Armáda má v obřím tendru jasno. Chce obrněnce pro 11 vojáků a s osádkovou věží

Nahrávám video

Nová pásová bojová vozidla pěchoty (BVP) pro českou armádu asi za 50 miliard korun musí uvézt jedenáct vojáků, mít věž s osádkou nebo kanon ráže 30 milimetrů. Podmínky účasti v tendru ministerstvo obrany předalo čtyřem již dříve vybraným zahraničním firmám.

Důležitým kritériem při výběru vítěze největší armádní zakázky české historie bude i rozsah zapojení českého obranného průmyslu na výrobě vozidel. Musí být minimálně 40 procent z nabídkové ceny zakázky. Oznámil to pověřený náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Filip Říha.

Nahrávám video

Armáda požaduje celkem 210 vozidel v sedmi různých modifikacích. Většina z nich bude sloužit jako BVP, další budou ve verzích velitelské, průzkumné, ženijní, vyprošťovací, zdravotnické a jako dělostřelecká pozorovatelna. Zároveň armáda chce téměř tři desítky servisních a dílenských vozidel na kolovém podvozku.

Ministerstvo obrany na setkání pozvalo firmy BAE Systems, General Dynamics European Land Systems (GDELS), PSM a Rheinmetall Landsysteme. Mezinárodní firma BAE Systems vyrábí ve Švédsku vozidlo CV90, nadnárodní GDELS nabízí španělsko-rakouský projekt Ascod.

Německá firma Rheinmetall Landsysteme by chtěla uspět s vozidlem Lynx a německé konsorcium PSM, tedy společný podnik společností Krauss-Maffei Wegmann a Rheinmetall Landsysteme, nabízí bojové vozidlo Puma.

Představené technické požadavky jsou pro výrobce podstatné. Otázka zejména bude, kteří z nich dokážou splnit požadavky na velikost vozidla a na vybavení osádkovou věží. Například vozidlo Puma německého konsorcia PSM, které je vybavené bezosádkovou věží, loni odstoupilo z tendru pro australskou armádu, která také upřednostnila osádkovou věž. Puma také podle dostupných údajů nedokáže přepravit tolik vojáků, kolik požaduje ministerstvo.

Armáda ČR (AČR) má v současnosti ve výzbroji pásová bojová vozidla pěchoty BVP-2, která jsou desítky let stará a technicky velmi zastaralá. Podle dostupných informací jich AČR nyní provozuje 108 v různých modifikacích a dalších 77 je ve skladech.

Nová BVP by podle Ctirada Gazdy, vedoucího týmu, který projekt na nákup BVP vede, měla být schopna konfrontace se srovnatelným protivníkem, a to i tankem. Schopna musí být splnit všechny atributy moderního boje. K dispozici budou mít kanon ráže 30 milimetrů, kulomet i protitankové řízené střely. Podstatnou podmínkou tendru bude, aby BVP mohlo přepravit 11 lidí, a to řidiče, střelce, velitele vozu, dva specialisty a šest vojáků takzvaného roje.

V uplynulých měsících se v médiích objevila kritika toho, že se armáda a ministerstvo stále rozhodovaly, jaké parametry mají vozidla splňovat. Gazda to odmítl. Armáda se podle něj už před rokem jasně vyslovila pro osádkovou věž. Odmítl také, že by bezosádková věž byla na rozdíl od osádkové moderní. Připomněl, že například Austrálie zvolila stejné řešení.

Firmy nyní budou mít čas do začátku května, kdy od nich bude ministerstvo očekávat přihlášku do soutěže. Zájemci budou muset deklarovat, že jsou schopni splnit několik nepřekročitelných parametrů, mezi kterými jsou velikost vozu, jeho výzbroj nebo to, že dodají vzorek vozidla.

O vítězi rozhodne cena, splnění technických požadavků a míra zapojení českého obranného průmyslu. Hlavním partnerem při komunikaci s českými firmami bude státní podnik VOP, který by měl mít na starosti i následný servis vozů. „Opravdu stojíme o to, aby se do tohoto kontraktu na české straně zapojilo široké spektrum českých firem,“ řekl Říha.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice kritizuje jednání o poplatcích. Mluví o „porušení všech principů“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53AktualizovánoPrávě teď‌‌

VideoMasivní porušování jednacího řádu, říká Hřib k jednání o poplatcích. Vondráček o tom prý dopředu nevěděl

Koalice ANO, SPD a Motoristů v pátek nečekaně zařadila do projednávání předlohu, která ruší poplatky za Českou televizi a Český rozhlas, snižuje také příjem obou médií. V sobotu nad ránem ji poslala hlasy svých poslanců do druhého čtení. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že o projednávání bodu dopředu nevěděl. Poslanci prý připravovaný zákon „znají dost dobře a baví se o něm velice dlouho“, byť nebyl ani jednou načten na pořad jednání. Člen hospodářského výboru Zdeněk Hřib (Piráti) podotknul, že způsob projednávání není ani legitimní, ani legální. Podle něj dochází „k masivnímu porušování jednacího řádu“ – jak ze strany předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD), tak i dalších členů koalice. Debatou v Událostech, komentářích provázel Petr Obrovský.
před 17 mminutami

Noc na neděli bude o hodinu delší, končí letní čas

O víkendu skončí letní čas a začne platit standardní středoevropský čas (SEČ) označovaný jako zimní. V neděli ve 3:00 se hodiny posunou zpátky na 2:00, noc tak bude o hodinu delší. S posunem času by měli počítat mimo jiné lidé, kteří budou v tu dobu cestovat veřejnou dálkovou dopravou. Noční vlaky a autobusy totiž ve stanicích hodinu vyčkají. Dopravní experti upozorňují na rizika spojená se změnou, která mohou negativně ovlivnit chování řidičů. Zimní čas bude platit následujících pět měsíců, tedy do poslední březnové neděle.
před 17 mminutami

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 16 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.