Prezidentské milosti na ministerstvu: Bude to zátěž, varuje Benešová

Praha – Už během dneška by mělo ministerstvo spravedlnosti převzít od prezidenta prvních 500 žádostí o milost. Jejich plynulé vyřizování je podle úřadu zajištěno. „Je to docela pracná agenda na komunikaci i administrativu,“ upozornila ministryně spravedlnosti v demisi Marie Benešová s tím, že ministerstvo bude muset přijmout zhruba 6 zaměstnanců a bude třeba doladit i navýšení rozpočtu ministerstva.

„Agendu jsme už převzali,“ informovala Benešová s tím, že rozhodnutí bylo kontrasignováno premiérem. Dnes přebírá ministerstvo prvních 500 spisů, z nichž dva jsou podle Benešové akutní a ministerstvo se jimi začne přednostně zabývat v nejbližších dnech. „Postupně budeme vyhodnocovat i všechny další spisy,“ řekla Benešová, která roční počet milostí odhaduje na tři až šest tisíc. Na ministerstvu vznikne oddělení milostí, někteří pracovníci ministerstva na milostech už dříve pracovali. Přesto bude muset ministerstvo přijmout šest dalších pracovníků.

Ministerstvo spravedlnosti bude v praxi rozhodovat o všech žádostech. Pokud bude žádost o milost splňovat stanovené podmínky, předloží ji ministerstvo k rozhodnutí prezidentovi. „Jeho výsostným právem nadále zůstává o udělení milosti rozhodnout. V případech, kdy podmínky pro udělení milosti splněny nebudou, ministerstvo návrh jménem prezidenta republiky zamítne,“ vysvětlila mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová, jak budou v praxi úředníci postupovat. Hlava státu tak nově nebude mít možnost si přečíst všechny žádosti, ale jenom ty, které jí připraví resort.

Prezident Miloš Zeman převedl svou pravomoc udílet milosti na ministerstvo spravedlnosti s výjimkou případů, ve kterých lidé žádají o osvobození z humanitárních důvodů, například když trpí nevyléčitelnou chorobou. Zeman se již po svém lednovém zvolení prezidentem vyjádřil, že se chce práva na udílení milostí vzdát, protože ho považuje za „zbytečně monarchistický prvek“ v ústavě.

Má prezident právo zbavit se udělování milostí?

Prezident se odkazuje na trestní řád, na "zmocnění dané ustanovením paragrafu 366 trestního řádu," které mu uděluje právo k přenosu pravomoci na ministra spravedlnosti ve dvou bodech: 

  • 1. provádět řízení o žádostech o milost
  • 2. zamítat žádosti o milost s výjimkou

Hlava státu podle něj může určit případy, ve kterých bude mít řízení o milosti na starost ministerstvo spravedlnosti. Bez změny ústavy se však Zeman pravomoci udělovat milosti úplně vzdát nemůže a politici se teď ke změnám nechystají. 

To ovšem neznamená, že se prezident vzdává udělování milostí. „Chybí mu pro to zmocnění. Může sice předávat agendu, která se týká mezinárodních smluv, to v ústavě najdete. U milostí ovšem nic takového není,“ tvrdí ústavní právník Jan Kysela. „Bez ústavního zmocnění je to proto pochybné a to i přesto, že se to tak dříve dělo. Takhle to třeba fungovalo za Václava Havla, ale bylo to předmětem kritiky právě z těchto důvodů,“ dodává. 

S Kyselou souhlasí i ředitel Ústavu státu a práva Jan Bárta.„Prezident má právo nechat ministra rozhodovat o výběru omilostněných. Bez jeho podpisu ovšem k provedení milostí nedojde,“ tvrdí. Zeman bude tudíž milosti udělovat i nadále, byť o „výběru kandidátů“ rozhodne ministr spravedlnosti.

Pokud tedy ministerstvo rozhodne o neudělení milosti, je možné, že si žadatel bude stěžovat, znovu podávat žádost přímo k prezidentovi, v krajním případě by se mohl obrátit i na soud. Že by ale soudy zasahovaly do spíše nepřesně upravené problematiky milostí, Kysela spíše nepředpokládá. Nepřesné vymezení pravomocí při udávání milostí přitom podle něj není chybou ústavy, k nejasnostem by nedocházelo, kdyby prezident sobě přidělenou pravomoc nepřenášel na jiné.

  • „Je to jakési reziduum časů, kdy panovníci byli odvozováni od milosti Boží a ta milost měla být jakýmsi prvkem charismatu. Takže přezkoumávání milostí je velice specifické tím, že se dostáváme trochu mimo oblast práva,“ řekl k milostem Kysela.

Zemanovi předchůdci v úřadu prezidenta udělovali individuální milosti poměrně běžně. Václav Havel je v letech 1993 až 2002 udělil celkem 860 lidem. Dalších více než 1 000 milostí Havel udělil ještě jako federální prezident. Havlův nástupce v úřadu Václav Klaus byl méně štědrý. Během deseti let udělil individuální milost 412 lidem.  

  • avi 526854 » Ministerstvo spravedlnosti přebírá agendu milostí
  • avi 526754 » Rozhovor s Marií Benešovou
  • avi 526780 » Rozhovor s Janem Kyselou k prezidentským milostem
  • avi 526949 » Události o prezidentských milostech

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie během adventu posiluje hlídky, aktivnější jsou ale i kapsáři

Ozbrojení policisté jsou tradiční a již standardní součástí bezpečnostních opatření během období adventu. Na řadě míst je doplňují i městští strážníci. Vlastní bezpečnostní opatření zavádějí i některá města. Například vjezdy na náměstí, kde jsou trhy, osazují zábranami. Podle policie jde nicméně v celé šíři o preventivní opatření.
před 5 hhodinami

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 6 hhodinami

Středula a Zajíček v Duelu ČT24 mluvili i o tom, že se Babiš vzdá Agrofertu

„Pokud bude sledovat obvyklé zahraniční modely, mělo by být dostatečné,“ zhodnotil avizované řešení střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Babiš před pár dny uvedl, že akcie Agrofertu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Potomci předsedy ANO získají firmu až po jeho smrti. „Ten signál je jasný, ale je potřeba kontrolovat, jak svá slova bude Babiš praktikovat,“ poznamenal šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o průměrné mzdě či zadlužení státu.
před 7 hhodinami

Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Turek na pondělní jednání s Pavlem ze zdravotních důvodů nedorazí, oznámil Hrad

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek v pondělí nedorazí na plánované jednání s prezidentem Petr Pavlem. V neděli pozdě odpoledne to oznámil Hrad s tím, že se Turek omluvil ze zdravotních důvodů. Dříve mluvčí Motoristů Barbora Šťastná uvedla, že poslanec podstupuje vyšetření a intenzivní medikaci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zavoral a Novák diskutovali o možných změnách financování médií veřejné služby

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.
před 10 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 13 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami
Načítání...