Na druhém a třetím místě následují ODS a Piráti. Obě tyto strany by si oproti volbám také mírně polepšily (shodně o 2,5 procentního bodu). Mírný přírůstek hlasů by zaznamenala také čtvrtá ČSSD. Aktuální data tak ukazují na zastavení odlivu příznivců této strany.
Naopak SPD spolu s KSČM by podle modelu zaznamenaly úbytek svých podporovatelů. U SPD je patrný trend v podobě úbytku podporovatelů. Ta oproti únorovému modelu ztratila jeden procentní bod, oproti volbám pak tři procentní body.
Do sněmovny by se podle aktuálního modelu dostaly ještě STAN a KDU-ČSL. Těsně pod pětiprocentní hranicí by zůstala TOP 09.
„Dvě strany, kterým v tuto chvíli dál rostou preference, jsou ODS a ČSSD. Obě čerpají voliče především od hnutí ANO, které od února oslabilo o tři procentní body. ČSSD si tak bere zpět některé voliče, které dříve ztratila, a zřejmě se dostává z nejhorší krize. Naopak v poklesu pokračuje SPD, jejíž preference se zastavily kolem 7,5 procentního bodu. Je možné, že strana vyčerpala všechna svá klíčová témata a bude si muset hledat nová, aby si aspoň tyto preference udržela i nadále,“ uvedl analytik agentury Kantar TNS Pavel Rnocha.
K volbám by šlo přes 70 procent voličů
Deklarovaná ochota jít k volbám do sněmovny aktuálně dosahuje 73 procent. Tato hodnota vysoce přesahuje průměr z minulých let, je však ovlivněna momentální povolební situací a stále probíhajícím vyjednáváním o sestavení nové vlády. Březnový pokles se pohybuje za hranicí statistické významnosti, nicméně do budoucna lze očekávat pokračující pokles deklarované ochoty jít k volbám až na úroveň z předchozích let.
S politickou situací je spokojena čtvrtina populace
Na jaře loňského roku došlo k výraznému propadu hodnocení tehdejší politické situace. První povolební měření v listopadu naznačovalo, že se s novým ustanovením politické reprezentace začíná toto hodnocení vracet ke svému průměru.
Únorové měření roku 2018 tento rostoucí trend potvrzuje, nicméně březnová data naznačují opětovný pokles hodnocení. Aktuálně je tak s politickou situací spokojeno 23 procent obyvatel.
Pokud by se konaly volby do Poslanecké sněmovny v březnu, pak by o deklarované volbě strany nebo hnutí bylo pevně rozhodnuto 44 procent voličů, dalších 31 % by pak své rozhodnutí spíše neměnilo. Čtvrtina by pak své rozhodnutí spíše nebo velmi pravděpodobně ještě změnila.
„Podíváme-li se na to, jak se pevnost přesvědčení o volbě mění v čase, vidíme, že míra, do jaké jsou voliči rozhodnuti o volbě určité politické strany či hnutí, je dlouhodobě poměrně konzistentní. Významnější výkyvy tak lze očekávat pouze v období voleb,“ uvádí výzkum.
