Soud zbavil funkce likvidátora majetku po Viktoru Koženém

Vrchní soud v Praze pravomocně zbavil funkce likvidátora majetku po Viktoru Koženém Zdeňka Častorála. Jako zástupce Harvardského průmyslového holdingu měl získat zpět vytunelovaný majetek. Podle usnesení ale způsobil škodu a neplnil své povinnosti. Častorál  mluví o účelově vyrobené kauze. 

Video Události
video

Soud pravomocně zbavil funkce likvidátora Zdeňka Častorála

Zdeněk Častorál měl vymáhat majetek po Viktorovi Koženém a Borisi Vostrém, kvůli nimž přišli akcionáři o zhruba dvacet miliard korun. Podle soudu ale opakovaně porušil své povinnosti. 

 „Způsobil škodu v relativně vysoké částce, při výkonu funkce likvidátora nepředal zbylým likvidátorům některé konkrétní listiny,“ zdůvodnil odvolání Častorála už v roce 2019 Městský soud v Praze. 

Podle dozorčí rady a představenstva Harvardského průmyslového holdingu Častorál odmítal vydat účetnictví. Zástupce dozorčí rady Častorálovi také vyčítá neúspěch při snaze dostat zpět ukradené peníze. „Je zřejmé, že napáchal škody, které už dnes není možné zhojit,“ obává se předseda představenstva holdingu Jakub Sedláček. „Je to účelově vyrobené, žádnou škodu jsem nezpůsobil,“ odmítá ale likvidátor.

Vlna, která odnesla peníze

Kožený zbohatl počátkem 90. let na české kuponové privatizaci. V roce 1990 v Praze založil Harvardské fondy, které v první vlně kuponové privatizace získaly body od více než 800 tisíc držitelů investičních kuponů, což byla téměř desetina účastníků.

Masivní mediální kampaň přiměla statisíce Čechů k tomu, aby s příslibem desetinásobného zisku kupovala kupony a vzápětí je postoupila fondům. Ty následně Kožený spojil a přeměnil na investiční společnosti. Jednoduchý krok mu umožnil, aby získal moc nad penězi, poslal holding do likvidace a jako vítěz veřejné soutěže peníze převedl do zahraničních firem.

Advokátka akcionářů: ČR selhala

Kožený má irské občanství a žije na Bahamách. Jeho někdejší společník Boris Vostrý získal občanství ve středoamerickém Belize. Za miliardové podvody dostali deset, respektive devět let vězení. Stíháni jsou jako uprchlí. 

„Je paradoxní, že vlastně Česká republika způsobila, že došlo k největší kauze v rámci kuponové privatizace, ale žádným způsobem nezajistila, aby akcionářům byly škody nahrazeny,“ obává se advokátka poškozených klientů po Viktoru Koženém Evelyna Lojdová. 

Kožený bádá nad věčností lidské mysli, vracet se nechce

Viktor Kožený se prý na Bahamách zabývá vědeckým výzkumem. „Bádá nad věčností lidské mysli,“ upřesnil předseda dozorčí rady Karel Staněk. Do Česka se Kožený odmítá dobrovolně vrátit, tvrdí, že místní soudy jsou zmanipulované. „Ten soud byl v podstatě fraška, vidíme politické procesy dvacet let po revoluci s takovou bandou zločinců,“ okomentoval českou justici telefonicky. 

O vydání Viktora Koženého do Česka jednala už v roce 2006 přímo na Bahamách delegace ministerstva spravedlnosti, dodnes se ale vydání nepodařilo dosáhnout. Bahamy Koženého nevydaly ani do Spojených států, kde byl obviněn mimo jiné za úplatkářství spojené s privatizací v Ázerbájdžánu.