Rozhovory s lídry kandidátek do evropských voleb: David Rath (ČS)

11 minut
Rozhovory s lídry kandidátek do EP: David Rath (ČS)
Zdroj: ČT24

Před volbami do Evropského parlamentu přináší ČT24 rozhovory s lídry všech kandidátek, které se o mandáty ucházejí. S číslem 22 kandiduje Česká Suverenita, v jejímž čele je David Rath. Rozhovor s ním vedl Tomáš Drahoňovský.

Pokud se dostanete do Evropského parlamentu, co by byla ta hlavní agenda, kterou byste chtěl prosazovat, které byste se chtěl věnovat?

Zjednodušeně – on není asi prostor mluvit o všech tématech – ale taková tři nejdůležitější: První, zabránit a zastavit migraci. Součástí toho je i zabránit šíření a islamizaci Evropy.

Druhé, co s tím souvisí, je otočit pozornost Evropské unie na věc, na kterou se dost kašle, a to jest populační exploze v zemích třetího světa. To je v podstatě jeden z hlavních hybatelů nejenom migrace, chudoby, válek. Ohrožuje to Evropu a je potřeba, aby se tím Evropa začala vážně zabývat. 

To znamená,  ne nějakou pomoc charakteru jen léky a potraviny, co se dělá dnes, ale skutečně cílený program na omezení té populační exploze, která je zoufalá. Podívejte se, jak především země střední Afriky, ale i Blízkého východu v podstatě zmnohonásobily – klidně zčtyř, zpětinásobily počty obyvatel za posledních pár deset let. To je hrůzná věc, která ohrožuje planetu jako takovou, stran ekologické stability. Víte, že se mluví o klimatu a ta populační exploze je opět jedna ze zásadních věcí, která ohrožuje naši budoucnost. Čili to je další velké téma, které v podstatě nikdo pořádně nezvedá a netlačí.

V neposlední řadě bychom rádi vrátili právo veta členským státům. To znamená, že bychom ze členských států učinili zase rovnoprávné partnery.

Můžeme začít od konce – od práva veta. Máte pocit, že není používáno dostatečně? Protože bylo i v zakládajících smlouvách, ale kvalifikovaná většina – tedy ta absence práva veta – se v desítkách oblastí používá už od roku 1966. Do jaké míry byste ho rádi vrátili?

Rádi bychom ho vrátili takovým způsobem, aby členský stát v každém hlasování mohl říci ne. Protože ono se těžko někdy říká, která hlasování a rozhodování jsou jedině ta klíčová, a která ne. Správně jste řekl, že původně to tam bylo, nicméně postupně se právo veta ořezává. To znamená, dneska už můžeme být přehlasováni, viděli jsme to třeba v debatě o kvótách, migračních kvótách, ale i v mnohých dalších agendách, kde ty velké, silné země si nás de facto natřou na chleba.

A to si myslíme, není dobře. Evropská unie by neměla rozhodovat z pozice síly, moci a většiny, ale z pozice konsensu. Ano, ten konsensus se někdy hledá těžko, dlouho i bolestně, ale myslíme si, že u takto diverzifikovaného útvaru, jako je Evropa, je to potřeba naslouchat i těm menším, protože vezměte si, Evropa je specifická tím, že tady máte malé země, jako je Slovinsko s dvěma miliony obyvatel, střední země, jako je naše země s deseti miliony a pak velké země, které mají osmdesát milionů, jako Německo. Je potřeba ty menší chránit a my chceme, aby i hlas těch menších měl v určitých důležitých věcech stejnou váhu.

Rozumím, ale my se bavíme o situaci, kdy Evropská společenství měla do deseti členů, tak tehdy skutečně fungovalo právo veta jednoho členského státu. Bavíme se o roku 1966. Vy máte za to, že by se skutečně mohlo cokoli odhlasovat v počtu sedmadvaceti, kdyby každý členský stát měl ve všech oblastech právo veta?

Bylo by to složité, to víme, ale určitě by to šlo. Například to jde technicky udělat tak, že premiéři a prezidenti v Evropské radě by měli možnost každou věc zablokovat, pokud by měli za to, že jejich zemi neprospívá, je nebezpečná, nebo dokonce jejich zemi škodí.

Vy máte v programu také odmítání přijímání legálních migrantů z islámských zemí. Máte pocit, že zabránit něčemu, co je legální, takto jde?

Myslím, že ten program nečtete úplně přesně. My tam máme zabránit, absolutně zastavit, nelegální migraci a omezit, podtrhuji omezit, legální migraci, aby se skutečně vztahovala jen na osoby, které jsou ve svých domovských zemích ohroženy z důvodu třeba jejich názoru, politického postoje nebo něčeho takového.

Pak samozřejmě těmto lidem je potřeba pomoc dát, ale ne v žádném případě lidem, kteří nějakým způsobem chtějí i zneužívat legální formy migrace, protože on pak každý tvrdí, že mu v domácí zemi něco hrozí a když se to pak zkoumá, tak se zjistí, že vlastně buď mu nehrozí skoro nic, nebo si to úplně vymyslel. Čili my bychom rádi zpřísnili i pohled na legální migraci, tak aby se vztahovala na lidi, kteří jsou skutečně ohroženi.

Přímo tady čtu váš program: „Jsme proti přijímání takzvaných legálních migrantů z islámských zemí.“ To je formulace, na kterou jsem narážel. Islámské země, prosím, co to je?

To jsou země, kde je islám v podstatě zásadní, rozhodující ideologií, která ovlivňuje a řídí život v té zemi. Od Saúdské Arábie tam může patřít spousta dalších zemí střední Afriky. Samozřejmě tam patří i země, jako je Afghánistán, jako Irák, Írán… takových zemí najdeme skutečně desítky… Pákistán kupříkladu.

Indonésie je nejlidnatější muslimská země. Ta také?

Ta je samozřejmě také problematická. I tam se musíme a chceme zaměřit na to, aby lidé odtamtud – pokud chtějí nadále vyznávat své náboženství – tak aby do Evropy putovali, respektive, aby v Evropě žili co nejméně.

Samozřejmě můžou sem jezdit na krátkou práci, můžou sem jezdit na návštěvy, to nám nijak nevadí, ale víte, je potřeba, aby se Evropa začala bránit islamizaci. Podívejte se, co se děje v Británii, ve Francii a v dalších zemích – a tutlá se to, bohužel je to chyba třeba i České televize, že se tomu tématu nevěnuje.

Například tomu zotročení nezletilých dívek – a to nejsou jednotlivé skutky, to jsou skutečně stovky, tisíce případů, kdy takzvané křesťanské nebo ateistické nezletilé dívky jsou odchytávány muslimskými gangy. V Británii jsou to především Pákistánci a dělají si z nich sexuální otrokyně, které prodávají normálně na trhu jako ve středověku. Deset let to Británie metla pod koberec a tamní orgány o tom neinformovaly a nevyšetřovaly to. Najednou to vyvřelo jako skandál, obrovský skandál nebývalých rozměrů i historicky a řekněte mi, jakou pozornost jste tomu věnovali?

O brexitu se tady mluví každý den, ale o těchto věcech, jak se Evropa a zvláště některé její oblasti, regiony i země tou islamizací a islámem postupně mění na něco úplně jiného…

 V Británii máte už spoustu čtvrtí a měst, které jsou v podstatě jednoznačně muslimské. Je to malý Pákistán, malý Bangladéš, platí tam úplně jiná pravidla. Už to dávno není Británie, už to dávno není ta tradiční Evropa s našimi hodnotami, s naší historií, s naším přístupem k životu, ale je to úplně něco jiného. Na to my chceme upozornit a před tím chceme varovat.

Ono to samozřejmě v Čechách není tak aktuální, protože tady těch muslimů tolik není, ale vezměte si Británii před padesáti šedesáti lety, taky by se vám každý vysmál, kdybyste říkal: „Pozor, nebezpečí islámu.“ Podívejte se, jak tam vypadala struktura obyvatel po druhé světové válce a jak vypadá dneska, jak se skutečně obrovské části Británie zásadně změnily. A to nechceme. Ať jsou to lidé z Indonésie nebo z Bangladéše, chtějí-li k nám na návštěvu, chtějí-li tu pracovat – dobře, proč ne, ale pokud by tady chtěli žít, musí se vzdát islámu.

Což mimochodem v tuto chvíli, pokud se nepletu, by asi dokonce odporovalo právu na svobodu vyznání.

Víte, totiž na islám se musíte podívat tak, že rozděluje lidi na nadlidi a podlidi. Nadlidi jsou věřící muži a podlidi jsou ženy, nevěřící, křesťané a další – buddhisté, hinduisté… To znamená, kdo by měl být skutečně popotahován za nesnášenlivost, je právě islám, který dělí lidi na Übermensche a Untermensche, tak jak to dělal nacismus.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lidé v Česku si už smí změnit pohlaví bez kastrace

Již desítky lidí využily nová pravidla pro úřední změnu pohlaví, k níž od července stačí medicínské potvrzení. Dříve byla změna pohlaví podmiňována kastrací, kterou v roce 2024 shledal ústavní soud za protiústavní. Po splnění nových specifických podmínek si transgender lidé mohou upravit jméno i příjmení.
před 5 hhodinami

Tragédie v restauraci U Kojota odstartovala velké kontroly plynových přímotopů

Před půl rokem zemřelo na následky požáru v restauraci U Kojota v Mostě sedm lidí a dalších sedm se zranilo. Příčinu tragédie policie zatím stále vyšetřuje jako obecné ohrožení z nedbalosti, nejpravděpodobněji došlo k převržení plynového ohřívače. A právě na kontroly bezpečného používání plynových přímotopů v Česku se nyní hasiči ve velkém zaměřili. Město mezi pozůstalé a zraněné po požáru rozdělilo dva miliony korun z veřejné sbírky.
před 6 hhodinami

Resort zemědělství připravuje pravidla ochrany půdy před erozí. Už měla platit

Ministerstvo zemědělství upravuje nová pravidla ochrany půdy před erozí, platit měla původně od července. Resort zatím připravil metodiku pro ozimy, komplexní úpravu dál chystá. Spor se vede o to, jak přísná má být, podle ekologů plánovaná pravidla nestačí. Ministerstvo chce k ochraně půdy především motivovat, ke kontrole a krácení dotací se míní uchýlit až v případě skutečné eroze. V loňském roce rekordně přibylo hlášených poškození polí, bylo jich jednou tolik oproti roku 2023.
před 6 hhodinami

V Dolomitech zahynul český turista, píší tamní média

V italských Dolomitech v pátek odpoledne zahynul český turista, uvádí agentura ANSA a veřejnoprávní stanice Rai. Muž, který byl na výstupu ve skupině, se podle médií zřejmě nešťastnou náhodou odchýlil z trasy a zřítil se.
před 7 hhodinami

Dobrovolničila už čtvrtina Čechů, ročně má tato pomoc hodnotu desítek miliard

Pomáhat ve svém volném čase ostatním se v tuzemsku stává stále častějším „koníčkem“. Nová rozsáhlá zpráva popisuje, jak taková (dobro)činnost pomáhá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Nástupní platy jsou nízké, nelze sehnat lidi do veřejné správy, zní z odborů

Zástupci vlády a odborů se nedohodli na tom, jak by v příštím roce měly růst platy ve veřejném sektoru. Zajedno jsou ale v otázce postupného zrušení první platové tabulky. Podle předsedy Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavla Bednáře nelze do samospráv či státní správy kvůli nízkým platům nabrat nové zaměstnance. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj říká, že platy by měly kopírovat růst v soukromém sektoru. Česko podle něj zůstává zemí nízkých nákladů.
před 9 hhodinami

Třetina počítačů funguje, babybox ne, hlásí po kyberútoku nymburská nemocnice

V nymburské nemocnici je po kybernetickém útoku z minulého týdne obnovena funkčnost více než třetiny počítačů z celkových zhruba 250, funguje už i magnetická rezonance. Většina lékařů může vystavovat e-recepty, nefunkční zůstává babybox, informoval mluvčí zdravotnického zařízení Jan Záruba.
před 11 hhodinami

Ekonomy znepokojuje situace na realitním trhu

Červnová inflace zrychlila v meziročním srovnání téměř ke třem procentům z květnových 2,4 procenta. To je nejvyšší hodnota od loňského prosince. Ekonomka a bývalá zástupkyně České republiky ve Světové bance Jana Matesová se obává situace na realitním trhu, ekonom Jan Švejnar zase v případě zvyšování cen volá po navýšení dovozu. Řekli to v 90' ČT24 moderované Jakubem Musilem.
před 13 hhodinami
Načítání...