Před rokem Martin sportoval, nyní chce zemřít. Kvůli ALS ho tlačí čas

Nahrávám video

Martina Přecechtěla tlačí čas. Muž trpí zákeřnou chorobou ALS a rozhodl se kvůli tomu ukončit vlastní život. Ještě před rokem sportoval, dnes už se nepostaví na nohy a nemůže mluvit. Chce být desátým Čechem, který využije možnosti takzvané asistované sebevraždy ve Švýcarsku. Pokud ale nezvládne sám vypít smrtící koktejl, jeho přání nebude možné splnit. Případu, na nějž upozornil magazín Reportér, se věnoval pořad 168 hodin.

Sedmatřicetiletý Martin Přecechtěl býval vášnivým sportovcem. Ještě loni v listopadu sám chodil a před rokem a půl běžel maraton. Nemoc ALS u něj ale nabrala rychlejší spád, než čekal. „Nejdřív nám říkali, že život bude dva až pět let, a Martin v prosinci, ani ne tři čtvrtě roku po tom, co mu to diagnostikovali, přestal chodit,“ popisuje jeho manželka Markéta Přecechtěl Kočí.

Zákeřná amyotrofická laterální skleróza postihla v minulosti například fyzika Stephena Hawkinga nebo českého expremiéra Stanislava Grosse.

„Pacientům devastuje veškeré svalstvo na těle, to znamená, že o veškerý pohyb přicházejí postupně, ztrácí pohyb rukou, nohou, přestávají dýchat, mluvit, polykat a na konci máme nemocného při plném vědomí, protože mozek pacientům většinou funguje velmi dobře,“ vysvětluje ředitelka organizace ALSA Eva Bezuchová.

Příprava na smrt

Manželé Přecechtělovi pátrali po možnosti léčby, která by postup nevyléčitelné choroby alespoň zpomalila. Zajímali se o možnosti ve Spojených státech, Rusku či Mexiku. „Bohužel nastal koronavirus a cestování se velmi ztížilo,“ konstatuje Přecechtěl Kočí. Její manžel se proto rozhodl vydat cestou dobrovolné smrti.

„Martin se rozhodl pro řešení, které je pro něj v této situaci asi jediné schůdné, jediné vysvobození,“ říká jeho žena. Eutanázie, kdy pacienta usmrtí zdravotník, je ve Švýcarsku zakázaná, tamní zákony povolují jen takzvanou asistovanou sebevraždu.

„Právní podmínkou je, že člověk, který si přeje ukončit své utrpení a život asistovanou sebevraždou, musí ten poslední akt, který vede k samotné smrti, udělat sám,“ vysvětluje Silvan Luley, právník z organizace Dignitas, jež se eutanázií zabývá. 

Dobrovolný odchod ze světa bude Martinovu rodinu stát více než tři sta tisíc korun. Vyplňování formulářů a shánění lékařských zpráv zabralo manželskému páru půl roku. V papírech například upřesňovali, jak chce muž zemřít, jak naložit s ostatky či zda jeho bližní chtějí být u něj. Všechny potřebné dokumenty už má vyřízené.

Tlak času

Zbývá mu jediné – vybrat si termín. Kdy to udělá, ještě rozhodnutý není, sám si přitom uvědomuje, že hraje o čas. Pokud mu ruka zeslábne natolik, že už nebude schopen vypít sklenici pentobarbitalu, asistovanou sebevraždu nebude moci podstoupit. Martinova žena připouští, že pro pacienty s ALS představuje podmínka problém. „Nemůžou čekat až do terminální fáze, kdy budou jenom ležet, protože potom to už nejde.“

Ve švýcarském zařízení Dignitas za třiadvacet let jeho existence ukončilo dobrovolně život devět Čechů. Martin tedy může být desátý. A svým rozhodnutím si je jistý. „Nevím, co bude. Chci hlavně klid. Těším se, až bude konec. Je to už strašné trápení. Neodpočinu si ani v noci, pořád mě něco bolí – i sezení na vozíku, psaní, každý pohyb. Jsem smutný, že nemůžu fungovat s dětmi a s Markétou. Jsem s nimi a zároveň nejsem. Je to trápení pro nás všechny,“ řekl Martin měsíčníku Reportér.

Markéta svého muže chápe, s asistovanou sebevraždou přesto nesouhlasí. Rozmlouvat mu ji nechce, dle svých slov se ale bude snažit posouvat termín. „Martin bude muset říct datum a bude si za tím muset stát. A já v sobě budu muset najít hodně síly, abych ho v tomto respektovala. A tak to bude,“ říká Markéta Přecechtěl Kočí.

Manželé se shodli na tom, že nejtěžší bude loučení s dvěma dětmi, kterým jsou tři a čtyři roky. Martin jim chce vzkázat, že na ně bude dohlížet seshora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 31 mminutami

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 3 hhodinami

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 13 hhodinami

Evropský pohled