Praha – Kvůli šířící se epidemii krvácivé horečky ebola Česko od nového týdne zavede kontroly na letištích a v horizontu dnů aktivuje speciální vojenskou nemocnici v Těchoníně na Orlickoústecku. Po jednání Bezpečnostní rady státu to oznámil předseda vlády Bohuslav Sobotka.
„Podle Světové zdravotnícké organizace dochází v klíčových zemích rovníkové Afriky k prudkému nárůstu počtu lidí, kteří ebolou onemocněli i kteří na ni zemřeli. Bezpečnostní rada vlády podpořila návrhy ministerstva zdravotnictví na zavedení vstupního screeningu u pasažérů letadel a zajistění aktivace Centra biologické ochrany Těchonín,“ prohlásil po jednání ve Strakově akademii premiér Bohuslav Sobotka.
Screening na letištích: Dotazník, teploměr, pohovor
V praxi to znamená, že v pondělí vydá hlavní hygienik Vladimír Valenta zvláštní opatření, které všem pasažérům letadel směřujících na pražskou Ruzyni uloží povinnost vyplnit speciální dotazník. V tzv. příletové kartě budou muset uvést základní informace o své osobě, kde se pohybovali v posledních 42 dnech (dvojnásobek inkubační doby eboly) a kde se budou v příštích 42 dnech pohybovat v Česku.
Pokud se na palubě letadla objeví cizinec, který v dané lhůtě navštívil západní Afriku, bude muset u zdravotního personálu na letišti podstoupit vyšetření (měření teploty) a rozhovor, ze kterého má epidemiolog získat jeho cestovatelskou anamnézu – i kontakty. „V tuto chvíli nejsou v provozu žádné přímé linky, které by propojovaly země, které se potýkají s největší nákazou eboly, s Letištěm Václava Havla, ale mohou tady existovat letecká spojení s přestupem,“ vysvětluje premiér. „Naším cílem je, abychom ministerstvu zdravotnictví a hygienické službě poskytli maximum informací a abychom byli co nejdříve schopni reagovat na případné podezření.“
V případě odmítnutí kontroly bude následovat postih. „Zahraničnímu občanu hrozí, že mu bude odmítnut vstup na území České republiky, českému občanovi hrozí sankce v rámci přestupkového zákona,“ informoval hlavní hygienik Vladimír Valenta.
EBOLA (též krvácivá horečka) je jednou z nejobávanějších chorob na světě; Světová zdravotnická organizace zahrnuje její virus do čtvrté (tedy nejvyšší) rizikové skupiny patogenů. Infekce z této skupiny představují pro člověka extrémní nebezpečí a jsou lehce přenosné. Pro většinu zástupců této skupiny také platí, že zatím není k dispozici efektivní léčba nebo bezpečná prevence.
Jedním z léků, jenž vzbuzuje větší naději, je ZMapp, po jehož podání se několik lidí z eboly uzdravilo, není ale potvrzeno, zda to bylo díky němu. Úmrtnost na ebolu dosahuje až 90 %, u současné epidemie činí zatím průměrná úmrtnost asi 50 %. Mezi patogeny čtvrté rizikové skupiny patří také:
- filovirus Marburg (podobné projevy i úmrtnost jako v případě eboly)
- horečka Lassa (taktéž patří mezi krvácivé horečky. Je zákeřná tím, že ve většině případů má velmi nenápadný průběh)
- nebo vir Herpes B (napadá zejména nervovou soustavu)
Aktivace vojenské nemocnice. Těchonín slouží nejnebezpečnějším nákazám
Druhým vládním opatřením je zprovoznění Centra biologické ochrany v Těchoníně. Speciální vojenský areál, jehož součástí je i infekční nemocnice pro boj s nejnebezpečnějšími nákazami, běžně není v provozu a jeho zprovoznění trvá tři dny. „Není tam dostatek personálu. V úzké spolupráci a v kooperaci s armádou chceme pro toto zařízení zajistit dostatečné personální kapacity, protože armáda nedisponuje dostatkem kvalifikovaných odborníků pro tento typ infekce,“ informuje ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. „V příštím týdnu by se všichni pracovníci dostavili na místo, v praxi by vyzkoušeli vybavení pracoviště a pracovní procesy a v dalších dnech by stačilo, aby tito lidé byli pohotovostně na telefonu.“
Těchonínské centrum vzniklo v reakci na teroristické útoky ze září 2001. Aby se zabránilo úniku infekce do okolí, pracuje v podtlakovém režimu. Je vybaveno dekontaminačními oplachovými komorami, personál používá přetlakové obleky. Znečištěný odpad se spaluje v místní spalovně, zařízení je vybaveno záložním zdrojem energie, má svůj heliport a disponuje i několika mobilními jednotkami. Ještě před několika měsíci se uvažovalo o zrušení centra.
Dosud bylo součástí armády a sloužilo hlavně jako přechodná karanténa pro vojáky po návratu ze zahraničních misí. V centru nyní pracuje 30 zaměstnanců, provádí se tam výcvik lékařů a specializovaný výzkum. Kromě vojáků v karanténě po zahraničních misích tam dosud nikdo neležel. Ministerstvo obrany stojí běžný provoz 130 milionů korun ročně.
