Neziskové organizace čelí sílící politické kritice. Podle Čunka řeší některé z nich neexistující problémy

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce seškrtat miliardy, které dává stát neziskovým organizacím. Jednotliví ministři mají „ušetřit“ tři z více než 13 miliard. Někteří vládní i opoziční politici tvrdí, že se stal z neziskovek „velmi výnosný způsob obživy“ pro některé jejich představitele. Šéf Centra Paraple David Lukeš ale v úterní Devadesátce ČT24 ujišťoval,  že neziskové organizace musí povinně předkládat vyúčtování a zveřejňovat podrobnosti o tom, jak státní dotace využívají.

Video 90’ ČT24 - Nižší dotace pro neziskové organizace?
video

90’ ČT24: Nižší dotace pro neziskové organizace?

Neziskové organizace působí v mnoha různých odvětvích. Nejvíce jich spadá pod ministerstvo školství a ministerstvo práce a sociálních věcí, mnoho také pod ministerstvo pro místní rozvoj.

Z prohlášení politiků vyplývá, že nechtějí sahat na dotace pro sportovní organizace, neziskovky z kulturní sféry nebo organizace, které pomáhají handicapovaným lidem či seniorům.

Další organizace ale budou muset důkladně obhájit, že to, co dělají, je pro stát přínosné. Trnem v oku totiž jsou i opozičním politikům. V 90' ČT24 kritizoval zaměření některých neziskových organizací lidovecký senátor a hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek. „Neziskové organizace, o jejichž významu bych skutečně dokázal velmi diskutovat, jsou například organizace působící v právních službách. Ony se předně zabývají životním prostředím,“ řekl. Domnívá se, že tyto organizace zdržují stavbu dálnic.

Genderové nebo lidskoprávní neziskovky? Tam by Čunek škrtal 

Exministr Čunek se vymezil i proti dalším organizacím. „Stát by měl velmi vážit, které z neziskových organizací mu přináší benefit neboli zastupují jeho službu v sociální oblasti. Pokud se týká oblastí genderové, lidskoprávní a podobně? Jistě bych nedovedl všechny vyjmenovat ani šmahem odsoudit, ale jistě jsou tam organizace, které jsou zbytné,“ poznamenal zlínský hejtman. 

Ředitelka veřejně prospěšné společnosti Gender Studies Helena Skalová se však domnívá, že i organizace, které se snaží odstraňovat nerovnosti mezi ženami a muži, pomáhají státu dělat to, co sám efektivně nedokáže.

„Organizace fungují, protože ve společnosti existují problémy,“ zdůraznila Skálová s tím, že ta její například provozuje bezplatnou právní poradnu pro rodiče malých dětí, kteří jsou diskriminovni na trhu práce. „Někdo by mohl namítnout: Máme legislativu, rodiče malých dětí jsou chráněni zákonem. Bohužel to tak v praxi nefunguje,“ upozornila Helena Skalová.

Senátor Čunek o tom však přesvědčen není. „Žijeme ve světě, kde je nedostatek pracovní síly, a to jak mužů, tak žen. Zaměstnavatelé se předhání v tom, jak vytvořit podmínky zaměstnancům. Ještě aby si stát platil organizace, které vynakládají finanční prostředky – podle mě – úplně zbytečně, protože problém vlastně neexistuje,“ podivil se.

To Helena Skalová odmítla. „Neziskové organizace mají svou roli, dokážou řešit problémy přímo zdola. Vznikají v reakci na problémy, které existují, které reflektuje vláda, které reflektuje mezinárodní společenství,“ upozornila. Připomněla přitom, že jsou neziskové organizace považovány za jeden ze tří pilířů demokratické společnosti – vedle státního a firemního sektoru.

Ředitel Centra Paraple David Lukeš pak dodával, že „jeden ze základních principů (demokracie) je možnost sdružovat se“. Míní, že pokud stát chce podporovat některá odvětví – v tomto případě obecně životní prostředí – měl by ho skutečně podporovat. „Jestli se stát zavázal, že ho má podporovat, tak by neměl zpochybňovat existenci, ať už se ta organizace stará o přechod křečků pod dálnicemi,“ uvedl.

Neziskové organizace musí vyúčtovat vše do posledního haléře 

David Lukeš také upozorňoval, že jsou neziskové organizace z hlediska toho, co dostávají od státu, pod drobnohledem. „Máme auditovanou účetní závěrku, vydáváme výroční zprávu. Jsou zveřejněné příjmy i výdaje a stát to kontroluje. Peníze musíte vyúčtovat do posledního halíře,“ shrnul.

Samotné revizi toho, jak neziskové organizace fungují a zda je opravdu podporovat všechny v dosavadním rozsahu, o kterém hovoří vládní politici, se však nebrání.

„Revize vždycky má smysl. A politici by měli s revizí začít u sebe. Když slyším, kolika orgánů a komisí jsou členy, tak to se podle mě ani nedá stihnout. Stejně tak si myslím, že revizi si zaslouží i neziskový sektor. Spousta neziskovek je určitě založených účelově, pokud je vyhlášena zajímavá výzva,“ uvedl. Dodal však, že pokud se něco takového děje, je to i chyba státu, protože v tom případě nefunguje správně kontrola.

Škrtání dotací by zřejmě našlo podporu ve sněmovně

Místopředseda poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček si myslí, že je neziskovek příliš. „Stal se z toho velmi výnosný, ziskový způsob obživy pro některé, kteří v nich pracují,“ řekl.

Předseda KSČM Vojtěch Filip by potom nezůstal u tří miliard. Podle něj by se mohly „snížit prostředky na neziskové organizace až na polovinu“. Neziskové organizace také dlouhodbě kritizuje Okamurova SPD.