Analýza: Ovládnutí radnic může stranu zachránit. Vědí to lidovci, sílu tam hledá i ODS

Své zastupitele vybírali o víkendu lidé v 6237 obcích. Analýza celkových výsledků ukazuje, že v těch nejmenších získali ze sněmovních stran nejvíce mandátů lidovci a STAN. Naopak v největších městech bodovalo zejména hnutí ANO následované ODS a Piráty.

Interpretace výsledků komunálních voleb není jednoduchá disciplína. Jakákoliv zobecnění přispívají k nepřesným výkladům. Velikost obecních zastupitelstev se totiž velmi liší – minimální počet zastupitelů v nejmenší obci je pět, naopak zastupitelstvo hlavního města je složené z 65 členů.

Je tedy rozdíl, zda strana uspěje v malé obci či ve velkém městě. Například v Praze je na zisk mandátu třeba získat mnohem více hlasů než v obci s například 50 obyvateli. Váha hlasu je odlišná, a proto je nutné poměřovat úspěch stran v rámci odlišných velikostních kategorií obcí.

V Česku žije přibližně čtvrtina obyvatel v obcích do tisíce obyvatel. Další čtvrtina žije v obcích mezi tisícem a deseti tisíci obyvatel. Dvě čtvrtiny potom odlišuje hranice sta tisíc obyvatel, nad kterou se nachází šest největších měst – Praha, Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec a Olomouc. Právě pro tyto jednotlivé kategorie má smysl porovnávat celkové zisky mandátů sněmovních politických stran.

Na vesnicích nemají lidovci a Starostové konkurenci

Obcí do tisíce obyvatel je v Česku ve srovnání s Evropou nebývale velké množství. Vláda v nich sice na první pohled nevypadá jako velká politická síla, svým počtem jsou ale tyto obce pro strany lákavou příležitostí pro upevnění se na místní úrovni.

Nejvíce zastupitelských mandátů v těchto nejmenších obcích získali lidovci. Ti se tradičně opírají o místní úroveň vládnutí už od éry první republiky. V nejmenší kategorii obcí získali ať už v samostatné či koaliční kandidatuře celkem 1742 mandátů.

Těsně za lidovci získali v této velikostní kategorii druhý nejvyšší počet zastupitelů Starostové a nezávislí, kteří vznikli a dodnes se profilují právě jako hnutí obhajující zájmy nejmenších obcí a jejich starostů. Až s odstupem tisíce mandátů se v nejmenších obcích jako další v pořadí umístili sociální demokraté, komunisté a ODS. Právě pro tyto tři strany, které se s různou úspěšností snaží obnovit důvěru voličů ve vlastní značku, jsou přitom zisky mimo města důležité.

Důkazem toho je příklad lidovců z počátku desetiletí. Tehdy KDU-ČSL začala ustupovat z celostátní úrovně politiky, když doplatila na odštěpení své podstatné části ve prospěch čerstvě vzniklé TOP 09. Lidovci se ale na politické scéně dokázali udržet díky své síle na místní úrovni a vrátit se dokonce do té celostátní.

Komunální politika oporou i zdrojem

Podobně rozhodující by nyní mohly být komunální mandáty pro ODS, ČSSD a KSČM. Výsledky ODS v menších obcích přitom naznačují, že se ke straně vrací její dřívější voliči. Konkrétně v obcích mezi tisícem a 10 tisíci obyvateli získali občanští demokraté jenom o pár set zastupitelských postů méně než lidovci a STAN.

Naopak TOP 09, ANO a zejména SPD a Piráti mají na úrovni malých obcí pouze minimum zastupitelských křesel. Jedním z důvodů může být programová profilace – strany se například cíleně soustředí na politické problémy větších měst.

Často je ale skutečným důvodem fakt, že strany nemají dostatek kandidátů, aby se mohly v tak velkém počtu obcí o hlasy voličů ucházet. Početně slabá může být členská základna, ale i obecně ochota lidí za stranu kandidovat. Strany tak riskují, že se během případné krize nebudou moci opřít o početní sílu komunálních politiků, stejně jako v minulosti lidovci. Navíc přicházejí o možnost výchovy nových politických elit, která často probíhá právě na komunální úrovni a přes regionální proniká až na tu celostátní.

Velkým městům vládne ANO

Ve velikostní kategorii měst mezi 10 tisíci až 100 tisíci obyvateli získalo nejvíce zastupitelů hnutí ANO, které obsadilo 610 křesel. Druzí občanští demokraté, kteří se také většinově orientují na větší města a dlouhodobě bývali úspěšní právě třeba ve statutárních městech, získali zastupitelů 446. Soustředění se na větší a velká města vychází i z programů obou stran: zaměřují se na městské voliče a na obyvatele vyšší a střední úrovně.

V letošních volbách uspěli ve větších městech i kandidáti STAN, i když jejich těžiště zůstává v obcích. Vyrovnaná je situace mezi lidovci a sociálními demokraty. Obě strany získaly přes 250 zastupitelů, konkrétně 265 (KDU-ČSL) a 254 (ČSSD). Zejména pro sociální demokracii je toto číslo mnohem nižší než dříve. Strana, která měla zastoupení i ve velkých městech, letos v těchto zastupitelstvech vybojovala podobný počet mandátů jako menší politické strany. Ještě o něco méně zastupitelů získali ve větších městech komunisté, Piráti a TOP 09.

Česká pirátská strana, která poprvé jako sněmovní upevňovala svoji pozici na lokální úrovni, uspěla v některých krajských městech velikostní kategorie 10–100 tisíc obyvatel, a může tak slavit úspěch. Zastoupení tam získali poprvé. Špatnou zprávou o nepříliš vysokém počtu zastupitelů ve větších městech jsou tyto výsledky pro TOP 09. Na městské voliče orientované uskupení má dokonce ještě méně zastupitelů než lidovci.

Města patří i ODS a Pirátům

S narůstající velikostí města se zvětšují i rozdíly mezi politickými stranami. V největších městech nad 100 tisíc obyvatel ve srovnání s dalšími stranami ještě více posiluje hnutí ANO. Podařilo se mu získat téměř 90 mandátů.

Graf také ukazuje větší podíl zastupitelů ODS oproti ostatním stranám a posilují tam i Piráti. ODS vybojovala 56 mandátů, Piráti 37 křesel. Tyto strany se tradičně orientují na městského voliče, proto je odstup těchto stran markantnější.

Ostatní strany nezískaly v největších městech více než 20 zastupitelů. Opět je to případ především ČSSD a TOP 09, které i v této kategorii věřily v početnější zastoupení. Sociální demokracie, která ještě v končícím funkčním období měla osm mandátů, nezískala v zastupitelstvu metropole ani jeden post. Dostala se tak téměř na úroveň KSČM a SPD, které mají v největších městech po 11 zastupitelích.

Českým městům tedy celkově dominují zastupitelé za hnutí ANO a ODS. Dříve podobně vlivná TOP 09 je na ústupu, naopak se daří prosazovat Pirátům, kteří ve městech rostou. Na vesnicích jsou i po těchto volbách nejpočetnější zastupitelé zvolení na kandidátkách KDU-ČSL a Starostů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...