Praha - Prezident Miloš Zeman nesouhlasí s ruskou vojenskou intervencí na Ukrajině. Vojenská intervence podle něj vytváří hluboký příkop, který nelze zasypat. „I když naprosto rozumím zájmům většinového ruskojazyčného obyvatelstva Krymu, který byl v roce 1954 nesmyslným Chruščovovým rozhodnutím přičleněn k Ukrajině, máme své zkušenosti s vojenskou intervencí z roku 1968. A domnívám se, že jakákoliv vojenská intervence vytváří hluboký příkop, který po generaci nelze zasypat,“ uvedl Zeman. Podobně to vidí i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek či předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Karel Schwarzenberg (TOP 09).
Rusy nikdo neohrožuje, říká Schwarzenberg
„Vstup cizího vojska do jiného státu bez souhlasu bezpečnostní rady OSN je jasná agrese. Nesmíme zapomenout, že podobné odůvodnění již použil Hitler, když obsadil Rakousko či naše pohraničí. Podobně odůvodnil také útok na Polsko,“ řekl ve Speciálu ČT24 předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Ochrana občanů podle něj není důvodem vojenského zásahu. „Nikdo je tam neohrožoval, žádný pogrom na Rusy se neděje. Je tam sice napětí, ale nikdo si netroufá útočit na Rusy. Přímé ohrožení ruského obyvatelstva neexistuje,“ komentoval situaci na Krymu.
Schwarzenberg se domnívá, že je třeba současný postoj Moskvy odsoudit jako jasnou agresi a podle toho jednat s Ruskou federací. Pokusit se vyjednat, aby Rusko si stáhlo svoje vojska z Krymu, a pokud ne, pak uvažovat, které sankce jsou možné, dodal.
Karel Schwarzenberg: „Podle zkušeností z roku 1938 a 1968 by měla česká diplomacie zaujmout zcela jasný postoj…. “Hitler vždy prohlásil, že musí chránit tamější Němce. Je naprosto jasné, že nejde o ochranu ruských občanů, na které nikdo neútočí a jsou v naprostém bezpečí."
EU by měla podle jeho názoru pojmenovat věci správným jménem. Nicméně on sám neočekává příliš tvrdou reakci unie, která nejspíš bude brát ohled na to, že Rusko je nejen politická, ale i ekonomická velmoc, dodal Schwarzenberg.
Nepřijatelný je postup Ruska i pro prvního místopředsedu ODS Jana Zahradila. „Rusko tím překročilo pomyslnou hranici politického řešení ukrajinské krize směrem k řešení vojenskému, což je nepřijatelné,“ uvedl. Podobně jako prezident Zeman poukázal na podobnou zkušenost s „bratrskou pomocí“ ze srpna 1968. Eskalace napětí na Krymu pak podle něj ohrožuje regionální i evropskou bezpečnost, zejména ve střední a východní Evropě.
Šedivý ke srovnání s rokem 1968:
„Nepůsobí to na mě podobně. Já to srovnávám spíše s Jižní Osetii. Mělo to tehdy jiný podtext. Československo se chtělo oddělit od socialistického tábora, což tady není, za druhé Rusové tady nechtěli chránit žádnou ruskou menšinu, ten problém tady neexistoval.“
Premiér Sobotka věří, že není ohrožena územní integrita Ukrajiny
Podle českého premiéra Sobotky by se žádná země neměla vojensky vměšovat do vnitřních otázek Ukrajiny. Varoval před ohrožením integrity země. „Pevně věřím, že územní integrita Ukrajiny ohrožena není, protože kdyby k tomu došlo, tak to je významný destabilizační prvek pro celý region a nepochybně by to přineslo velmi negativní důsledky pro životní úroveň a ekonomiku Ukrajiny,“ uvedl Sobotka.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek: „Včera jsem byl v Kyjevě, kde jsme mluvili s novým premiérem a ministrem zahraničí, a ti nám oba řekli, že se nemohou s nikým v Rusku spojit. Proto říkám, že je to odmítnutí diplomacie a řešení problému silou. A to je nepřijatelné.“
Znepokojení nad situací dnes vyjádřilo i české ministerstvo zahraničních věcí. Zdůraznilo nutnost zachování teritoriální integrity Ukrajiny a respektování její suverenity a hranic. Ministerstvo rovněž vyjádřilo podporu nové ukrajinské vládě v jejím úsilí o uklidnění a stabilizaci situace v zemi.
Lidé protestovali před ruskou ambasádou v Praze
Před ruskou ambasádou v Praze 6 se dnes v podvečer sešly asi tři desítky lidí, aby protestovaly proti případné ruské vojenské intervenci na Ukrajině. Na skupinku protestujících dohlíželo šest policistů. Účastníci demonstrace svolané „proti válce na Ukrajině, kterou dnes vyhlásilo Rusko,“ v rukou drželi ukrajinské vlajky a transparenty s nápisy „Russia Stop War“ nebo nápisem „Putine, ruce pryč od Ukrajiny“.
Svět v posledních hodinách se znepokojením pohlíží na vývoj na Krymu, kam Moskva přemístila vojenské posily na svou námořní základnu a kde se už ruští vojáci zapojili do ostrahy objektů místní samosprávy. O nasazení ruských vojáků na ukrajinském území požádal dnes ruský prezident Vladimir Putin horní komoru parlamentu a ta mu jednomyslně vyhověla.
Na zprávy z Krymu reaguje celý svět. Znepokojení vyjádřila německá kancléřka Angela Merkelová, na Ukrajinu se v neděli chystá odcestovat britský ministr zahraničí William Hague. Už v pátek vyjádřil hluboké znepokojení nad informacemi o přesunech ruských vojsk na Krym americký prezident Barack Obama. Upozornil, že každé narušení svrchovanosti této země může vážně destabilizovat tamější situaci. Obama také v přímém televizním přenosu Moskvu varoval, že jakákoli vojenská intervence na Ukrajině „bude něco stát“.
Web ČT24 k situaci na Ukrajině:
- Ruský parlament schválil Putinovi nasazení armády na Krymu
- Reakce opozičního vůdce Vitalije Klička
- Reakce zahraničí na dění na Krymu
- Miloš Zeman k situaci na Krymu
- Názor bývalého náčelníka generálního štábu AČR Jiřího Šedivého
- Napětí na Krymu obrazem
- Co znamená Krym pro Rusko?
- Střety v Charkově a Doněcku
