V nich se hodně šíří dezinformace. Já sám nejsem příznivcem těchto skupin. Dobrovolníci nám tu hodně pomohli a ceníme si toho, takových byla většina. Byli tu však i takoví, kteří si z toho udělali jakési své PR,“ popisuje zkušenosti z Lužic Tomáš Klásek (za KDU-ČSL).

„Různé facebookové skupiny jsme spíše nevítali. Bylo potřeba řešit věci z jednoho místa, přes krizové centrum, protože pak nastával zmatek. Ale bylo to hlavně ze začátku a lidé to určitě nemysleli špatně,“ navazuje Otáhalová z Mikulčic.

„Skupiny na sociálních sítích jsou někdy i na škodu. Informace se zde sice šíří rychle, ale vyjadřují se i lidé, kteří problematiku úplně neznají. Jinak jsou ale u nás dobrovolníci vždy vítáni. Nikdy jsme nikoho nevyhodili, práce se vždycky najde. Teď se ozývají firmy, úředníci i studenti a hlásí se nám, což je super. Požadavky shromažďujeme i od jednotlivců, ty pak posíláme do jednotlivých domácností,“ uzavírá starostka Hrušek Filipovičová.