Valtice – Slovenská republika by se měla snažit zmodernizovat svůj úsek železnice na trati Břeclav–Bratislava. Česká vláda se zase zasadí o stavbu silnice R49 u Hulína, aby mohla navázat na slovenskou R6. To byla jen některá z témat, kterými se na společném zasedání zabývaly vlády České a Slovenské republiky. Vedle dopravy se ministři dotkli i energetické bezpečnosti, otázek imigrace nebo společné oslavy výročí založení Československa v roce 2018. Kabinety premiérů Bohuslava Sobotky (ČSSD) a Roberta Fica (Směr) jednaly v úterý na zámku ve Valticích na Břeclavsku.
„České straně velmi záleží na tom, aby došlo k modernizaci tratě mezi Břeclaví a Bratislavou, aby došlo ke zrychlení dopravy,“ uvedl po společném jednání kabinetů český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zatímco úsek na české straně už modernizací prošel, na slovenské straně koleje ještě nové nejsou. Přitom už v roce 2000 se vlády obou zemí dohodly, že do šesti let trať opraví, aby po ní mohly jet vlaky rychlostí až 160 kilometrů za hodinu.
Naopak Česká republika má co dohánět v silniční dopravě. Přestože podle původních plánů už měla být dávno hotová třeba téměř sedmdesátikilometrová autostráda R49 vedoucí od Hulína až ke slovenským hranicím, na české straně dodnes není hotový ani jediný metr. „Vláda udělá vše pro to, abychom začali stavět trasu R49 u Hulína a ta se mohla napojit na slovenskou R6,“ dodal Sobotka.
- „Máme připravený úsek Hulín – Fryšták. Myslím, že letos bychom měli začít kopat. A máme připravený i další úsek. Ale poslední úsek na našem území bohužel ještě nemá hotové posouzení vlivu na životní prostředí,“ uvedl ministr dopravy Dan Ťok (ANO).
Na program jednání se dostal i obří projekt na zbudování vodního koridoru Dunaj–Labe–Odra. O plánu, který má velkou podporu českého prezidenta, Miloš Zeman jednal se slovenským premiérem Robertem Ficem (Směr) během společné schůzky v Moskvě. Vedle přímého napojení na Dunaj se hovoří i o projektu na propojení řeky Moravy se slovenským Váhem.
„Zdá se, že tento obrovský projekt je nejen velmi důležitý, ale i realizovatelný. Proto musíme v co nejkratší době zadat studii proveditelnosti,“ řekl Fico. „My jsme se v programovém prohlášení vlády zavázali, že náš kabinet studii proveditelnosti zajistí. V tuto chvíli se jejím zadáním zabývá ministerstvo dopravy,“ dodal ministerský předseda Sobotka s tím, že na studii bude vypsána mezinárodní soutěž. Jaký je časový horizont projektu, kdo by stavby za stovky miliard zaplatil a zda k realizaci vůbec dojde, ale zatím není jisté. Striktně proti je ale Rakousko, které má březích Moravy chráněný národní park.
Země si vzájemné VIP vztahy chválí
Slovenský premiér Robert Fico (Směr) už před začátkem jednání poděkoval české vládě za pomoc při převozu Slováků po nedávném zemětřesení v Nepálu. Považuje to za důkaz nadstandardních vztahů mezi oběma zeměmi. „Při první příležitosti vám to vrátíme,“ uvedl.
Oba premiéři již tradičně před jednáním zdůraznili, že vztahy mezi oběma státy jsou nadstandardní a úzce spolupracují nejen ve Visegrádské čtyřce, ale také v mnoha dalších oblastech. Země se zároveň dohodly na společné přípravě oslav založení Československa v roce 2018. „Myslím si, že je namístě, abychom si tento významný kus společné historie připomenuli společně,“ řekl Sobotka.
O čem se ještě jednalo
- ministři financí ČR a SR uzavřeli memorandum v oblasti řízení likvidity
- v listopadu se na Slovensku uskuteční setkání tripartit obou států. Země tak chtějí porovnat, kde se nachází z hlediska postavení zaměstnavatelů, zaměstnanců ale i regionálních samospráv
- vlády se shodly, že budou společně tlačit na EU, aby se maximálně zlepšily
podmínky pro dočerpání evropských fondů z minulého období
- obě země trvají na tom, že v EU musí být zachovaný energetický mix na principu dobrovolnosti – každá země má právo určit si, z jakých zdrojů bude získávat energie, a to včetně využívání elektřiny z jádra
- Česko i Slovensko odmítají zavedení povinných kvót pro uprchlíky, o kterých se mluví v EU. Fico je principiálně proti, Sobotka chce dobrovolnost
- debatovalo se i o konfliktu na Ukrajině: vlády se shodly na tom, že odmítají eskalaci konfliktu a trvají na plné implementaci dohod z Minsku
- obě země se chtějí společně věnovat i tématům v oblasti energetické bezpečnosti, zejména hrozícímu scénáři, v němž by Ukrajina ztratila status tranzitní země pro ruský plyn
- vlády se dohodly na společné ochraně vzdušného prostoru, smlouva by měla být sjednána v nejbližším možném termínu
Tradice společných zasedání pražské a bratislavské vlády začala v roce 2012, kdy se poprvé sešel Ficův kabinet s ministerským týmem premiéra Petra Nečase (ODS). Po roční odmlce na ni loni navázala schůzka Sobotkovy a Ficovy vlády ve slovenské Skalici, na níž účastníci debatovali o armádní spolupráci, zlepšení dopravního propojení či o součinnosti v energetice a v boji proti daňovým únikům. Další společné zasedání vlád se uskuteční v roce 2016 na Slovensku.
