Ministerstvo dopravy připravuje novou koncepci dálnic, která by aktuálně plánovanou síť rozšířila o více než 400 kilometrů. Nové dálnice by tvořily okruh středních Čech a měly by ulevit přetíženým cestám v okolí Prahy. Ze stávajícího plánu dálniční sítě přitom stále není dostavěno zhruba 800 kilometrů. Ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO) chce také zrychlit stavbu komunikací. Plánuje, že proti rozhodnutí úřadů by se nešlo odvolat. Příprava dálnic v současnosti trvá až 13 let.
Nový dálniční okruh by měl mít celkovou délku 442 kilometrů, přičemž 396 kilometrů by mělo být zcela nových a dalších 46 kilometrů okruhu by tvořily trasy ze stávající dálniční sítě. Čtyřproudové dálnice by propojily například Plzeň s Táborem a Humpolcem, dále by okruh pokračoval například k Poděbradům, Mělníku či Řevničovu až zpátky k Plzni.
Podrobná studie, jejíž zadání připravuje Ředitelství silnic a dálnic, by měla být hotová do konce příštího roku. Příprava staveb by odstartovala v následujících deseti letech, se samotnou stavbou se počítá po roce 2030 až do roku 2050.
Ministerstvo podle Kremlíka začalo koncepci připravovat kvůli předpokladům dalšího vývoje v dopravě. Do studie proto zahrnulo představy o demografickém vývoji v zemi a přírůstku obyvatel zejména v oblasti Prahy a středních Čech, dále technologický rozvoj či nové úlohy energetiky v dopravě.
Podle studie by v dalších desetiletích mohla zejména tranzitní doprava přetížit spojení do hlavního města. Současná dálniční síť, jejíž koncepce vznikla už v 60. letech, totiž vede veškeré dálniční tahy pouze do Prahy. Naopak na Moravě je aktuálně plánovaná dálniční síť dostačující, podotýká studie. Nové dálnice by doplnily ty současné, nenahrazovaly by je.
Kolik bude nová síť stát, zatím není jasné, se stavbou dálnic ale počítá Národní investiční plán, jenž pro ně vyčlenil bezmála 300 miliard korun. Resort dopravy hledá nové zdroje financování staveb, mimo jiné i ze soukromých zdrojů.
Stavby bez možnosti odvolání
Ministerstvo dopravy nyní také začalo připravovat návrh na jednostupňové stavební řízení. Proti prvnímu rozhodnutí úřadů by tak nebylo možné odvolání, případné námitky by řešil soud. Opatření by se mělo stát součástí připravované novely liniového zákona, do které by se dostalo pravděpodobně formou poslaneckých návrhů.
Podle Kremlíka by opatření mělo zrychlit přípravu staveb minimálně o rok. V současnosti trvá příprava dálnic až 13 let.
Současná podoba novely liniového zákona by podle ministra měla zkrátit přípravu zhruba o čtyři roky. Návrh zavádí několik novinek, mezi ty nejvýznamnější patří zrychlení vyvlastňování pozemků, kdy úřady by nově měly mít 60 dní na stanovení ústního jednání s majiteli, po kterém bude následovat třicetidenní lhůta pro vydání rozhodnutí o vyvlastnění. V současnosti žádná lhůta stanovena není.
Mlčení znamená souhlas
Návrh dále zavádí jednotné závazné stanovisko u záměrů staveb, u kterých bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí. Toto stanovisko by mělo nahradit veškeré správní akty nutné k ochraně přírody.
Lhůta pro vydání stanovisek by navíc měla být 30 dní, ve složitých případech dvojnásobná. Pokud se úřady nevysloví, uplatní se takzvaná fikce souhlasu. Novela by také umožnila vyhotovování jednoho znaleckého posudku pro více pozemků a staveb k ocenění jejich hodnoty. Novinky by měly být i v územním plánování.
Příprava dálnic a silnic v Česku trvá výrazně déle než v některých okolních zemích. Například v Německu příprava zabere kolem sedmi let. Stavba následně trvá v průměru další tři roky.
Loni bylo v Česku zprovozněno 34 kilometrů nových dálnic, letos stát plánuje otevřít kolem 21 kilometrů. Momentálně je v tuzemsku zhruba 1300 kilometrů dálnic, stávající plán počítá s dalšími osmi sty kilometry. Podle resortu dopravy by do pěti let měly být zahájeny všechny podstatné části těchto zbývajících projektů. Rozhýbat mají stavbu právě i legislativní změny.
