Analýza: Ovládnutí radnic může stranu zachránit. Vědí to lidovci, sílu tam hledá i ODS

Své zastupitele vybírali o víkendu lidé v 6237 obcích. Analýza celkových výsledků ukazuje, že v těch nejmenších získali ze sněmovních stran nejvíce mandátů lidovci a STAN. Naopak v největších městech bodovalo zejména hnutí ANO následované ODS a Piráty.

Interpretace výsledků komunálních voleb není jednoduchá disciplína. Jakákoliv zobecnění přispívají k nepřesným výkladům. Velikost obecních zastupitelstev se totiž velmi liší – minimální počet zastupitelů v nejmenší obci je pět, naopak zastupitelstvo hlavního města je složené z 65 členů.

Je tedy rozdíl, zda strana uspěje v malé obci či ve velkém městě. Například v Praze je na zisk mandátu třeba získat mnohem více hlasů než v obci s například 50 obyvateli. Váha hlasu je odlišná, a proto je nutné poměřovat úspěch stran v rámci odlišných velikostních kategorií obcí.

V Česku žije přibližně čtvrtina obyvatel v obcích do tisíce obyvatel. Další čtvrtina žije v obcích mezi tisícem a deseti tisíci obyvatel. Dvě čtvrtiny potom odlišuje hranice sta tisíc obyvatel, nad kterou se nachází šest největších měst – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec a Olomouc. Právě pro tyto jednotlivé kategorie má smysl porovnávat celkové zisky mandátů sněmovních politických stran.

Na vesnicích nemají lidovci a Starostové konkurenci

Obcí do tisíce obyvatel je v Česku ve srovnání s Evropou nebývale velké množství. Vláda v nich sice na první pohled nevypadá jako velká politická síla, svým počtem jsou ale tyto obce pro strany lákavou příležitostí pro upevnění se na místní úrovni.

Nejvíce zastupitelských mandátů v těchto nejmenších obcích získali lidovci. Ti se tradičně opírají o místní úroveň vládnutí už od éry první republiky. V nejmenší kategorii obcí získali ať už v samostatné či koaliční kandidatuře celkem 1742 mandátů.

Těsně za lidovci získali v této velikostní kategorii druhý nejvyšší počet zastupitelů Starostové a nezávislí, kteří vznikli a dodnes se profilují právě jako hnutí obhajující zájmy nejmenších obcí a jejich starostů. Až s odstupem tisíce mandátů se v nejmenších obcích jako další v pořadí umístili sociální demokraté, komunisté a ODS. Právě pro tyto tři strany, které se s různou úspěšností snaží obnovit důvěru voličů ve vlastní značku, jsou přitom zisky mimo města důležité.

Důkazem toho je příklad lidovců z počátku desetiletí. Tehdy KDU-ČSL začala ustupovat z celostátní úrovně politiky, když doplatila na odštěpení své podstatné části ve prospěch čerstvě vzniklé TOP 09. Lidovci se ale na politické scéně dokázali udržet díky své síle na místní úrovni a vrátit se dokonce do té celostátní.

Komunální politika oporou i zdrojem

Podobně rozhodující by nyní mohly být komunální mandáty pro ODS, ČSSD a KSČM. Výsledky ODS v menších obcích přitom naznačují, že se ke straně vrací její dřívější voliči. Konkrétně v obcích mezi tisícem a 10 tisíci obyvateli získali občanští demokraté jenom o pár set zastupitelských postů méně než lidovci a STAN.

Naopak TOP 09, ANO a zejména SPD a Piráti mají na úrovni malých obcí pouze minimum zastupitelských křesel. Jedním z důvodů může být programová profilace – strany se například cíleně soustředí na politické problémy větších měst.

Často je ale skutečným důvodem fakt, že strany nemají dostatek kandidátů, aby se mohly v tak velkém počtu obcí o hlasy voličů ucházet. Početně slabá může být členská základna, ale i obecně ochota lidí za stranu kandidovat. Strany tak riskují, že se během případné krize nebudou moci opřít o početní sílu komunálních politiků, stejně jako v minulosti lidovci. Navíc přicházejí o možnost výchovy nových politických elit, která často probíhá právě na komunální úrovni a přes regionální proniká až na tu celostátní.

Velkým městům vládne ANO

Ve velikostní kategorii měst mezi 10 tisíci až 100 tisíci obyvateli získalo nejvíce zastupitelů hnutí ANO, které obsadilo 610 křesel. Druzí občanští demokraté, kteří se také většinově orientují na větší města a dlouhodobě bývali úspěšní právě třeba ve statutárních městech, získali zastupitelů 446. Soustředění se na větší a velká města vychází i z programů obou stran: zaměřují se na městské voliče a na obyvatele vyšší a střední úrovně.

V letošních volbách uspěli ve větších městech i kandidáti STAN, i když jejich těžiště zůstává v obcích. Vyrovnaná je situace mezi lidovci a sociálními demokraty. Obě strany získaly přes 250 zastupitelů, konkrétně 265 (KDU-ČSL) a 254 (ČSSD). Zejména pro sociální demokracii je toto číslo mnohem nižší než dříve. Strana, která měla zastoupení i ve velkých městech, letos v těchto zastupitelstvech vybojovala podobný počet mandátů jako menší politické strany. Ještě o něco méně zastupitelů získali ve větších městech komunisté, Piráti a TOP 09.

Česká pirátská strana, která poprvé jako sněmovní upevňovala svoji pozici na lokální úrovni, uspěla v některých krajských městech velikostní kategorie 10–100 tisíc obyvatel, a může tak slavit úspěch. Zastoupení tam získali poprvé. Špatnou zprávou o nepříliš vysokém počtu zastupitelů ve větších městech jsou tyto výsledky pro TOP 09. Na městské voliče orientované uskupení má dokonce ještě méně zastupitelů než lidovci.

Města patří i ODS a Pirátům

S narůstající velikostí města se zvětšují i rozdíly mezi politickými stranami. V největších městech nad 100 tisíc obyvatel ve srovnání s dalšími stranami ještě více posiluje hnutí ANO. Podařilo se mu získat téměř 90 mandátů.

Graf také ukazuje větší podíl zastupitelů ODS oproti ostatním stranám a posilují tam i Piráti. ODS vybojovala 56 mandátů, Piráti 37 křesel. Tyto strany se tradičně orientují na městského voliče, proto je odstup těchto stran markantnější.

Ostatní strany nezískaly v největších městech více než 20 zastupitelů. Opět je to případ především ČSSD a TOP 09, které i v této kategorii věřily v početnější zastoupení. Sociální demokracie, která ještě v končícím funkčním období měla osm mandátů, nezískala v zastupitelstvu metropole ani jeden post. Dostala se tak téměř na úroveň KSČM a SPD, které mají v největších městech po 11 zastupitelích.

Českým městům tedy celkově dominují zastupitelé za hnutí ANO a ODS. Dříve podobně vlivná TOP 09 je na ústupu, naopak se daří prosazovat Pirátům, kteří ve městech rostou. Na vesnicích jsou i po těchto volbách nejpočetnější zastupitelé zvolení na kandidátkách KDU-ČSL a Starostů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V půjčovnách zbývají poslední karavany. Lidé si připlácí za pohodlí

Půjčovny obytných aut a karavanů zažívají před začátkem prázdnin velký nápor zákazníků. Lidé, kteří plánovali vyrazit na rodinnou dovolenou v červenci a teprve nyní začínají hledat vůz, už u řady firem neuspějí. Oslovení provozovatelé hlásí na první prázdninový měsíc téměř stoprocentní obsazenost, termíny podle nich zmizely už během zimy. Půjčovny navíc sledují, že si Češi připlácejí za luxus a prostor.
před 7 mminutami

ČEZ vybuduje na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu za miliardy

Společnost ČEZ vybuduje za osm miliard korun na Orlické přehradě velkou přečerpávací elektrárnu, která bude čtvrtým zařízením tohoto druhu v Česku, sdělil její generální ředitel a předseda představenstva Daniel Beneš. V tuzemsku jsou nyní velké přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních na Šumpersku, Dalešicích na Třebíčsku a ve Štěchovicích u Prahy. Všechny patří ČEZu.
12:39Aktualizovánopřed 12 mminutami

Koalici jde jen o zrušení poplatků, říká Okamura. Podle Talíře chce vláda na ČT a ČRo páku

Vládní koalice v úterý oznámila, že v pondělí bude kabinet projednávat zákon, který ruší televizní a rozhlasové poplatky. Podle předsedy Poslanecké sněmovny a šéfa SPD Tomia Okamury jde koalici čistě právě o zrušení poplatků. „Nic jiného v tom nehledejte. Nic jiného naším záměrem opravdu není,“ zdůraznil. Předseda sněmovního mediálního výboru z opoziční KDU-ČSL František Talíř se ale domnívá, že kabinet chce mít páku, jak na média veřejné služby tlačit.
před 1 hhodinou

Zůna požaduje pro příští rok zvýšit výdaje na obranu na dvě procenta HDP

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) požaduje pro příští rok zvýšit výdaje svého resortu na dvě procenta HDP, uvedl pro ČT. Výdaje by tak měly narůst na 190 miliard korun, což je meziročně o 35 miliard více. Obrana by letos měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá necelým 1,8 procenta HDP. Zároveň to je o více než 16 miliard korun méně než loni.
11:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Za vyhrožování střelbou a schvalování činu na fakultě uložil soud podmínku

Za vyhrožování vystřílením třídy a schvalování střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze z prosince 2023 uložil ve středu Obvodní soud pro Prahu 8 mladíkovi pětiměsíční podmíněný trest. Zároveň mu stanovil dvacetiměsíční zkušební dobu, během které bude pod dohledem probačního úředníka a musí se podrobit psychologickému poradenství. Mladík vinu odmítá, proti verdiktu podal odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 6 hhodinami

Zdravotníci se nedrželi postupů, ukázal audit v případu úmrtí dvou novorozenců v Litoměřicích

Kontrola kvůli loňskému úmrtí dvou novorozenců a resuscitaci dalších dvou v litoměřické nemocnici ukázala, že zdravotníci se v těchto případech odchýlili od doporučených lékařských postupů a doporučeného použití některých léčiv. Na základě interního auditu však nelze určit, jestli tato pochybení byla příčinou úmrtí obou miminek. Ve středu o tom informovala Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří.
před 7 hhodinami

VideoŠitý na míru, tepe návrh zákona o střetu zájmů Výborný. Vondráček: Jsme v něm všichni

Prezident Petr Pavel hovořil s ministrem zemědělství Martinem Šebestyánem (za SPD) o možném střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Šéf resortu označil komunikaci zemědělského fondu s orgány Evropské unie ohledně dotací za bezproblémovou, nesouhlasí prý se současnou podobou zákona o střetu zájmů. Poslanci nyní navrhují jeho změnu. Podle člena sněmovního zemědělského výboru Marka Výborného (KDU-ČSL) má návrh zákona zbavit premiéra Babiše střetu zájmů, označil to jako „neakceptovatelné“. Návrh zákona je podle něj ušitý na míru. Místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) tvrdí, že „ve střetu zájmů – nikoliv podle zákona – jsme do nějaké míry přece všichni, když rozhodujeme o věcech, které se týkají našeho platu, zákonů.“ Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 7 hhodinami

Nové centrum v Ostravě má posílit obranu proti kyberútokům

V ostravských Vítkovicích se otevřelo nové centrum kybernetické bezpečnosti. Má pomáhat firmám i veřejným institucím čelit rostoucím kybernetickým hrozbám. Nabídne vlastní bezpečnostní služby i školení pro firmy a veřejnost. Policie ročně řeší už kolem 22 tisíc trestných činů souvisejících s kyberkriminalitou.
před 10 hhodinami
Načítání...