Lidé z těžkým zdravotním postižením a lidé, kteří o handicapované pečují, budou dostávat příspěvek na živobytí opět výhradně v penězích. Poslanci souhlasili se senátní úpravou své původní novely, která pro část lidí ruší vyplácení části příspěvku v poukázkách. Sněmovna se v úvodní den své prosincové schůze věnovala především normám, které jí vrátil Senát s doplňujícími návrhy.
Část dávek se bude místo poukázek opět vyplácet v penězích, schválili poslanci
3 minuty
UDÁLOSTI: Poslance ve středu čeká druhé čtení státního rozpočtu
Od loňského prosince vyplácejí úřady práce část příspěvku na živobytí v poukázkách. Kdo příspěvek pobírá déle než půl roku, v nich dostává 35 až 65 procent dávky. Dolní komorou již prošla poslanecká novela, která měla některým skupinám opět zaručit vyplácení výhradně v penězích, senátoři ale poslancům návrh vrátili. Ne, že by ho chtěli zrušit, ale navrhli rozšíření počtu lidí, kterých se týká. Rozšířenou senátní verzi předlohy podpořilo všech 169 přítomných poslanců.
Plně peněžitou dávku budou znovu dostávat lidé v pobytových zařízeních sociálních služeb, lidé s omezenou svéprávností, lidé s nejtěžším zdravotním postižením a invalidé ve třetím stupni, lidé, kteří jsou celý měsíc v nemocnici a také ti, kdo mají příspěvek nižší než 500 korun. Úřady práce také budou moci vyplatit peníze místo poukázech v případech „hodných zvláštního zřetele“.
Sněmovna také znovu schválila vládní návrh, který má přispět k zatraktivnění hypotečních zástavních listů. Senát jej vrátil kvůli legislativně technické chybě, s její opravou poslanci souhlasili.
Opětovně se poslanci zabývali také poslaneckou novelou, jež má snížit daně českých lodníků pracujících v Nizozemsku. Podle senátorů změna ztíží situaci jiných pracovníků v rámci Evropské unie. Sněmovna ale daňovou novelu znovu odsouhlasila.
Vláda chce zrušit privatizační fond i přes námitky Senátu
Čtvrtým vráceným zákonem, který po zásahu senátorů znovu poslanci projednávali, byla předloha, která umožní převádět do státního rozpočtu peníze z takzvaného Fondu privatizace a využít je bez stanovení konkrétního účelu. Zákonodárci novou debatu o normě nedokončili, vrátí se k ní zřejmě ve středu.
Senátoři návrh zamítli, protože se obávali, že stát by neměl do budoucna rezervu na financování důchodů nebo likvidaci starých ekologických zátěží. Podobně ve sněmovní debatě argumentovala opozice. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ale označila rozhodnutí Senátu za obtížně pochopitelné.
Novela podle ní není o snaze získat pro vládu nový zdroj příjmů. Naproti tomu Mikuláš Ferjenčík (Piráti) varoval, že „stát dokáže zkonzumovat libovolné množství peněz“, a Jan Skopeček (ODS) míní, že stát i bez financí z Fondu privatizace „prošustruje“ v příštím roce dost peněz například na „nesmysly typu žákovské jízdné“. Podle Věry Kovářové (STAN) může fond posloužit na „ochranu před nezodpovědnou vládou“, která by se zdráhala dát peníze z rozpočtu například na nápravu ekologických škod. K ní by měly sloužit zdroje z privatizačního fondu.
Jak poznamenal v Událostech, komentářích bývalý ministr financí Ivan Pilný (ANO), investování peněz by bylo lepší než nechávat si je v rezervě. „Nechat peníze v rezervě, kde nejsou využity, není ideální způsob, jak s nimi zacházet,“ podotkl. Ani on ale není nadšen z představy, že by vláda miliardy „projedla“. Velké plány na konkrétní využití peněz z fondu na druhé straně Pilný zpochybnil. Třeba ke krytí případného deficitu důchodového účtu může podle něj být ve fondu příliš málo peněz.
10 minut
Události, komentáře: Vláda chce peníze z privatizačního fondu
Fond privatizace fakticky tvoří zvláštní účty, na kterých jsou peníze převedené v roce 2006 ze zrušeného Fondu národního majetku na ministerstvo financí. Zároveň na účty plynou peníze z privatizace a dividendy hlavně od společností ČEZ nebo Český aeroholding. Ve fondu bylo do začátku roku 21,96 miliardy korun. To je sotva dvacetina částky, která se ročně vyplácí na důchody.
Po čtveřici předpisů vrácených z horní komory se sněmovna ve druhém čtení zabývala vládním balíčkem, který mění deset zákonů týkajících se daní. Poslanci k němu vznesli desítky návrhů změn. Druhé čtení má za sebou také návrh na zachování nynějšího stavu distribuce vakcín určených k nepovinnému očkování, které není hrazeno z pojištění. Poslanci chtějí, aby je nadále mohli dostávat přímo lékaři, což je změna oproti původnímu znění vládní lékové novely, podle níž bude nutné chodit pro nehrazené vakcíny do lékárny.
Na prosincové schůzi čeká poslance hlavně boj o rozpočet
Hlasováním o zákonech vrácených Senátem zahájila sněmovna celou prosincovou schůzi; jejím hlavním tématem pak bude státní rozpočet. Ve středu budou poslanci navrhovat přesuny peněz v něm, zatím přednesli 63 pozměňovacích návrhů, konečné hlasování je na programu 19. prosince. Ministryně financí ujistila, že bude „naslouchat jednotlivým pozměňovacím návrhům a budeme o nich debatovat“.
Opozice navrženou podobu rozpočtu kritizuje, Piráti tvrdí, že je možné ušetřit 11 miliard z plánovaných výdajů, podle ODS je návrh celkově špatný. „Je takový jako vláda, která ho připravila. Je mdlý, nevýrazný a bez důležitých priorit,“ řekl předseda strany Petr Fiala.
Vedle rozpočtu by se poslanci na prosincové schůzi měli zabývat zákonem reagujícím na nařízení GDPR poslanci a také doprovodnou předlohou. Ta by například znemožnila žádat o informace z trestních řízení. Před schvalováním je také zrušení pokuty pro vodáky za plavbu pod vlivem alkoholu, snížení sazby DPH na jízdné a doplnění pojmenování státního svátku 17. listopadu.
Opozice v první den schůze prosadila také zařazení návrhu na vznik vyšetřovací komise, která by hodnotila vliv cizích autoritativních režimů na Česko a hledala způsoby, jak tomuto vlivu lépe čelit. Poslanci tak reagovali na výroční zprávy Bezpečnostní informační služby a Vojenského zpravodajství, které upozorňovaly na sílící špionážní aktivity Číny a Ruska. Návrh ale není zařazen na konkrétní den, není proto jisté, zda se k jeho projednání poslanci do Vánoc opravdu dostanou.
