Archeologové našli u Slaného na Kladensku významné nálezy až z pozdní doby kamenné. Průzkum předcházel stavbě obchvatu Slaného, silnice číslo 16. Ve třináctikilometrovém řezu krajinou byly například pravěké jámy, pece, hroby s kremací či kostrou, pozůstatky rozličných staveb a také náhon z první poloviny 16. století. Jednalo se o jeden z nejrozsáhlejších archeologických výzkumů na území Čech.
Průzkum začal loni v srpnu a trval do letošního května. „Ačkoli jsme provedli pečlivé vyhodnocení všech starších nálezů z celé oblasti, na které navázaly povrchové sběry a geofyzikální průzkum ještě před samotným začátkem stavby, šlo o časově a co do kvantity a rozmanitosti nálezů náročný výzkum,“ uvedla Drahomíra Malyková z pražského Archeologického ústavu Akademie věd, která průzkum vedla.
Na jednom z úseků našli odborníci dosud nejrozsáhlejší pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry (období zhruba 2500 až 2200 př. n. l.) na území Čech. Těla zhruba padesátky mužů, žen i dětí byla uložena v hlubokých hrobech se stopami původní dřevěné konstrukce a s bohatou výbavou.
Výbava se skládala většinou z keramických nádob, doprovázených měděnými dýkami, kamennými hroty šípů a další lukostřeleckou výbavou v případě mužů a dále kostěnými knoflíky, jantarovými šperky, měděnými ozdobami a zlatými spirálkami v případě žen. Na našem území se podle archeologů jedná o nejstarší případ využití tohoto drahého kovu.
Unikátní pohřebiště ukazuje společenské rozvrstvení
Ze starší doby železné v období takzvané bylanské kultury (období 8. až počátek 6. stol. př. n. l.) pochází další unikátní pohřebiště, ze kterého je patrné společenské rozvrstvení, protože část hrobů představují kremace (žárové pohřby), někdy se značným množstvím kovových artefaktů. Zároveň archeologové odhalili i devatenáct takzvaných komorových hrobů, v pravěku vykradených, s pozůstatky původní bohaté výbavy keramickými nádobami a se zbytky čtyřkolých vozů.
„Momentálně probíhající laboratorní zpracování a vyhodnocení rozličných nálezů z kamene, kovů i organických materiálů zabere mnohem více času než mnohdy kvůli klimatickým podmínkám náročný terénní výzkum,“ doplnila Malyková.
