Soudy a žalobci rozhodují o odposleších. Většina jich ale neví, kolika lidí se to dotkne

Nahrávám video
Události: Soudy a žalobci neví, kolik lidí odposlouchávají
Zdroj: ČT24

Tisíce odposlechů ročně, z nichž mnohé nevedou k trestnímu stíhání. Policie má statistiku, kolika lidem po skončení takového sledování tuto skutečnost sdělí. Soudy a státní zastupitelství, které rozhodují o většině případů, ale podobný přehled většinou nevedou. Lidé se tak ani nedozvědí, že se jich to také týkalo.

Novináře Janka Kroupu policisté odposlouchávali v souvislosti s kauzou pandur – podle justice nezákonně. Posléze se mu kvůli tomu omluvilo ministerstvo spravedlnosti. „Pro mě je to důležitá informace hlavně z toho důvodu, jak se já můžu ve své profesi dál chovat,“ komentoval tehdy celou věc Kroupa.

Spor trval několik let. I proto, že novinář dlouho poté, co odposlouchávání skončilo, nedostal od policie potvrzení. Bez něj se na soud s žádostí o přezkum zákonnosti nelze vůbec obrátit. „Já jsem proto přesvědčen, že ne všechny soudy plní informační povinnost, a že tím pádem zůstává spousta odposlouchávaných, kteří se nedozvědí, že byli odposloucháváni tak, jak zákon ukládá,“ konstatuje Kroupův právní zástupce Petr Toman.

Jen v roce 2018 skončilo pět a půl tisíc odposlechů. Sama policie o tom rozhodla ve 112 případech a informovala 55 osob. Na ostatní se vztahovaly výjimky, třeba kvůli účasti na organizované zločinecké skupině. Soudy ale oficiální statistiky nevedou. Jak je to s informováním o ukončení odposlechů, není jasné.

„Je to informace, kterou bych hrozně rád věděl, ale postupně jsem přišel na to, že to vlastně neví vůbec nikdo v této zemi,“ podotýká předseda sněmovní komise pro kontrolu odposlechů Tomáš Vymazal (Piráti).

Statistiku nevedeme, vzkazují soudy

ČT proto obeslala všech 86 obvodních a okresních soudů s dotazem, kolik lidí o odposlouchávání informovaly. Odpovědělo jich šedesát, z nichž statistiky poslalo jedenáct, zbytek čísla nemá. „Požadované informace by bylo možno získat pouze prostudováním jednotlivých soudních spisů,“ uvádí Okresní soud v Karviné. Statistiku nevede ani například Okresní soud Plzeň-město.

Nahrávám video
Události: Podle Nejvyššího soudu lze povolit odposlech novinářů jen výjimečně
Zdroj: ČT24

„Ono nejde jen o statistiky, ale i o to, že tam není informace, že nebyl naplněn zákon, že nebylo naplněno právo občana,“ upozorňuje poslanec a člen stálé komise pro kontrolu odposlechů Pavel Žáček z ODS.

Ministerstvo spravedlnosti podle jeho mluvčího Vladimíra Řepky připravuje změnu. „Rádi bychom problematiku řešili komplexně, ale zatím není na stole žádný konkrétní návrh,“ doplňuje.

Další jednání mezi členy stálé komise pro kontrolu použití odposlechů a ministerstvem by se mohla odehrát ještě letos na podzim.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 8 mminutami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 12 mminutami

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Zneužití informací, tvrdí Hladík

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
15:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezila provoz na koridoru na Moravu

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží – Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Zhruba v 15:10 byl provoz opět bez omezení, sdělil mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
14:12Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 6 hhodinami

Na jindřichohradecké úzkokolejce vyjely po několika letech pravidelné vlaky

Jindřichohradecká úzkokolejka v pátek zahájila pravidelný turistický provoz. První vlak vyjel z nádraží v Jindřichově Hradci směrem na Obrataň na Vysočině v 9:11 a další spoj o několik minut později zamířil do Nové Bystřice. Pravidelný provoz se na této dráze zastavil na podzim 2022 kvůli insolvenci předchozího majitele. O obnovení se postarala společnost Gepard Express.
před 7 hhodinami

Nabíječek elektromobilů přibývá, roste i zájem o ojetiny

Dobíjecí infrastruktura pro elektromobily se loni rozšířila o stovky nových stanic. Zvyšuje se také podíl výkonnějších ultrarychlých stojanů. V Česku je nyní přes tři tisíce dobíjecích stanic pro elektroauta. Provozovatelé evidují meziroční nárůst odběrů i počtu dobíjení o vysoké desítky procent. Zvyšuje se i počet elektrovozů na českých silnicích. Zájemce o ně láká jak jejich kvalita i cena. V neposlední řadě pak i nestálá situace na trhu s pohonnými hmotami.
před 12 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 13 hhodinami
Načítání...