Chomsky v Česku. Odmítl školné a zpochybnil disent

Olomouc - Americký filosof Noam Chomsky, jenž je na několikadenní návštěvě Česka, dostál své pověsti sžíravého kritika kapitalismu i kontroverzního myslitele. Na své olomoucké přednášce odmítl školné na vysokých školách, které podle něj zadlužené absolventy nutí k disciplinovanosti a pasivitě, a zpochybnil také východoevropské disidenty. Byli prý protežováni západními velmocemi a jejich utrpení se nedá považovat za výjimečné.

Intelektuálové a disidenti v zemích východní Evropy měli podle Chomského privilegované postavení. „Žádní jiní intelektuálové nebyli velmocemi tak podporováni, přestože jejich (disidentů ve východní Evropě) pozice nebyla nijak výjimečná a ani to jejich utrpení nebylo nijak výjimečné. Přesto začali mít pocit, že svým způsobem výjimeční jsou,“ prohlásil Chomsky na tiskové konferenci v Olomouci, kam ho pozvala Palackého univerzita. „Utvrdili v sobě pocit, že oni byli ti jediní utlačovaní na celém světě.“

Útlak v komunistických státech východní Evropy podle něj nebyl tak velký jako v jiných částech světa, které byly v „americké doméně“. „Přicházeli tam o život statisíce lidí rukou teroristů, kteří byli dílem vycvičeni v Rusku a kteří vraždili v Latinské Americe, na Filipínách nebo v jihovýchodní Asii,“ podotkl Chomsky. „Latinskoamerické disidenty dnes v podstatě nikdo nezná, přestože se jednalo například o arcibiskupa, který byl zavražděn v okamžiku, když sloužil mši.“

Vondra: Naslouchání takovým kecům skončí v koncentráku nebo gulagu

Filosof svůj názor dokreslil projevem československého disidenta a později prezidenta Václava Havla v americkém Kongresu v roce 1990. K tomu došlo krátce poté, co v Salvadoru armáda na místní univerzitě podle Chomského zavraždila šest předních latinskoamerických intelektuálů. Administrativa amerického prezidenta Ronalda Reagana přitom v salvadorské občanské válce podporovala právě vládu a armádu, zatímco SSSR stál na straně povstalců. „Vzápětí nato přijel Havel do Spojených států a chválil je jako obránce svobody,“ podotkl Chomsky.

Takové výroky ovšem samozřejmě nenechaly v klidu někdejší představitele protikomunistických aktivit. „Absolutně nechápu, jak antisemitské a protikapitalistické postoje tohoto nešťastníka může u nás brát někdo s respektem,“ konstatoval Havlův spolupracovník z Charty 77 Alexandr Vondra. „V době, kdy tu lidé jako Havel seděli za svobodu v komunistickém vězení, on z bostonských kaváren obhajoval genocidu Pol Pota v Kambodži. Bude-li svět kecům takových lidí znovu obdivně naslouchat, skončí to znovu v koncentráku nebo v gulagu.“

Noam Chomsky?

Chomsky je emeritním profesorem lingvistiky na Massachusettském technologickém institutu (MIT). Levicově orientovaný aktivista je znám kritickým postojem k americkému kapitalismu, globalizaci a jejím dopadům, k válečným konfliktům, k zahraniční politice USA, Izraele a dalších vlád. Jeden z nejvlivnějších intelektuálů současnosti, který bývá považován za nejvýznamnějšího žijícího jazykovědce a zakladatele moderní jazykovědy, je hlavní osobností lingvistické konference; tu pořádá Univerzita Palackého. V Česku je poprvé. Navštívil i Prahu, kde v pondělí obdržel nejvyšší vyznamenání Akademie věd ČR.

Chomsky: Zvýší školné kvalitu VŠ? Omyl

Jako kritik kapitalismu se potom Chomsky výrazně projevil ve svém komentáři k placení školného. To podle něj snižuje kvalitu vysokých škol a škodí také studentům, kteří se kvůli vzdělání zadluží na značnou část života a přizpůsobují tomu své chování.

Školné má podle Chomského za následek, že na některé univerzity se dostane pouze privilegovaná vrstva studentů. „Pak to (školné) má velký vliv na disciplínu absolventů, protože všichni vycházejí z univerzit s dluhy. To zajišťuje, že budou po zbytek svého života pasivní a disciplinovaní, aby tento dluh mohli splatit,“ upozornil Chomsky.

Po zavedení školného se univerzity snaží přizpůsobit tržnímu systému, což podle Chomského výrazně snižuje jejich kvalitu. „Jako extrémní příklad uvedu Anglii. Jeden kritický analytik řekl, že v Británii chce vláda (zvýšením školného) udělat z prvotřídních univerzit komerční podniky třetí třídy. To je dopad placeného vzdělání,“ podotkl Chomsky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Motoristé by mohli navrhnout vznik postu vládního zmocněnce pro Green Deal, řekl Turek

Vláda bude probírat návrh Motoristů ohledně dalšího působení poslance Filipa Turka na ministerstvu životního prostředí, řekl předseda SPD a sněmovny Tomio Okamura s tím, že věc projednala koaliční rada. Čestný prezident Motoristů ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) však není možné, aby ministerstvo řídil zmocněnec. Stejný názor mají i právníci.
01:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

D1 je po nehodách na Žďársku znovu průjezdná

Provoz na dálnici D1 na Žďársku stál v obou směrech déle než hodinu kvůli nehodám několika aut okolo 153. kilometru. Při nehodách se zranilo šest lidí, byla to lehčí zranění, uvedli záchranáři. Ve směru na Brno začala auta znovu jezdit po 9:30 a na Prahu v 10:30. Předtím se tvořily několik kilometrů dlouhé kolony aut.
10:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

ŽivěVláda jednala o zřízení zmocněnce pro digitalizaci či rady pro duševní zdraví

Zřízení funkce vládního zmocněnce pro digitalizaci a strategickou bezpečnost či vznik vládní rady pro duševní zdraví projednala na svém pondělním zasedání vláda Andreje Babiše (ANO). Ministři také měli dostat zprávu o naplňování Národního plánu obnovy.
01:30Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne rozebrali nejmenování Turka ministrem

Hosté Událostí, komentářů týdne diskutovali o odmítnutí prezidenta Petra Pavla jmenovat poslance Filipa Turka (za Motoristy) ministrem životního prostředí. Tématem debaty byla také návštěva Ukrajiny ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) nebo výroky předsedy poslaneckého klubu SPD Radima Fialy o útoku ve Vrběticích. Hosté komentovali rovněž spor USA a Dánska v otázce Grónska. Pozvání přijali komentátor webu lidovky.cz Petr Kamberský, redaktorka Deníku N Petra Procházková, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, herečka Barbora Bočková a publicista Michael Durčák. Pořad moderovala Klára Radilová.
před 3 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
před 5 hhodinami

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
před 6 hhodinami

Poprvé po volbách zasedne tripartita, bude jednat o rozpočtu či emisních povolenkách

Tripartita se v pondělí sejde poprvé v tomto volebním období. Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli zabývat vládním programovým prohlášením, návrhem státního rozpočtu na letošní rok a emisními povolenkami. Po skončení tripartitního zasedání má večer následovat ještě vyjednávání představitelů kabinetu s odborovými předáky o růstu platů ve veřejném sektoru. Odbory požadují pro letošek pro hůř odměňované a státní službu zvýšení tarifů o devět procent a pro ostatní o šest procent.
před 11 hhodinami
Načítání...