Ve většině mosteckých bytů nedosáhnou lidé na doplatek na bydlení, zóny se tam rozšíří

Už 75 rodinám z takzvaných bezdoplatkových zón úřady nevydaly doplatek na bydlení. Nejčastěji tuto dávku nedostali obyvatelé Mostu. Vyplývá to ze statistiky, kterou České televizi poskytl Úřad práce České republiky. V Mostě se bezdoplatkové zóny navíc brzy rozšíří a bude do nich spadat až 75 procent bytů. Dávky na bydlení omezilo už na 30 českých měst.

Ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: Martin Štěrba

Lidí, kterým úřady neposkytly doplatek na bydlení, přibývá. Podle Úřadu práce ČR dávku nedostalo už 75 rodin. ČT o tom informovala jeho mluvčí Kateřina Beránková. Na doplatek nemají nárok lidé, kteří se nově přistěhovali do takzvaných bezdoplatkových zón. Ty na svém území vyhlásily přibližně tři desítky českých měst.

Nejvíc zamítnutných nebo odejmutých doplatků na bydlení je podle Beránkové v Mostě, a to 34. Následuje Chodov a Ústí nad Labem s 8 a 7 žádostmi.

Mostečtí radní se přitom rozhodli, že bezdoplatkové zóny ještě rozšíří. Podle primátora by měly zóny nově zahrnovat až 75 % všech bytových domů. Opatření začne platit během druhého zářijového týdne. „My jsme se rozhodli jít touhle cestou, přestože víme, že to není ideální řešení,“ uvádí primátor Mostu Jan Paparega (nestr. za Severočeši Most).

Zavedení bezdoplatkových zón mělo zabránit tomu, aby do problematických částí měst přijížděli další lidé závislí na dávkách. Také mělo přimět majitele bytů, aby nevymáhali vysoké nájmy od sociálně slabých. Podle primátora Mostu se ale situace zatím nezlepšila.

„Především by se měl změnit a sjednotit systém vyplácených dávek. Doplatek neznamená moc vysokou částku a kromě něj jsou tu i jiné dávky ve hmotné nouzi,“ tvrdí Paparega.

Bezdoplatkové zóny kritizují především sociální pracovníci. „Provozovatelé ubytoven nereagují na to, že lidé berou nižší dávky. Vědí, že lidé nemají kam jít, a musejí si nějakým způsobem sehnat peníze,“ říká Matěj Hon z organizace Platforma pro sociální bydlení. Šance, že nižší dávky přesvědčí nezaměstnané lidi, aby si hledali zaměstnání, jsou podle něj nízké.

„Jsem přesvědčený o tom, že když několik let žijete na ubytovně z ruky do úst, klesá i vaše motivace najít si práci,“ domnívá se Matěj Hon. Podle něj bezdoplatkové zóny situaci neřeší a měly by je nahradit efektivní programy na podporu zaměstnanosti.

Možnost vyhlásit bezdoplatkovou zónu mají města od června minulého roku, kdy začala platit novela zákona o hmotné nouzi. Řada zón vznikla například v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. Kladno ve středních Čechách zavedlo bezdoplatkovou zónu na celém území města.