Stát chce pomáhat samoživitelům, kteří nedostávají od bývalého partnera výživné na společné dítě. Ministerstvo práce a ministerstvo spravedlnosti připravují novelu, která počítá se dvěma variantami. Normu má vláda projednat v lednu s tím, že teď koalice ladí detaily a hledá lepší ze dvou řešení. Ročně by takováto pomoc státu měla vyjít na 700 milionů až jednu miliardu.
Vláda připravuje pomoc samoživitelům. Náplast za dlužné alimenty vyjde až na miliardu
Případů neúplných rodin, kdy se jeden z rodičů vůbec nepodílí na výchově dítěte, a to ani finančně, jsou v Česku tisíce. Podle jedné z organizací, která neúplným rodinám pomáhá, je průměrný dluh na alimentech 100 tisíc korun na jedno dítě. Pomoc od státu vidí jako přínosnou, ale jen v určitých případech.
Třeba Iva Richterová vychovává dcery už 12 let sama. Té starší je dnes 19, mladší 15. Výživné na ně otec posílá, i když dřív to tak prý nebylo. „Manžel se nepodílí na výchově dětí vůbec, vůbec si je nebere. Teď platí, ale dluží mi 267 tisíc,“ přiblížila Richterová.
Podobných případů jsou v Česku tisíce. Podle jedné z organizací, která neúplným rodinám pomáhá, je průměrný dluh na alimentech 100 tisíc korun na jedno dítě. Pomoc od státu vidí jako přínosnou, ale jen v určitých případech.
„Ve chvíli kdy ani exekutor nedohledá finanční zdroje, tak ani to trestní oznámení nezafunguje, protože ty finance tam nejsou,“ uvedla ředitelka VašeVyživné.cz Iveta Novotná.
I přesto, že ve sněmovně už čekají na schválení dva zákony – sociálnědemokratický a komunistický – připravuje vláda vlastní. Ostatně zálohované výživné je součástí koaliční smlouvy. „Rádi bychom do zákona dali možnost postoupit pohledávku vybraným – typicky finančním institucím, které by potom snáze po neplatiči vymáhaly nezaplacené výživné,“ vysvětlil ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO).
Resorty diskutují také nad dvěma variantami. První počítá s tím, že by stát pomohl těm nejchudším v případě, že otec na dítě neplatí tři měsíce. Druhá by byla bez ohledu na výši příjmu rodiče. Měl by na ni nárok po dvou měsících, kdy výživné nepřichází. Výdaje pro stát vychází ročně maximálně na miliardu.
„Osobně se kloním spíš k té variantě druhé, protože si myslím, že by to bylo spravedlivější,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Opozice má výhrady. Okamura nechce, aby byli demotivováni řádní plátci
Myšlenku, že bude s placením výživného samoživitelům pomáhat stát, podporuje i část opozice, i když má výhrady. „Je část rodičů, kteří by výživné i rádi platili, ale prostě na to nemají, a jako stát proto musíme nastoupit s nějakým řešením,“ řekla místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Olga Richterová (Piráti).
„Jako parametr B je důležité, aby na to nedopláceli nebo aby zákon nedemotivoval řádné plátce, ty slušné rodiče, otce či matky, kteří mají platit výživné,“ zmínil předseda hnutí SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura.
„Tento návrh pouze zavádí novou sociální dávku a TOP 09 se k němu dlouhodobě staví negativně, protože si myslíme, že problém neplatičů výživného neřeší. Jenom přesouvá to břemeno z jednotlivců na stát,“ reagovala místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Ke schválení vládě pošlou ministerstva zákon v lednu. Poslanci by o jeho podobě mohli rozhodnout na jaře. Ministryně Maláčová navíc chce prosadit, aby existovala možnost minimálního výživného, v ideálním případě tisíc korun.