V Česku chybí šest tisíc učitelů a může být hůř. Novela má do škol dostat odborníky

Nahrávám video

Školní rok končí, právě nyní ale ředitelé nejvíc shání učitele. Chybí jich tisíce a situace se podle prognóz bude zhoršovat. Inspekce navíc zatím neví, kolik kantorů kvůli koronavirové krizi odejde do penze dříve, než zamýšleli. Pomoci má novela zákona, která chce usnadnit zaměstnávání nepedagogických vysokoškoláků.

Dlouhodobě se s nedostatkem učitelů potýká například základní škola ve Slaném. Ředitelka Věra Bělochová aktuálně poptává jazykáře a učitele hudební výchovy. „V současné době sháním tři učitele. Něco už mám rozjednáno. Když mi to nevyjde, tak čtyři,“ líčí ředitelka školy.

Nedostatek učitelů řeší různě. Třeba Veronika Pastýříková zatím pedagogickou fakultu nedostudovala, jako problém to ale v praxi nevidí. „Studuji poslední ročník vysoké školy, ale nepociťuji to,“ popisuje. Její kolega Tomáš Caska působí na druhém stupni, učitelství ale nikdy nestudoval – absolvoval zemědělskou univerzitu. Přesto se rozhodl nastoupit a vzdělání si doplnit později.

České školní inspekci ředitelka Bělochová vysvětlila angažování těchto kantorů tím, že prokázala, že nové učitele sháněla intenzivně. Tím splnila podmínku a neporušila pravidla.

Podle průzkumů ministerstva školství chybělo už loni v září ve školách až šest tisíc učitelů. Za čtyři roky jich podle odhadů může chybět až jedenáct tisíc. Průměrný věk vyučujících je navíc v tuzemsku vysoký – 47 let.

„Je třeba počítat s rizikem, že někteří učitelé vyššího věku, kteří původně před třemi čtyřmi měsíci ještě nezamýšleli, že by odešli mimo školy, své rozhodnutí dnes uspíší,“ upozorňuje náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Učit by mohli i odborníci

Pomoci má novela zákona, která nyní leží v dolní komoře parlamentu. Na základních i středních školách by podle ní nově mohli učit i vysokoškoláci nepedagogických oborů a být rovnou posuzováni jako kvalifikovaní, pokud přislíbí, že si do tří let vzdělání doplní.

„Je velmi důležité otevřít sekundární kanál a kromě toho, že dnes tam působí takzvaně na výjimku lidé z praxe, tak poskytnout také podporu, aby si doplnili vzdělání,“ komentuje legislativu ministr školství Robert Plaga (ANO).

S novelou ale nesouhlasí školské odbory. Podle nich je na základních školách pedagog potřeba. Odborníci – kupříkladu fyzici – by měli učit až na školách středních. „Podle nás se mělo ministerstvo zaměřit jiným směrem. Podporou pedagogických fakult, podporou studentů pedagogiky ve větší míře učit,“ konstatuje předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík.

Kabinet doufá, že učitele do škol dostane i postupné zvyšování platů. V příštím roce by dle plánu měly vzrůst o devět procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pavel i Babiš dorazili na večeři lídrů na summitu NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) i prezident Petr Pavel v úterý večer dorazili na večeři lídrů na summitu NATO. Pavel svou účast oznámil ráno před odletem do Ankary. Vláda delegovala premiéra, jehož doprovodila manželka. Předseda vlády dříve prohlásil, že kabinet chce příští rok navýšit rozpočet na obranu o 36 miliard korun. Hlavními body jednání summitu jsou vývoj obranných výdajů, podpora Ukrajiny či vztahy mezi USA a ostatními spojenci. V Ankaře je i prezident USA Donald Trump.
03:23Aktualizovánopřed 24 mminutami

Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
před 36 mminutami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
15:51Aktualizovánopřed 51 mminutami

Autodrom nesmí obtěžovat nepřiměřeným hlukem, potvrdil Ústavní soud

Ústavní soud (ÚS) jako nedůvodnou zamítl stížnost Autodromu Most ve sporu kvůli hluku ze závodiště. Podle dřívějšího pravomocného verdiktu autodrom nesmí obtěžovat okolí hlukem nad míru přiměřenou poměrům. Zástupci autodromu ve stížnosti tvrdili, že soudy zasáhly do práva vlastnit majetek a podnikat. Navíc šlo podle autodromu o překvapivý rozsudek porušující princip rovnosti stran.
14:47Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ústavní soud zamítl stížnost exředitele Motola Ludvíka proti vazbě

Ústavní soud (ÚS) zamítl část stížnosti bývalého ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka, která se týkala rozhodování soudů o jeho vazbě a opatřeních, která vazbu nahrazují. V části, která směřovala proti samotnému trestnímu stíhání, jeho stížnost odmítl. Ludvík po skončení jednání řekl, že se kvůli tomu obrátí na Evropský soud pro lidská práva.
14:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

ŽivěSněmovna pokračuje s rozpravou o veřejných rozpočtech

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývala návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Pokračovat v jednání o tomto návrhu bude sněmovna ve středu od deváté hodiny ranní. Poslanci by se nyní měli opět dostat ke schvalování předlohy o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá dlouho do noci.
09:01Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoReportéři ČT vysvětlují, jak přistupují ke složitým kauzám a silným příběhům

Michael Fiala se zabývá těmi nejsložitějšími kauzami, na které si troufne málokterý novinář. Často studuje mnohasetstránkové rozsudky a umí v nich najít věci, kterých si jiní nevšimnou. David Vondráček zase natáčí silné příběhy, často i o lidech na okraji společnosti. Má výjimečnou schopnost se do situace takových lidí vcítit a získat jejich důvěru. Za jeden takový příběh je držitelem Českého lva. Rozdílná témata, přesto mají tito dva reportéři mnoho společného. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 5 hhodinami

VideoPacientům s Crohnovou chorobou může pomoci biologická léčba

S Crohnovou chorobou nebo jiným střevním zánětem bez jasné příčiny se teď v Česku léčí každý stý člověk. A pacientů bude přibývat, odhadují lékaři s dovětkem, že k biologické léčbě se jich stále dostává jen zlomek. Čím dříve ji lékaři nasadí, tím větší má pacient šanci, že nebude mít závažné komplikace, jako jsou praskliny na trávicí trubici, rozsáhlé záněty nebo invalidita.
před 12 hhodinami

Evropský pohled