Do Karlovarského kraje dorazil dar patnácti tisíc dávek vakcíny z Německa. Česko přidalo osmnáct set dávek ze svých zdrojů. Okresy extrémně postiženého regionu si vakcíny rozdělily rovnoměrně, zatím se dostaly do nemocnic v okresních městech, část půjde dále k praktickým lékařům. Ti nově mohou registrovat své pacienty k očkování sami a následně jim vakcínu sami podat, někteří ale narážejí na technické potíže i nedostatek vakcín. K očkování se od pondělí zaregistrovalo 225 tisíc sedmdesátníků, přes 20 tisíc z nich dostalo i termín.
Nemocnice v Karlových Varech, Sokolově i Chebu dostaly v úterý po 5600 dávkách vakcíny AstraZeneca. Podle karlovarského hejtmana Petra Kulhánka (za STAN) poslouží vakcíny z Německa a další, které do regionu poslala česká vláda, k očkování pedagogů, seniorů a také chronicky nemocných lidí, které vytipují praktičtí lékaři.
Lékařský ředitel sokolovské nemocnice Andrej Farkaš vyčíslil, že zařízení zvládne za den aplikovat dávku 250 učitelům a 150 seniorům nad 70 let. Vyšší počet lidí kapacita vakcinačního místa nezvládne, v kraji ale vznikají velkokapacitní očkovací centra. V Sokolově bude od poloviny března fungovat v klášteře. V Karlových Varech již očkovací centrum mimo nemocnici je, v Chebu se připravuje. Hejtman Kulhánek ujistil, že bude kým nová centra obsadit.
„My jsme dávali dohromady databázi dobrovolníků, což je dnes zásobník, který má 250 až 300 jmen,“ upozornil. Kromě nemocnic a center budou očkovat i praktičtí lékaři. Podle hejtmana se budou soustředit na těžce nemocné pacienty, pro svoji dávku si k nim mohou přijít i senioři. Učitelé by se naopak měli na očkování objednávat výhradně přes centrální rezervační systém do očkovacích center.
Mimořádnou pomoc poskytly Karlovarskému kraji spolkové země Durynsko, Sasko a Bavorsko, s nimiž kraj, který se od počátku roku potýká s vysokými přírůstky nakažených i pacientů v těžkém stavu, sousedí. Durynsko leží jen nedaleko severních hranic Karlovarského kraje, jde tak o tři nejbližší spolkové země.
Petr Kulhánek zdůraznil, že rozhodnutí, že všechny darované vakcíny půjdou do jeho regionu, bylo rozhodnutí Německa. „My to rozhodnutí vítáme, protože nám to velmi pomůže s rychlým zapojením praktických lékařů,“ podotkl.
Spolkové země darovaly, ačkoliv samy mají nedostatek
Sasko upřesnilo, že jde o dar a Česko nemusí dávky do Německa vracet, jakmile jich bude mít dostatek. Bavorský premiér Markus Söder na pondělní tiskové konferenci prohlásil, že trojzemí Bavorska, Saska a Česka, které označil za srdce Evropy, pandemií mimořádně trpí, proto se mu musí dostat zvláštní podpory.
Saský premiér Michael Kretschmer označil darované vakcíny za gesto, neboť ani Německo nemá dostatek preparátu k imunizaci populace. Trojice spolkových zemí se podle něj české strany přímo zeptala, protože nechtěla čekat, až Praha o pomoc sama požádá.
V souvislosti s darem se objevila na internetu řada komentářů, která se k postupu Bavorska, Saska a Durynska staví kriticky, neboť vakcín je kritický nedostatek. Tuto kritiku Kretschmer se Söderem odmítají. Söder poznamenal, že část vakcín mohou dostat i pendleři, kteří dojíždí za prací do Německa, takže pomoc Česku je zároveň ochranou německých obyvatel.
Podle předběžných odhadů by se dávky mohly spotřebovat do dvou týdnů. Zapojit by se mohla nejen dosavadní očkovací místa, ale i praktičtí lékaři, kteří projevili zájem o očkování pacientů, jež mají registrované.
V Karlovarském kraji se podle údajů ministerstva zdravotnictví zatím naočkovalo téměř šestnáct tisíc dávek. Rychlejšímu tempu bránil zejména nedostatek vakcín, dodávka z Německa by proto mohla výrazně pomoci. V pondělí začalo v kraji fungovat první velkokapacitní očkovací centrum, v němž by mohlo vakcínu dostat až tisíc lidí denně.
Registrovat se už mohou lidé starší 70 let, k očkování se připojila většina praktiků
V pondělí se v Česku spustily rezervace očkování pro lidi starší sedmdesáti let. Dosud se jich zaregistrovalo zhruba 225 tisíc, z nichž přes dvacet tisíc dostalo i termín, řekl ČT vládní zmocněnec pro IT Vladimír Dzurilla. Systém podle něj tentokrát nezaznamenal žádné potíže.
Sedmdesátníků žije v Česku zhruba milion a k očkování je mohou hlásit i jejich praktičtí lékaři. Ti tak rovněž mohou činit od pondělí. Podle přednosty Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Bohumila Seiferta se počítá s tím, že se do očkování zapojí všichni praktici, zatím tak podle Sdružení praktických lékařů učinily čtyři pětiny z nich.
Podle předsedy sdružení Petra Šonky takto k pondělnímu večeru zaregistrovali praktici zhruba patnáct tisíc pacientů, ale někteří se potýkali s technickými problémy. Systém prý u některých nedokázal ověřit totožnost. Zásadní potíž ale souvisí s dostupností vakcín. Kromě absolutního počtu dávek doručených dosud do České republiky je jejich dostupnost závislá také na jejich rozdělení krajům a rozhodnutích krajských koordinátorů očkování.
„Problém není jenom obecný nedostatek vakcín, ale i že neplatí to, co se řeklo na začátku. Shodlo se na tom, že pokud by byly k dispozici vakcíny AstraZeneca, tak půjdou všechny praktickým lékařům,“ tvrdí Šonka.
Podle něj je to v kombinaci s nedostatkem zásadní problém. „Kraje mají teď v podstatě právo stáhnout libovolný počet vakcín, který uznají za vhodný. Teprve zbytek pak jde do distribuce praktickým lékařům,“ doplňuje předseda.
Například Jihočeský kraj zatím do ordinací žádné vakcíny neposlal, a kdo o očkování stojí, musí do očkovacích center do okresního města. Podle hejtmana Martina Kuby (ODS) ještě v kraji není dost vakcín AstraZeneca, které jsou pro distribuci do ordinací vhodné. Zatím je kraj používá pouze pro očkování zdravotníků a učitelů. Než praktickým lékařům vakcíny pro seniory pošle, bude kraj ještě chtít přesně vědět, kolik jich je potřeba. Lékaři tedy budou muset připravit soupisy nenaočkovaných pacientů z nejstarší věkové skupiny.
Praktičtí lékaři varovali seniory, kteří se chtějí nechat očkovat v ordinacích, aby se nehlásili do centrálního rezervačního systému. Při vakcinaci v ordinaci zajišťuje rezervaci sám lékař, zájemci se mají ozvat pouze jemu.
Pro lidi starší 80 let, kterých je v Česku zhruba 440 tisíc, byla registrace spuštěna v polovině ledna. Od února přibyla možnost registrace pro zdravotníky a od soboty pro učitele.
Do konce února se podle ministerstva zdravotnictví očkovalo 183 tisíc lidí starších osmdesáti let, tedy dvě pětiny. Registraci provedlo přes 228 tisíc z nich, tedy asi polovina. Pracovníci ve školství představují podle ministerstva více než 118 tisíc a zdravotníci téměř devětadvacet tisíc registrací.
Vedle těchto skupin je očkování přístupné také klientům a pracovníkům v sociálních službách, pracovníkům kritické infrastruktury jako hasičům, policistům, záchranné službě či energetikům, ale také medikům a dobrovolníkům.
Babiš očkování zpolitizoval, tvrdí bývalý koordinátor
Česko v očkování zatím výrazně zaostává, po dvou měsících od jeho zahájení loni 27. prosince je s 6,29 aplikovanými dávkami na sto obyvatel na 22. místě v EU, méně v Unii očkují jen v Lucembursku, Nizozemsku, Chorvatsku, Lotyšsku a Bulharsku. V Česku tak bylo podáno k pondělnímu večeru přes 674 tisíc vakcín a obě potřebné dávky dostalo asi 243 tisíc lidí.
Podle bývalého koordinátora očkování Zdeňka Blahuty je to i proto, že premiér Andrej Babiš (ANO) podřídil distribuci vakcín politickým zájmům. „Všechno několikrát musel schválit, mnohokrát to měnil. Největší jeho starost byla, aby byl vyfocený při přebírání první zásilky vakcín v Motole,“ řekl Blahuta serveru Seznam Zprávy s tím, že předseda vlády rozhodoval o objemu dodávek vakcín pro regiony. „Opravdu všechno zdůvodňoval tím, že je to politika,“ tvrdí bývalý koordinátor.
Babiš na Blahutova slova reagoval tak, že měl raději plnit úkoly, které měl na starosti, místo aby dával rozhovory médiím. „Svoji roli absolutně nezvládl a teď se mstí vykládáním nepravd,“ říká premiér.
Při očkování zatím ze všech zemí postupuje nejrychleji Izrael, kde vykazují 93,5 podaných dávek vakcíny na sto obyvatel. V zemích Evropské unie je na tom nejlépe Malta (17,66 dávek na sto lidí), následují Dánsko (10,39) a Maďarsko (9,70).
Další vakcíny? Vývoj české nemá podle Chlíbka smysl, Rusové ještě nepožádali o schválení
Pacienti v Česku zatím dostávají očkovací látky vyvinuté ve Spojených státech, Německu či Velké Británii. Vývoj nové vakcíny by podle pondělního usnesení vlády měl pokračovat i v Česku. Usnesení navrhlo ministerstvo zdravotnictví, které loni na podzim vývoj pozastavilo kvůli tomu, že jsou již dostupné jiné vakcíny.
Podle předsedy České vakcinologické společnosti a vedoucího epidemiologické skupiny ministerstva zdravotnictví Romana Chlíbka však nemá smysl ve vývoji pokračovat. „Předpokládané výdaje dle mého nemohou stačit na dokončení vývoje, a zejména pak provedení klinických fází hodnocení a registraci vakcíny. Vývoj vakcín se pohybuje řádově v miliardách,“ poukázal.
Vývoj čelil i odborné kritice, někteří experti se pozastavovali nad tím, že jde o vakcínu využívající oslabený virus, který nezpůsobí onemocnění, ale vyvolá imunitní odpověď. Varovali před rozporuplnou účinností takových vakcín.
Diskutuje se i o ruské vakcíně Sputnik V. Prezident republiky Miloš Zeman uvedl, že o ni Moskvu požádal, v Evropské unii ale není schválená a dosud ani nepřišla žádost o to. Ministerstvo zdravotnictví by mohlo udělit výjimku. „Lze povolit distribuci, výdej a používání v České republice neregistrovaného přípravku,“ upřesnila podobu výjimky mluvčí resortu.
Podle svých slov bude o výjimečné povolení očkovat Sputnikem V usilovat premiér Andrej Babiš (ANO). Také předseda KSČM Vojtěch Filip to považuje za dobrý nápad. „Vláda není schopna do konce června splnit vakcinační strategii. Pokud neodebereme další vakcíny od jiných států a dodavatelů, tak nejsme schopni splnit ani zářijový termín,“ míní.
Ministr Jan Blatný (za ANO) ale dal najevo, že o výjimce neuvažuje a chce počkat, zda Sputnik V schválí Evropská léková agentura. Před mimořádným povolením očkovat ruskou vakcínou ostatně varovala i část opozice, podle místopředsedy sněmovního zdravotnického výboru Bohuslava Svobody (ODS) je zásadní, že Rusko o registraci svého přípravku vůbec nepožádalo. „Asi dobře vědí proč. Tak není možné, abychom látku nasadili do tak rizikové situace, jako je boj s covidem,“ podotkl.
