Zeman chce, aby Česko přestalo uznávat Kosovo jako samostatný stát

Nahrávám video
Události: Prezident Miloš Zeman na návštěvě Srbska
Zdroj: ČT24

Prezident Miloš Zeman bude chtít s českými ústavními činiteli projednat, zda by bylo možné, aby Česko odvolalo uznání Kosova samostatným státem. Ve středu to uvedl na tiskové konferenci po setkání se svým srbským protějškem, kde naznačil, že on takovou možnost podporuje. Podle českého prezidenta nepatří stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, do společenství demokratických zemí. Kosovo v reakci na Zemanova slova odvolalo účast na pražském summitu V4 a západního  Balkánu.

Zeman již po příletu do Bělehradu Vučičovi poznamenal, že má rád Srbsko a Srby, ale nemá rád Kosovo. Také televizi Barrandov před odletem do Srbska řekl, že Kosovo nepovažuje za demokratický stát.

Na středeční tiskové konferenci Zeman řekl, že haagský mezinárodní tribunál nedávno vydal zprávu, ve které podle prezidenta vyslovuje podezření z válečných zločinů kosovských politických představitelů. 

Zeman poukázal na následnou rezignaci kosovského premiéra Ramushe Haradinaje. „Dovolte mi vyjádřit osobní, ale o to silnější mínění, že stát, v jehož čele jsou váleční zločinci, nepatří do společenství demokratických států,“ poznamenal český prezident. Srbský prezident Aleksandar Vučič Zemanovi za tento postoj poděkoval. 

Na otázku, zda by mohla Česká republika zrušit uznání Kosova jako samostatného státu, Zeman řekl, že věc bude chtít projednat na nejbližší poradě českých nejvyšších ústavních činitelů.

„Zeptám se, zda by bylo možné, aby se toto udělalo, protože jsem rád, že pan ministr (obrany Lubomír) Metnar už prohlásil, že je chyba, že bylo uznáno Kosovo,“ řekl. Dodal, že Metnar proto bude nejspíš v této otázce na „jeho straně“. „Kdo bude na straně druhé, to se za ten měsíc uvidí,“ dodal.

Máme co splácet, nechal se slyšet prezident

Zeman na středeční tiskové konferenci také poděkoval Srbsku za podporu Československu v letech 1938 a 1968. „Máme co splácet a i proto jsem tady,“ řekl. Později při setkání českých a srbských podnikatelů poznamenal, že podle jeho názoru mezi Srbskem a ČR neexistují žádné překážky, a to ani obchodní. Dodal, že by chtěl ještě v prezidentském úřadě Srbsko opět navštívit.

Český prezident přivezl Vučićovi jako dar hodinky značky Prim ze speciální edice. Daroval mu také pistoli ČZ 75 SP01 z produkce České zbrojovky.

Zeman se ve středu se svou delegací, ve které jsou ministři vnitra Jan Hamáček, obrany Metnar, průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dopravy Vladimír Kremlík nebo poslanec Jaroslav Foldyna, setkal také se srbskou premiérkou Anou Brnabičovou a zúčastnil se podnikatelského fóra. Do Srbska ho doprovodila asi padesátičlenná podnikatelská delegace.

Kosovo v reakci na Zemanova slova odvolalo účast na summitu V4

Kosovo podle informací ČTK z diplomatických zdrojů po Zemanově prohlášení odvolalo svou účast na čtvrtečním summitu premiérů visegrádské čtyřky (V4 - ČR, Slovensko, Polsko a Maďarsko) a zemí západního Balkánu v Praze.

Setkání čtyř premiérů zemí V4 a zástupců šesti zemí západního Balkánu se původně vedle premiérů Srbska, Severní Makedonie, Černé Hory, Albánie, Bosny a Hercegoviny měl zúčastnit i místopředseda kosovské vlády. Podle ČTK aktuálně není z Kosova potvrzen žádný host, nicméně se stále jedná o tom, zda země nebude zastoupena alespoň na nějaké úrovni.

Petříček: K debatě o odvolání uznání Kosova nevidím důvod

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvádí, že změna není v zájmu bezpečnosti ani čitelnosti zahraniční politiky, s prezidentem chce ale téma probrat. „Přestože k takové debatě v tuto chvíli nevidím důvod, protože situace na Balkáně se nijak dramaticky nezměnila, rád se s panem prezidentem o jeho názoru pobavím,“ řekl. 

Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček zase ke slovům Miloše Zemana sdělil, že za zahraniční politiku nezodpovídá Hrad. „Stanovisko pana prezidenta ke Kosovu je dlouhodobě známé. Zahraniční politika je v kompetenci vlády, o uznání rozhodla vláda Mirka Topolánka. Jakékoliv další kroky jsou tak opět v kompetenci vlády,“ vyjádřil se Hamáček. 

„Preferoval bych debatu, když budeme mít setkání ohledně našich zahraničněpolitických aktivit, to znamená prezident, předseda Senátu, sněmovny, ministr zahraničních věcí, ministr vnitra,“ reagoval premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že se názory Jana Hamáčka a ministra Petříčka zcela neshodují. „Počkám na tu debatu a potom k tomu zaujmu nějaké stanovisko.“

Opozice je o poznání kritičtější. „Na návštěvě v Srbsku Miloš Zeman opakovaně verbálně zaútočil na Kosovo. Celé frašce nasadil korunu, když prezidentovi Aleksandaru Vučičovi daroval pistoli. Jde o další vyřizování si osobní vendety záštiplného starce, nebo si Zeman skutečně přeje rozpoutat v Evropě další válku?“ napsal na Twitteru pirátský poslanec Jan Lipavský.

Lidovci se otevření debaty na odvolání uznání Kosova podle předsedy sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřeje Benešíka nebrání. „KDU-ČSL v době, kdy vláda České republiky uznala Kosovo, s tímto nesouhlasila. Byla si vědoma toho, že to je velmi delikátní, citlivá záležitost,“ poznamenal. 

„Z úst pana prezidenta je to velmi pikantní záležitost, protože když byl premiérem České republiky, souhlasil jako premiér členského státu NATO s bombardováním Bělehradu právě kvůli Kosovu. Nevím, jestli to mám chápat jako nějakou jeho svéráznou omluvu srbskému lidu za to, co mu učinil v minulosti,“ dodal Benešík.  

Předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek na Twitteru poznamenal, že jako člen vlády, která Kosovo uznala, hlasoval proti. Rozhodnutí vlády nicméně respektuje a přeje si čitelnou a konzistentní mezinárodní politiku. „Pana prezidenta bychom měli přestat pouštět ven. Co cesta, to ostuda,“ dodal.

Podle předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka (ANO) je odvolat uznání samostatnosti státu možností každé suverénní země. Na situaci v Kosovu by ale podle něj tento krok neměl pozitivní vliv. Poslanec Martin Kolovratník (ANO) se zase domnívá, že prezident měl svůj názor nejprve konzultovat. Jinak jeho názor respektuje.

Šéf Senátu Jaroslav Kubera chce počkat na jednání s prezidentem, diskuse se ale podle něj měla vést ještě před uznáním nezávislosti Kosova. 

Nahrávám video
Události, komentáře: Vondráček, Dientsbier a Pawlas o Kosovu
Zdroj: ČT24

Šéf KSČM Vojtěch Filip uvedl, že odvolání uznání Kosova je možné, protože ratifikační proces nebyl dokončen.

Předseda SPD Tomio Okamura řekl, že jeho hnutí odmítá uznávat suverenitu Kosova. „Vyjádření pana prezidenta plně zapadají do našeho dlouhodobého politického postoje. Je potřeba revokovat rozhodnutí vlády, která v minulosti uznala Kosovo. My si myslíme, že by Česká republika neměla uznávat samozvaný stát, který vznikl na základě představitelů teroristické organizace,“ uvedl.

Samostatnost Kosova uznala většina členů OSN

Kosovo po rozpadu Jugoslávie patřilo Srbsku, v roce 2008 ale s podporou západních velmocí vyhlásilo nezávislost. Srbsko jej ovšem stále považuje za své území.

Většina členských států OSN včetně Česka samostatnost Kosova uznala, naopak některé země jako Slovensko, Španělsko, Rusko, Bosna a Hercegovina nebo Řecko nikoli.

České ministerstvo zahraničí v minulosti uvedlo, že zpětvzetí uznání státu v mezinárodním právu je zcela nestandardním a výjimečným krokem. „V případě Kosova není k takovému kroku důvod,“ uvedlo loni v lednu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...