O výsledku státních maturitních testů rozhodnou procenta, známky skončí

Maturanty čeká od příštího jara změna. Státní maturitní testy se totiž nebudou známkovat. Hodnotit se budou jen slovy „uspěl“ či „neuspěl“ podle procenta zvládnutých úkolů. Hranici úspěšnosti v testech bude určovat ministerstvo školství a Cermat, který má státní zkoušky na starosti, ji uvede v testových sešitech.

Změna vyplývá z nové úpravy vyhlášky k maturitám, kterou podepsal ministr školství Robert Plaga (za ANO). Vyhláška začala platit od čtvrtka.

Ministerstvo novelu připravilo v souvislosti se změnou školského zákona, podle níž maturitní testy zůstanou od jara jedinou částí maturit organizovanou státem. Ústní a písemné zkoušky z jazyků se přesunou do škol.

Odklon od hodnocení stupni prospěchu v případě testů zdůvodnil úřad tím, že mají ověřovat minimální úroveň znalostí potřebnou k maturitě. Testy mají být podmínkou k získání maturity, ale prospěch má podle vyhlášky tvořit hodnocení ze školní maturity. Podle ministerstva by to mělo přiblížit obsah zkoušky k tomu, co se učí v různých oborech vzdělávání.

Hranici úspěšnosti uvede Cermat v zadání testů

Součástí hodnocení testů bude procentní úspěšnost žáka, která se bude uvádět v protokolu o výsledcích testů maturanta. Hranici úspěšnosti v testech bude určovat ministerstvo školství a Cermat, který má státní zkoušky na starosti, ji uvede v testových sešitech. Ti, kdo si vyberou státní maturitu z matematiky, z ní stejně jako dosud budou dělat pouze test. Celkové hodnocení z češtiny nebo cizího jazyka bude tvořit ze 40 procent známka ze slohu a z 60 procent z ústní zkoušky ve škole.

Dosud se hodnotily všechny tři části zkoušky známkami, z nich se pak vypočítala celková známka z předmětu. V cizím jazyce činilo hodnocení testu polovinu celkového výsledku, ústní a písemná část po čtvrtině. V češtině měly všechny části stejnou váhu. V matematice byla známka z testu.

Státní, neboli společná část maturit se skládá povinně z češtiny. Druhý předmět si studenti mohou vybrat z matematiky nebo cizího jazyka, kterému dává většina přednost. Zákon do letošního léta předpokládal, že od jara příštího roku začne být maturita povinná ze všech tří předmětů, Plaga ale prosadil změnu, která zachovává dosavadní stav. Zároveň ponechává státu jen testy; písemnou a ústní část zkoušek z jazyků vrací do škol, budou ale stále povinnou součástí takzvané společné části maturit.

Ministerstvo v přechodném ustanovení stanovilo, že vyhlásit kritéria zkoušek mají ředitelé letos do 29. října. Podle zákona by to jinak měli udělat sedm měsíců před začátkem maturit, maturity by tak ale příští rok začaly později než obvykle.

Návrh i načasování novely vyhlášky kritizovala předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová nebo spolek Učitelská platforma. Proti změnám v maturitách se vyjádřil i předseda Asociace češtinářů Josef Soukal. Podle něj povedou úpravy ke snížení úrovně a objektivity zkoušky. Naopak předsedovi Unie školských asociací CZESHA Jiřímu Zajíčkovi přišel záměr ministerstva v pořádku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Blíží se konec podpory Windows 10. Co to znamená pro uživatele?

Oficiální podpora operačního systému Microsoft Windows 10 skončí 14. října 2025. Systém tak nebude od firmy dostávat aktualizace nebo bezpečnostní záplaty. To může přinést komplikace či bezpečnostní rizika. Web ČT24 přináší odpovědi na základní otázky spojené s koncem podpory Windows 10.
18:28Aktualizovánopřed 19 mminutami

Muže, který v Praze podpálil autobusy, obvinili ze žhářství i v Polsku

Až doživotí hrozí sedmadvacetiletému Kolumbijci, který podle polské kontrarozvědky ABW na pokyn ruské tajné služby podpálil loni v květnu dva polské sklady se stavebninami. Muž, obviněný v Polsku z teroristického činu, si nyní odpykává trest v Česku; v červnu ho pražský soud poslal na osm let do vězení za žhářský útok na pražský dopravní podnik. Mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński zdůraznil, že Kolumbijec stane i před polským soudem, napsal server Wirtualna Polska.
13:10Aktualizovánopřed 25 mminutami

Do sněmovních voleb se dle ČTK přihlásilo 28 uskupení

Do sněmovních voleb se letos podle informací ČTK přihlásilo celkem 28 uskupení, původní informace hovořily o 27 uskupeních. Karlovarský a Ústecký kraj zatím ČT neposkytly potřebné údaje. Uskupení je dle ČTK o šest více než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Lhůta pro nominace skončila v úterý v 16 hodin. Volby se uskuteční 3. a 4. října.
12:16Aktualizovánopřed 56 mminutami

Hlavní líčení v kauze Dozimetr bude v září. Obvodní soud jej opět posunul

Obvodní soud pro Prahu 9 znovu posunul projednávání rozsáhlého případu korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku (DPP). Hlavní líčení začne v druhé polovině září. Uvedla to mluvčí soudu Barbora Chlostová. Počátkem července soud předpokládal, že hlavní líčení začne v srpnu. Důvodem dalšího posunutí termínu je, že spisový materiál je nyní na Vrchním soudu v Praze, který musí ještě rozhodnout o stížnosti proti usnesení ohledně podjatosti jednoho z členů odvolacího senátu, vysvětlila mluvčí.
před 6 hhodinami

V bitcoinové kauze začne kontrola státního zastupitelství

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) provede kontrolu nad výkonem dozoru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) poté, co obdrželo podnět od ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS). Úřad podle ní od vrchního státního zástupce Radima Dragouna nedostává adekvátní odpovědi v takzvané bitcoinové kauze. Dragoun ale výtky ministryně odmítá. VSZ v Olomouci na její žádosti podle něho odpovědělo obratem a v rozsahu odpovídajícímu stadiu trestního řízení.
12:00Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie našla ráno na pražském Albertově dvě těla

Na pražském Albertově našla v úterý ráno policie dvě těla. Příčinu a okolnosti úmrtí muže a ženy budou kriminalisté teprve zjišťovat, podle předběžných zjištění ale nebyli zavražděni, řekl mluvčí pražské policie Jan Rybanský.
před 10 hhodinami

Rakousko je připraveno jednat o vstupu do NATO. Občané si ale cení neutrality

Rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová je připravena jednat o možnosti vstupu své země do NATO, řekla v rozhovoru pro německý list Die Welt. Připustila ale, že v parlamentu ani ve společnosti není pro tento krok většinová podpora. Podle analytičky z Institutu mezinárodních studíí FSV UK Zuzany Lizcové sice není vstup země do NATO aktuálním tématem, v posledních letech se ale vedou debaty, zda by Rakousko nemělo svůj postoj přehodnotit.
před 12 hhodinami

O Prague Pride debatovali Foldyna a Šebelová

Už 15. ročník festivalu Prague Pride začal v hlavním městě, letos s ústředním tématem Kde domov můj? Nejočekávanější událostí je sobotní průvod hrdosti, akcí se ale uskuteční přes 180. O podpoře LGBTQ+, poslání Prague Pride nebo přístupu k němu v Maďarsku v Událostech, komentářích diskutovali poslanci Jaroslav Foldyna (SPD) a Michaela Šebelová (STAN). Debatu moderoval Daniel Takáč.
před 12 hhodinami
Načítání...