V Olomouckém kraji řeší dopravní stavby i propouštění

Olomoucký kraj je v mnoha ohledech specifický. Třeba kvůli svému tvaru – patří do něj jak úrodná Haná, tak i nejvyšší moravské hory Jeseníky. Jedním z hlavních témat regionu je dostavba dálnic D1 u Přerova, nebo také chybějící dálnice D35 mezi Mohelnicí a Hradcem Králové. O tom, jak může krajské vedení regionu pomoci, v předvolební debatě diskutovali krajští kandidáti.

Na Olomoucký kraj samozřejmě také dopadla pandemie koronaviru. Ta se projevila například nárůstem nezaměstnanosti. Aktuální stav je 3,7 procenta, nezaměstnaných přibylo 1800. S touto oblastí je také spojeno lázeňství, které bylo výrazně postiženo.

Nelze zapomenout také na uzavřené oblasti, jako bylo Litovelsko, Červenka či Uničovsko. Tato tři místa se stala symbolem epidemie v Olomouckém kraji. Hygienici v noci 16. března uzavřeli oblast, kde žije téměř 22 tisíc obyvatel. Místo střežili jak policisté, tak hasiči, proto, aby se nikdo nedostal ven. Z počátku to bylo zmatečné, protože se mnoho lidí nedostalo ráno po uzavření do práce.

Největší problém mají obory strojírenství a elektrotechnika, úřad práce od začátku koronakrize eviduje pět velkých zaměstnavatelů, kteří rozhodli o velkém propouštění nad sto pracovníků. Týká se to třeba uničovského Unexu nebo Hanivelu. Naopak jiné firmy na krizi zareagovaly velmi pružně, například Sigma Lutín začala vyrábět filtry do respirátorů.

Doprava ovlivňuje život

Olomouckého kraje se týkají i dopravní komplikace. Z aktuálních krajských staveb lze zmínit například opravu průtahu Litovlí nebo Šternberkem. Opravují se i méně vytížené silnice, které ale už byly v havarijním stavu. „Zmínit můžeme to, že aktuálně Správa silnic Olomouckého kraje pracuje na zhruba padesáti místech, kde se opravují silnice,“ uvedl krajský zpravodaj ČT Daniel Laštůvka.

„Dokončení D1 je zásadní záležitost prvořadého významu. Pokud se bavíme o bezpečnosti, tak jakákoli jiná silnice hrozí čelními střety, hrozí problémy na křižovatkách a tak podobně. Jednosměrný provoz na dálnici je komfortnější a bezpečnější a zdaleka to nejlepší, co můžeme mít. Proto vnímám chybějící část D1 jako zásadní problém Přerova a jeho okolí,“ komentuje dopravní situace v regionu krajský koordinátor Besipu Miroslav Charouz.

Nahrávám video
Předvolební debata: Olomoucký kraj
Zdroj: ČT24

Diskuse volebních lídrů a kandidátů

Co může krajské vedení pro budoucnost regionu udělat, bylo i téma předvolební debaty v pátek večer na ČT24.

Diskutující se do ní nominovali na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi zpracovaly společnosti Kantar CZ a Data Collect se zaměřením na volební potenciál. Ten ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb.

  • Průzkum, který realizovala agentura KANTAR CZ ve spolupráci s agenturou Data Collect, nabízí odhad aktuálního volebního potenciálu, nejde tedy o predikci výsledků voleb.
  • Hodnota aktuálního volebního potenciálu ukazuje, kolik procent hlasů by politická strana, hnutí či koalice mohly v současnosti hypoteticky získat ve volbách do krajského zastupitelstva, pokud by se k nim přiklonili všichni lidé, kteří tuto volbu reálně zvažují a nevylučují svou účast u voleb. Suma volebních potenciálů pak není 100 procent. Člověk, který vážně zvažuje volbu například dvou stran, je potenciálním voličem obou z nich.
  • Sběr dat probíhal mezi 10. srpnem a 3. zářím 2020 metodou dotazování po telefonu. Průzkum je reprezentativní s ohledem na voliče v daném kraji starší 18 let, v každém kraji odpovídalo 1200 respondentů, do potenciálu pak vstupovalo v každém kraji okolo devíti set osob, přesná čísla naleznete v dokumentu ke stažení.

Hlasování proběhne na začátku října a o přízeň voličů v něm – v případě Olomouckého kraje – usiluje celkem osmnáct politických uskupení. Lídři, kteří se středeční debaty nezúčastní, dostali od České televize možnost stručně představit své volební priority.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 12 mminutami

Babiš by byl pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.
10:39Aktualizovánopřed 21 mminutami

Podvodných přeprodejů vstupenek na internetu přibývá, varuje policie

Podvodných on-line přeprodejů vstupenek na větší kulturní nebo sportovní akce podle policie přibývá. Ročně eviduje až stovky podvodů spojených s prodejem na internetu. Nákupy vstupenek od neoficiálních prodejců policie nedoporučuje. Pokud se zájemce přesto rozhodne využít přeprodej, doporučuje osobní setkání nebo nákup na dobírku.
před 1 hhodinou

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 2 hhodinami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 3 hhodinami

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 3 hhodinami

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 5 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 13 hhodinami
Načítání...