Národní knihovna se stala v noci na úterý terčem kybernetického útoku. ČTK to řekla mluvčí knihovny Irena Maňáková. Po zjištění útoku zařízení odstavilo klíčové systémy a odborníci pracují na jejich bezpečném znovuzprovoznění, doplnila. Vedení Národní knihovny kvůli útoku podalo trestní oznámení na neznámého pachatele. Útok také nahlásilo Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost.
Knihovna kolem poledne oznámila na sociálních sítích, že kvůli výpadku IT technologií uzavřela svůj provoz pro veřejnost. Zapůjčené knihy lze vracet do biblioschránky na hlavním nádvoří v areálu Klementina. Odpoledne mluvčí doplnila, že fungují některé digitální databáze, které mohou čtenáři využívat, třeba Národní digitální knihovna.
Čtenáři mají podle mluvčí sledovat sociální sítě knihovny, na webovou stránku informace umísťovat nemůže. „Snažíme se, abychom zítra (ve středu) mohli otevřít halu služeb pro výpůjčky, vracení knih a registraci čtenářů,“ uvedla mluvčí. Čtenářů Národní knihovna aktuálně eviduje kolem třiceti tisíc.
„Mohu potvrdit, že jsme od Národní knihovny obdrželi hlášení o kybernetickém bezpečnostním incidentu. Bližší informace však s ohledem na povinnost mlčenlivosti nemůžeme poskytovat,“ řekl mluvčí NÚKIB Jiří Táborský.
Národní knihovna je jednou z nejstarších českých veřejných knihoven, spravuje největší knihovní fond v zemi. Sídlí v pražském Klementinu, jejím zřizovatelem je ministerstvo kultury. Je centrem systému knihoven a spravuje fond historické a novodobé literatury s více než šesti miliony dokumentů, roční přírůstek je zhruba 70 tisíc titulů. Z toho je přes 16 tisíc rukopisů, mezi nimiž je třeba vzácný Vyšehradský kodex z roku 1086. Hodnota fondů jde do miliard korun. Od prvního května má nového generálního ředitele, z konkurzu vzešel dlouholetý knihovník Tomáš Foltýn.
K častým terčům hackerů patřila v poslední době v Česku zejména zdravotnická zařízení a některé úřady. Podle bezpečnostní firmy Check Point vzrostl v České republice od začátku roku počet vyděračských hackerských útoků o 259 procent.
Celosvětově největší počet ransomwarových, tedy vyděračských útoků přitom cílí na zdravotnictví, průměrně jde o 109 útoků na jednu organizaci za týden. Následují veřejné služby s 59 útoky a pojišťovny a právní společnosti s průměrně 34 útoky týdně na jednu firmu. Podle firmy Check Point je dopad ransomwaru na české společnosti aktuálně na více než dvojnásobku celosvětového průměru.
V letošním roce k hackerským útokům v ČR patřilo třeba napadení systému veřejné správy, kdy se jeho cílem staly v březnu mimo jiné pražský magistrát či ministerstvo práce. Ve stejném měsíci hackeři zaútočili na tři soukromé polikliniky v centru Prahy. Záhy napadli podle médií i zdravotnické zařízení ministerstva vnitra, které má citlivé informace o příslušnících bezpečnostních složek. V březnu kybernetičtí útočníci napadli počítačové systémy Správy železnic a Českých drah. Bezpečnost na tratích neohrozili.
