Stát dostatečně neprověřuje, kam míří dotace neziskovkám. Zjistili to kontroloři

Stát při poskytování dotací nestátním neziskovým organizacím nevycházel v letech 2016 až 2017 z analýzy, jaké služby společnost skutečně potřebuje. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prověřil dotace rozdělené Úřadem vlády ČR a ministerstvy pro místní rozvoj, vnitra, životního prostředí a zemědělství. NKÚ také zjistil miliardové rozdíly v informacích o tom, kolik stát poskytl peněz na dotacích v letech 2015 a 2016. Více než polovina kontrolovaných příjemců dotací navíc nedodržela podmínky.

Stát v roce 2016 a 2017 rozdělil neziskovým organizacím 26,26 miliardy korun. Strategie vlády na léta 2015 až 2020 ale vznikla bez předchozí analýzy potřeb společnosti. V Radě vlády pro nestátní neziskové organizace bylo v kontrolovaných letech více zástupců neziskového sektoru než zástupců státu, a mohli tak mít podle NKÚ rozhodující vliv na obsah strategických materiálů.

Podle úřadu vlády strategie stanovovala principy politiky státu k neziskovým organizacím, ale neřešila věcně dotační politiku. Udělování dotací podléhalo jednotlivým ministerstvům, která o nich rozhodovala na základě svých priorit, reagovala na zjištění NKÚ Olga Jeřábková ze sekce úřadu vlády pro lidská práva.  

Úřad vlády zároveň podle kontrolorů průběžně nekontroluje, jak se daří s pomocí dotací plnit cíle strategie. Vše vyhodnotí až v roce 2021 po jejím skončení. Některé cíle pak závisí na změnách legislativy, které ale chybí. Jde například o zákon o dárcovství, zákon o sociálním podnikání či o statusu veřejné prospěšnosti.

Rozdíl v evidenci vlády a v systému? 3,5 miliardy korun

Kontroloři také zjistili rozdíl v informacích o tom, kolik stát v letech 2015 a 2016 poskytl neziskovým organizacím peněz na dotacích. Rozbory financování od Úřadu vlády se lišily o více než tři miliardy korun od informací z rozpočtového informačního systému. Rozdíly v údajích se týkají i centrální evidence dotací.

Kontrolovaná ministerstva a Úřad vlády v roce 2016 nezveřejnily v centrální evidenci všechny povinné informace o poskytnutých dotacích. Rozdíl mezi evidencí a rozpočtovým systémem za všechny poskytovatele dotací představuje 3,51 miliardy korun, zjistil NKÚ.

„Rozdíl v informacích je dán tím, že Rada vlády pro nestátní neziskové organizace jako poradní orgán Úřadu vlády ČR sleduje vynaložené prostředky poskytnuté jen určitým právním formám nestátních neziskových organizací, zatímco ministerstvo financí sleduje všechny vynaložené prostředky poskytnuté neziskovým organizacím ze státního rozpočtu,“ uvedla Jeřábková.

Na základě doporučení NKÚ bude podle ní úřad vlády při zpracování údajů od roku 2017 vycházet z údajů vedených v rozpočtovém informačním systému.

Ministerstva při rozdělování dotací nespolupracují

Při rozdělování dotací by měly jednotlivé resorty spolupracovat na hodnocení žádostí, například si vzájemně delegovat členy do hodnotitelských komisí, nebo si průběžně poskytovat informace o rozdělených dotacích. To ale podle NKÚ plnily jen Úřad vlády a částečně ministerstvo vnitra.

Jednotlivé resorty tak nemohou zjistit, jestli žadatelé o dotaci nechtějí podporu na stejný projekt také u jiných resortů nebo jestli se podařilo dodržet maximální hranici dotace 70 procent. K dispozici mají jen informace od žadatelů.

Zároveň stanovily cíle, kterých chtějí dotacemi dosáhnout, velmi obecně nebo vůbec. Nejde tak vyhodnotit, jestli dotace plní svůj účel, zjistil NKÚ.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) uvedlo, že se žádostí o nominace členů do hodnotitelských komisí každoročně oslovuje ostatní resorty a také odbory životního prostředí krajských úřadů a pražský magistrát. „Náš program pro neziskové organizace je rozdělen na tři podprogramy. Dva z nich jsou hodnoceny jak hodnotiteli z MŽP, tak i hodnotiteli z ostatních resortů nebo krajských úřadů. Ve třetím podprogramu byly předložené projekty hodnoceny pouze odborně příslušnými pracovníky MŽP. Je úzce zaměřen na koordinační projekty v ochraně přírody a krajiny, a nehrozí zde překryv s dotačními programy jiných resortů,“ sdělila mluvčí MŽP Petra Roubíčková.

Porušení podmínek dotace pak kontroloři zjistili u deseti ze 17 kontrolovaných příjemců. Ti například nedodrželi rozpočet projektu, neprovedli aktivity, na které dostali dotaci, nebo zaplatili z dotace neuznatelné náklady. 

Podle Českého statistického úřadu bylo v Česku na začátku roku 2016 téměř 121 tisíc nestátních neziskových organizací, dotaci od státu dostalo téměř sedm tisíc z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obchodníci se učí legislativu k prodeji kratomu

Už měsíc platí nařízení vlády, které povoluje prodej kratomu pouze ve speciálních obchodech s licencí. Aktuálně ji má padesát prodejen. Odborníci v pátek vysvětlovali novou legislativu k prodeji kratomu vietnamským podnikatelům. Za prodej kratomu bez licence hrozí prodejcům milionové sankce. Bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) navrhuje, aby se na tuto látku a jí podobné navíc zavedla spotřební daň. To bude řešit nová vláda. „Nebudu se bránit diskusi,“ říká místopředsedkyně ANO Alena Schillerová. Téma dalších látek se bude ale řešit i ve sněmovně, kde vznikl nový podvýbor pro léčebné konopí a přírodní látky.
před 5 hhodinami

Jedna z poškozených lokomotiv po nehodě na Českobudějovicku skončí nejspíš ve šrotu

Poškozené vlaky po železniční nehodě u Zlivi na Českobudějovicku z 20. listopadu jsou po komisní prohlídce. Podle prvních závěrů půjde zničená zastaralá lokomotiva rychlíku pravděpodobně do šrotu, tento typ stroje má už i tak z trati do dvou let zmizet. O opravě RegioPanteru, který byl v provozu teprve tři roky, České dráhy teprve rozhodnou. Škody se podle odhadu komisařů pohybují kolem 65 milionů korun. Vyšetřování nehody stále pokračuje. Několik zdrojů teď naznačuje, že se vyšetřovatelé zabývají verzí, podle které za nehodou nebylo jen lidské selhání.
před 6 hhodinami

Fiala: Ukrajina letos získala skrze muniční iniciativu 1,8 milionu kusů munice

Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek tak byl splněn, napsal vpodvečer na síti X končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Tuzemskou muniční iniciativu oceňuje jak Ukrajina, tak i spojenci Česka v EU a NATO.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kamion, z něhož se vysypaly klády na dálnici, byl přetížený o 13 tun

Nákladní vozidlo s kulatinami, které zapříčinilo čtvrteční tragickou nehodu na dálnici D56 u Ostravy, bylo přetížené. Náklad byl těžší zhruba o 13 tun, uvedla v pátek policie. Šedesátiletý muž, který při nehodě utrpěl vážná zranění, v nemocnici zemřel. Policie proto nyní případ vyšetřuje jako usmrcení z nedbalosti.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

EU hodlá od července zavést clo tři eura na malé balíky

Všechny balíky v hodnotě nižší než 150 eur (zhruba 3600 korun) přicházející do Evropské unie budou od července podléhat clu ve výši tří eur (zhruba 73 korun). Dohodli se na tom v pátek podle agentur ministři financí EU na jednání v Bruselu. Doposud byly takovéto balíky od cla osvobozeny. Česko na schůzce zastupoval odcházející ministr Zbyněk Stanjura (ODS).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rakousko prodlouží o půl roku kontroly na hranicích

Rakousko o šest měsíců prodlouží stávající kontroly na pomezí s Českem, Slovenskem, Maďarskem a Slovinskem. Postupně ale v rámci nového konceptu ostrahy hranic rozšíří kontroly do hloubky pohraničí, prohlásil podle agentury APA tamní ministr vnitra Gerhard Karner. Naposledy prodloužilo Rakousko hraniční kontroly v říjnu, a to o dva měsíce do 15. prosince.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 15 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 16 hhodinami
Načítání...