Soud zbavil funkce likvidátora majetku po Viktoru Koženém

3 minuty
Soud pravomocně zbavil funkce likvidátora Zdeňka Častorála
Zdroj: ČT24

Vrchní soud v Praze pravomocně zbavil funkce likvidátora majetku po Viktoru Koženém Zdeňka Častorála. Jako zástupce Harvardského průmyslového holdingu měl získat zpět vytunelovaný majetek. Podle usnesení ale způsobil škodu a neplnil své povinnosti. Častorál  mluví o účelově vyrobené kauze.

Zdeněk Častorál měl vymáhat majetek po Viktorovi Koženém a Borisi Vostrém, kvůli nimž přišli akcionáři o zhruba dvacet miliard korun. Podle soudu ale opakovaně porušil své povinnosti. 

 „Způsobil škodu v relativně vysoké částce, při výkonu funkce likvidátora nepředal zbylým likvidátorům některé konkrétní listiny,“ zdůvodnil odvolání Častorála už v roce 2019 Městský soud v Praze. 

Podle dozorčí rady a představenstva Harvardského průmyslového holdingu Častorál odmítal vydat účetnictví. Zástupce dozorčí rady Častorálovi také vyčítá neúspěch při snaze dostat zpět ukradené peníze. „Je zřejmé, že napáchal škody, které už dnes není možné zhojit,“ obává se předseda představenstva holdingu Jakub Sedláček. „Je to účelově vyrobené, žádnou škodu jsem nezpůsobil,“ odmítá ale likvidátor.

Vlna, která odnesla peníze

Kožený zbohatl počátkem 90. let na české kuponové privatizaci. V roce 1990 v Praze založil Harvardské fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od více než 800 tisíc držitelů investičních kuponů, což byla téměř desetina účastníků.

Masivní mediální kampaň přiměla statisíce Čechů k tomu, aby s příslibem desetinásobného zisku kupovala kupony a vzápětí je postoupila fondům. Ty následně Kožený spojil a přeměnil na investiční společnosti. Jednoduchý krok mu umožnil, aby získal moc nad penězi, poslal holding do likvidace a jako vítěz veřejné soutěže peníze převedl do zahraničních firem.

Advokátka akcionářů: ČR selhala

Kožený má irské občanství a žije na Bahamách. Jeho někdejší společník Boris Vostrý získal občanství ve středoamerickém Belize. Za miliardové podvody dostali deset, respektive devět let vězení. Stíháni jsou jako uprchlí. 

„Je paradoxní, že vlastně Česká republika způsobila, že došlo k největší kauze v rámci kuponové privatizace, ale žádným způsobem nezajistila, aby akcionářům byly škody nahrazeny,“ obává se advokátka poškozených klientů po Viktoru Koženém Evelyna Lojdová. 

Kožený bádá nad věčností lidské mysli, vracet se nechce

Viktor Kožený se prý na Bahamách zabývá vědeckým výzkumem. „Bádá nad věčností lidské mysli,“ upřesnil předseda dozorčí rady Karel Staněk. Do Česka se Kožený odmítá dobrovolně vrátit, tvrdí, že místní soudy jsou zmanipulované. „Ten soud byl v podstatě fraška, vidíme politické procesy dvacet let po revoluci s takovou bandou zločinců,“ okomentoval českou justici telefonicky. 

O vydání Viktora Koženého do Česka jednala už v roce 2006 přímo na Bahamách delegace ministerstva spravedlnosti, dodnes se ale vydání nepodařilo dosáhnout. Bahamy Koženého nevydaly ani do Spojených států, kde byl obviněn mimo jiné za úplatkářství spojené s privatizací v Ázerbájdžánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Silničáři rozšiřují omezení pro kamiony na další dálniční úseky

Silničáři dávají značky zakazující předjíždění kamionů na další úseky dálnic D1 a D2. Některé přibyly během tohoto měsíce. Chybí ještě na D2 u Brna. Šoféři nákladních aut s opatřením polemizují, podle nich někde spíš přispívá ke komplikacím a kolonám. V Jihomoravském kraji nyní silničáři rozšířili zákaz na čtyřiceti kilometrech dálnic. Loni na už označených úsecích udělili za předjíždění 1700 pokut. Letos zatím jen šedesát.
před 55 mminutami

Před 75 lety vyhnali komunisté z klášterů tisíce řeholnic. Začala „Akce Ř“

Před 75 lety, 26. července 1950, začala první etapa nezákonného zavírání ženských klášterů a rušení ženských řeholních řádů v komunistickém Československu, nazvaná jako „Akce Ř“. Trvala až do poloviny srpna 1950, druhá vlna se udála v noci z 27. na 28. září 1950. Do soustřeďovacích středisek bylo převezeno přes čtyři tisíce řádových sester.
před 1 hhodinou

Dostupnost zdravotní péče na venkově mají zlepšit mladí lékaři

O svém budoucím působišti nejsou rozhodnuté dvě třetiny praktických lékařů na startu kariéry. Dostupnost péče mimo velká města mají zlepšit mladé posily. Láká je projekt Institutu postgraduálního vzdělávání, který poběží do poloviny roku 2028. Týdenní zaučení v ordinaci na venkově už za sebou mají první medici a začínající praktici. Plánem je, aby stáže absolvovalo 150 z nich každý rok, tedy celkem 450 za tři roky.
před 2 hhodinami

Programy pro bývalé vězně jsou přetížené

Dostupnost programů, které pracují s odsouzenými, je kritická. Shodují se na tom nevládní organizace v oblasti vězeňství. Jde přitom o klíčový nástroj, který může zabránit recidivě. Na hranici kapacit jsou neziskové organizace i Probační a mediační služba. Tu chce vláda posílit.
před 3 hhodinami

Sněmovna bude v září finišovat na posledních zákonech

Více než stovka návrhů zákonů zůstane v tomto volebním období neprojednaná. Poslanci se totiž plánují zatím sejít už jen kvůli vratkám ze Senátu. I některé předlohy, o kterých vláda mluvila jako o prioritách, sněmovna nakonec projednat nestihla. Členové kabinetu to zdůvodňují také situací v dolní komoře parlamentu, kdy jednání často provázely dlouhé projevy opozičních politiků. Ti koalici naopak kritizovali za využívání pevného hlasování u některých norem.
před 12 hhodinami

Na Masarykově nádraží začne týdenní vlaková výluka

Na pražské Masarykovo nádraží nebudou od soboty jezdit vlaky. Důvodem týdenní výluky je instalace nového zabezpečovacího zařízení, které je součástí modernizace stanice. Do pátku 1. srpna večer proto budou regionální spoje končit na jiných pražských nádražích, zejména na hlavním. Omezení provozu se týká mimo jiné příměstských vlaků mezi Prahou a Kolínem.
před 13 hhodinami

Rekonstrukce německé železnice dopadne i na české cestující

Začíná rozsáhlá rekonstrukce železniční sítě v Německu, která se dotkne také české osobní a nákladní dopravy. Po dobu devíti měsíců bude v Berlíně čekat na cestující na německý sever objízdná trasa. Na přestup z českého vlaku do rychlíku německých drah budou mít cestující přibližně půl hodiny. Cesta po delší objízdné trase z Berlína až do Hamburku potrvá o 45 minut déle. Ceny jízdného by se neměly oproti dosavadnímu stavu zásadně měnit.
před 13 hhodinami

Novela zákona zavede tresty za propagaci komunismu

Až pětileté vězení za propagaci komunismu. Změna v trestním zákoníku začne platit od příštího roku a má zaručit stejné postihování jako v případě nacismu. Zákaz se podle autora pozměňovacího návrhu Martina Dlouhého (TOP 09) dotkne aktivní činnosti jednotlivců, nikoliv třeba historických budov. Podle odborníků bude klíčové, jak zákon vyloží soudy. KSČM novelu už dříve označila za účelovou.
před 13 hhodinami
Načítání...