V Krkonošském národním parku (KRNAP) se začátkem července pro turisty mění několik věcí. Tou nejzásadnější změnou je, že začíná platit nová zonace. Návštěvníci se poprvé setkají s takzvaným „klidovým územím“. Novinky jsou ale také třeba ve značení cyklotras vytyčených správou národního parku.
Vymezení nových zón ochrany přírody člení území národního parku do čtyř zón ochrany přírody namísto tří. Zároveň byla v Krkonoších také vyhlášena tři klidová území, kde mohou turisté chodit jen po značených trasách, sdělil mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
Samotná nová zonace by běžného návštěvníka hor neměla při jeho výletech nijak ovlivnit. „Zonace především určují, jak o danou lokalitu mají správy našich čtyř národních parků pečovat,“ uvedl dříve ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Nejchráněnější přírodní zóna má 7328,5 hektaru, tedy 20,2 procenta rozlohy národního parku v Krkonoších. Ponechá se pouze přírodním procesům. Mezi významné ekosystémy v této zóně patří například alpínské trávníky, skalní vegetace sudetských karů, subalpinské listnaté křoviny, slatinná a přechodová rašeliniště, smrčiny nebo bučiny.
Zóna přírodě blízká má rozlohu 8097,3 hektaru, 22,3 procenta území KRNAP. Zóna soustředěné péče zabírá s rozlohou 20 730,3 hektaru 57 procent území a zóna kulturní krajina 196,1 hektaru, tedy půl procenta území KRNAP. Nové rozčlenění do zón by mělo platit 15 let.
„Stará a nová zonace jsou dvě úplně odlišné věci, spojuje je jen stejné označení,“ uvedl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch. Tři bývalé zóny se lišily přírodovědnou hodnotou a kombinovaly pravidla péče o přírodu s různými regulacemi. To se změnilo na takzvanou managementovou zonaci, která stanovila pravidla péče o přírodu ve čtyřech nově definovaných zónách s ohledem na jejich cíl.
Pro výletníky jsou zásadní klidová území
Návštěvnost hor bude regulovat nově vymezené klidové území, kde bude možný pohyb jen po značených trasách tak, jak tomu bylo v první zóně. Klidové území by mělo být větší než bývalá první zóna. V terénu jsou klidová území vyznačena červeným pásovým značením na stojících stromech nebo cedulemi na sloupcích na cestách.
Klidových území je navrženo osm, ale nyní vstoupila v platnost jen tři, a to dvě největší v hřebenových partiích Krkonoš a jedna na vrcholu Světlé a Černé hory. Jde o lokality, kterých se dotýká především letní návštěvnická sezona. Ostatní budou vyhlášeny v dalších měsících.
Existují i lokality, které se změnou zonace turistům otvírají, například takzvaný Rýchorský prales nad Horním Maršovem – dosud nejpřísněji střežený. „Jedná se o vysoko položenou bučinu, kde jsou různé křivolaké tvary. Je to fotogenické místo,“ popisuje náměstek ředitele Správy KRNAP Václav Jansa.
Klidová území se nevyhlašují na 15 let jako zonace. Po dohodě v Radě KRNAP mohou zanikat či vznikat nová podle potřeby ochrany biotopů nebo druhů operativně a kdekoliv v parku bez ohledu na zóny.
Změna takzvané zonace vyplývá z novely zákona o ochraně přírody a krajiny z roku 2017, která platí pro všechny čtyři národní parky v ČR. Proti nové zonaci se vyslovilo devět východokrkonošských obcí a také lyžařský SkiResort Černá hora - Pec. Na adresu Správy KRNAP se snesla vlna kritiky, podle ní bylo na projednání návrhu málo času a návrh nových zón může v budoucnu bránit rozvoji regionu.
Změny čekají i na cyklisty. Pro Krkonoše specifické dřevěné piktogramy, které se používaly dosud, nahrazuje značení známé z jiných částí republiky. „Tento krok směřuje jednak ke zjednodušení a srozumitelnosti pro cyklisty a zároveň to souvisí i s nutnou obměnou původních dřevěných cedulek,“ říká mluvčí správy parku Radek Drahný. Dřevěné piktogramy z Krkonoš mizí po 24 letech.
