Někdejší ministr práce a pozdější premiér Vladimír Špidla ve středu u soudu uvedl, že hlasoval pro přímý prodej státního podílu Mostecké uhelné společnosti (MUS), protože na rozdíl od veřejné soutěže zaručoval zachování pracovních míst v těžební firmě. Stát si sice podle svědka Špidly teoreticky mohl menšinový podíl v MUS ponechat, výhodnější ale bylo zbavit se odpovědnosti. Prodej akcií jednomyslně schválila v roce 1999 vláda současného prezidenta Miloše Zemana. Někdejší manažeři firmy čelí obžalobě z toho, že vládu podvedli, protože kabinet nevěděl, že 46procentní podíl prodává jim a že za něj bude zaplaceno penězi pocházejícími ze samotné MUS.
Chtěl jsem zachovat pracovní místa, vypověděl expremiér Špidla v kauze Mostecké uhelné
„Na případu mě zajímalo především to, jaké bude mít důsledky pro zaměstnanost,“ zdůraznil několikrát Špidla u pražského městského soudu. „Z materiálů bylo zřejmé, že se nepředpokládá žádná výrazná restrukturalizace a propouštění. S odstupem času mohu říct, že můj úsudek byl pravděpodobně správný.“
Ministerstvo financí původně prosazovalo variantu soutěže, ministr Pavel Merlík se ale přiklonil ke stanovisku ministra průmyslu Miroslava Grégra, který byl od počátku zastáncem přímého prodeje státního podílu. „Samozřejmě jsem plně důvěřoval svým resortním kolegům. Vycházel jsem z toho, že ministr Grégr je člověk mimořádně kompetentní,“ podotkl ke svému hlasování Špidla.
Sociálnědemokratická vláda odprodala státní podíl firmě Investenergy za 650 milionů korun. Podle státního zástupce způsobili manažeři MUS státu škodu ve výši nejméně 3,2 miliardy korun, protože po ovládnutí firmy záměrně vyčkali, až cena akcií klesla.
Rozprava před hlasováním o prodeji trvala jen několik minut
„Jak byla určena cena, k tomu se nemůžu vyjádřit, byla to odpovědnost mých resortních kolegů. Respektoval jsem návrh, který byl předložen. Kdyby mně cena připadala nějakým způsobem zjevně nepřiměřená, tak bych na to v debatě upozornil a choval bych se podle toho,“ uvedl Špidla.
Soud v jednací síni přehrál zvukový záznam z jednání vlády o schválení privatizace. Rozprava před hlasováním byla stručná, několikaminutová. Soudkyně se poté Špidly zeptala, proč se na záznamu vůbec neřešilo, kdo je nabyvatelem podílu. „Protože to řešil ministr průmyslu, ministr financí a šéf Fondu národního majetku. Neměl jsem žádné důvody, abych se tímto zabýval. Pro mě bylo důležité, že cena byla vyšší než tržní cena, to byl úspěch,“ odpověděl expremiér.
Obžalovaní Antonio Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký vinu popírají. Podle nich stát dobře věděl, komu prodává, respektive ho to nezajímalo, protože se chtěl podílu zbavit. „Nemůže být podveden ten, kdo se neptá,“ zopakoval Čmejla.
„Opět se potvrdilo, že česká vláda rozhodovala velmi věcně, jasně, svobodně, neměla žádného dalšího zájemce a rozhodla se jasně o tom, komu to prodá a za kolik. Mostecká uhelná nebyla strategickým podnikem, v té době neexistovala ani energetická politika, která by řešila komplexně perspektivy energetiky České republiky. Dá se říct, že česká vláda byla ráda, že se mohla spolehnout na management Mostecké uhelné při rozvoji mosteckého regionu,“ prohlásil Koláček.
U soudu ve středu vypovídal také někdejší ministr bez portfeje Jaroslav Bašta. Vláda podle něj nevěděla o tom, že by peníze na zaplacení podílu pocházely z MUS. „Tu informaci jsme k dispozici neměli. Kdybychom ji měli, tak to vláda neschválí,“ řekl. „Kdyby byly vzneseny závažné pochybnosti, minimálně by bylo rozhodnutí odloženo do doby, dokud se to nevyjasní,“ doplnil. Ve čtvrtek chce soud prostřednictvím videokonference vyslechnout dalšího člena Zemanovy vlády, současného předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského.
