Před rokem Martin sportoval, nyní chce zemřít. Kvůli ALS ho tlačí čas

Nahrávám video

Martina Přecechtěla tlačí čas. Muž trpí zákeřnou chorobou ALS a rozhodl se kvůli tomu ukončit vlastní život. Ještě před rokem sportoval, dnes už se nepostaví na nohy a nemůže mluvit. Chce být desátým Čechem, který využije možnosti takzvané asistované sebevraždy ve Švýcarsku. Pokud ale nezvládne sám vypít smrtící koktejl, jeho přání nebude možné splnit. Případu, na nějž upozornil magazín Reportér, se věnoval pořad 168 hodin.

Sedmatřicetiletý Martin Přecechtěl býval vášnivým sportovcem. Ještě loni v listopadu sám chodil a před rokem a půl běžel maraton. Nemoc ALS u něj ale nabrala rychlejší spád, než čekal. „Nejdřív nám říkali, že život bude dva až pět let, a Martin v prosinci, ani ne tři čtvrtě roku po tom, co mu to diagnostikovali, přestal chodit,“ popisuje jeho manželka Markéta Přecechtěl Kočí.

Zákeřná amyotrofická laterální skleróza postihla v minulosti například fyzika Stephena Hawkinga nebo českého expremiéra Stanislava Grosse.

„Pacientům devastuje veškeré svalstvo na těle, to znamená, že o veškerý pohyb přicházejí postupně, ztrácí pohyb rukou, nohou, přestávají dýchat, mluvit, polykat a na konci máme nemocného při plném vědomí, protože mozek pacientům většinou funguje velmi dobře,“ vysvětluje ředitelka organizace ALSA Eva Bezuchová.

Příprava na smrt

Manželé Přecechtělovi pátrali po možnosti léčby, která by postup nevyléčitelné choroby alespoň zpomalila. Zajímali se o možnosti ve Spojených státech, Rusku či Mexiku. „Bohužel nastal koronavirus a cestování se velmi ztížilo,“ konstatuje Přecechtěl Kočí. Její manžel se proto rozhodl vydat cestou dobrovolné smrti.

„Martin se rozhodl pro řešení, které je pro něj v této situaci asi jediné schůdné, jediné vysvobození,“ říká jeho žena. Eutanázie, kdy pacienta usmrtí zdravotník, je ve Švýcarsku zakázaná, tamní zákony povolují jen takzvanou asistovanou sebevraždu.

„Právní podmínkou je, že člověk, který si přeje ukončit své utrpení a život asistovanou sebevraždou, musí ten poslední akt, který vede k samotné smrti, udělat sám,“ vysvětluje Silvan Luley, právník z organizace Dignitas, jež se eutanázií zabývá. 

Dobrovolný odchod ze světa bude Martinovu rodinu stát více než tři sta tisíc korun. Vyplňování formulářů a shánění lékařských zpráv zabralo manželskému páru půl roku. V papírech například upřesňovali, jak chce muž zemřít, jak naložit s ostatky či zda jeho bližní chtějí být u něj. Všechny potřebné dokumenty už má vyřízené.

Tlak času

Zbývá mu jediné – vybrat si termín. Kdy to udělá, ještě rozhodnutý není, sám si přitom uvědomuje, že hraje o čas. Pokud mu ruka zeslábne natolik, že už nebude schopen vypít sklenici pentobarbitalu, asistovanou sebevraždu nebude moci podstoupit. Martinova žena připouští, že pro pacienty s ALS představuje podmínka problém. „Nemůžou čekat až do terminální fáze, kdy budou jenom ležet, protože potom to už nejde.“

Ve švýcarském zařízení Dignitas za třiadvacet let jeho existence ukončilo dobrovolně život devět Čechů. Martin tedy může být desátý. A svým rozhodnutím si je jistý. „Nevím, co bude. Chci hlavně klid. Těším se, až bude konec. Je to už strašné trápení. Neodpočinu si ani v noci, pořád mě něco bolí – i sezení na vozíku, psaní, každý pohyb. Jsem smutný, že nemůžu fungovat s dětmi a s Markétou. Jsem s nimi a zároveň nejsem. Je to trápení pro nás všechny,“ řekl Martin měsíčníku Reportér.

Markéta svého muže chápe, s asistovanou sebevraždou přesto nesouhlasí. Rozmlouvat mu ji nechce, dle svých slov se ale bude snažit posouvat termín. „Martin bude muset říct datum a bude si za tím muset stát. A já v sobě budu muset najít hodně síly, abych ho v tomto respektovala. A tak to bude,“ říká Markéta Přecechtěl Kočí.

Manželé se shodli na tom, že nejtěžší bude loučení s dvěma dětmi, kterým jsou tři a čtyři roky. Martin jim chce vzkázat, že na ně bude dohlížet seshora.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů tratí, řekl šéf Správy železnic

Generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth v pátek představil plány na modernizaci tratí. Do roku 2033 by podle něj mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel a Steinmeier věří, že se události v Brně ponesou v duchu porozumění

Český prezident Petr Pavel a německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve společném prohlášení ocenili cestu usmíření, kterou „oba národy urazily po temné a bolestné kapitole dějin“. Česko a Německo společně ušly dlouhou cestu v duchu vzájemného porozumění, respektu a partnerství, uvedli. Věří, že ve stejném duchu se ponesou i nadcházející události v Brně. Prohlášení Hrad zveřejnil na svém webu.
před 1 hhodinou

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 1 hhodinou

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 2 hhodinami

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 2 hhodinami

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 3 hhodinami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 7 hhodinami
Načítání...