Právní zástupci Nadace knížete z Lichtenštejna začali rozesílat českým státním institucím a státním podnikům předžalobní výzvy požadující vydání nemovitostí, které stát podle knížecí rodiny nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Podle čtvrtečního prohlášení už prý Nadace vyčerpala všechny „možnosti dobré vůle“. Pokud stát majetek do sedmi dnů nevydá, podá nadace na český stát žaloby, uvedly Hospodářské noviny (HN). Nadaci se totiž také krátí čas, občanský zákoník nově zkrátil lhůty pro vznesení nároku.
Lichtejnštejský kníže František Josef II. se podle československých soudů přihlásil ve 30. letech k německé národnosti, a proto jeho majetek propadl státu na základě Benešových dekretů. Nadace ale tvrdí, že byl občanem Lichtenštejnska, které bylo ve druhé světové válce neutrální. Považovat takového cizince za Němce kvůli konfiskaci jeho majetku je podle ní hrubým překrucováním historických faktů i českého a mezinárodního práva.
„Lichtenštejnská strana bude i přes případnou žalobu kdykoli ochotna s českou stranou jednat, a to jak na úrovni nadace, tak na úrovni vlády,“ uvedla nadace v prohlášení. Knížecí rod tvrdí, že se mu zatím s českou stranou nepodařilo domluvit na mimosoudním řešení letitých majetkových sporů.
„Vzhledem k tomuto faktu a rovněž k lhůtě dané občanským zákoníkem České republiky se obávám, že budeme k žalobě donuceni,“ řekl Hospodářským novinám dědičný princ Alois z Lichtenštejna, který vykonává funkci hlavy státu.
Předžalobní výzvy Lichtenštejnů se týkají pouze nemovitostí, jejichž vlastníkem je nyní stát – nikoliv majetku krajů, obcí, univerzit, neziskových organizací nebo soukromých osob.
Jde zhruba o 60 tisíc hektarů lesa
Hodnota majetku, o jehož vydání Lichtejnštejnové žádají, není vyčíslena, podle listu jde zhruba o 60 tisíc hektarů převážně lesů. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vede s knížecím rodem nyní dva spory, a to o majetek u Říčan a u Plumova na Prostějovsku.
Spor o vlastnictví 600 hektarů lesa v okolí středočeských Říčan od loňského roku leží u Ústavního soudu. Nadace podala ústavní stížnost poté, co neuspěla u Nejvyššího soudu s dovoláním proti rozhodnutí nižších instancí o nevydání pozemků.
Česko a Lichtenštejnsko navázaly diplomatické styky až v novém tisíciletí
Český stát a Lichtenštejnsko jsou země po staletí historicky spjaté. Zámožný rod Lichtenštejnů patřil k nejbohatší tuzemské šlechtě, zejména na Moravě. Vlastnili tu rozsáhlé majetky včetně Lednicko-valtického areálu, zapsaného na seznam kulturního dědictví UNESCO.
O značnou část majetků na území někdejšího Československa ale přišli v důsledku pozemkových reforem po první světové válce, zbylý majetek jim byl zkonfiskován po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Lichtenštejnové byli tehdejší mocí považováni za kolaboranty. Podle historiků jsou ale důkazy o jejich spolupráci s nacisty sporné.
Uplatnění dekretů na majetek Lichtenštejnů bylo příčinou vleklého sporu mezi Českou republikou a Lichtenštejnskem. Oba státy proto navázaly diplomatické styky až v září 2009.
- Lichtenštejnové (německy Liechtenstein) jsou knížecí rod panující v Lichtenštejnsku a vlastnící značný majetek zejména v Rakousku, dříve i na Moravě.
- Pochází původně ze štýrsko-dolnorakouského pomezí a patří mezi nejstarší šlechtické rodiny ve střední Evropě. Okolo roku 1136 byl poprvé zmíněn Hugo z Lichtenštejna jako nositel tohoto jména.
- Rodina dnes čítá přes stovku členů, z nichž jen část žije v Lichtenštejnském knížectví.
- Současným knížetem a hlavou rodu je Hans Adam II.
- Nejznámější památkou, která rodu v Česku patřila, je Lednicko-valtický areál. Do jejich panství, jež se rozprostíralo od Břeclavi až po Krnov, ale patřily i zámky v Bučovicích, Plumlově, Šternberku nebo Velkých Losinách.
