Dávky na bydlení nejsou jednotné, některé úřady dávají víc

Praha - Úřady práce nevyplácejí podle studie vládní Agentury pro sociální začleňování doplatky na bydlení v celé zemi jednotně. Někdy se tak lidé v tísni stěhují za vyššími dávkami do míst, kde je úřad práce při výplatě dávky „štědřejší“. Příspěvky od státu putují většinou přímo na účty majitelů předražených ubytoven. Stanovení stropu na doplatky na bydlení nemělo na ceny podstatný vliv a „obchod s chudobou“ neomezilo, uvádí zpráva z výzkumu.

I když se výzkum vládní agentury zaměřil jen na jihočeské Větřní, podle autorů podobná situace panuje i jinde v republice. Ve Větřní se 4 000 obyvateli funguje šest ubytoven, ve kterých žijí převážně Romové. Sestěhovali se do nich obvykle z větších měst Jihočeského kraje. Zatímco v roce 1999 tu žilo asi 240 Romů, teď je jich 350 až 400. Podle studie jsou jejich šance na získání přijatelného bydlení nízké. Ze 73 sledovaných osob v posledních letech dostaly obecní byt jen tři. 

Všichni lidé z ubytoven pobírali některou z dávek v hmotné nouzi - doplatek na bydlení, mimořádnou pomoc či příspěvek na živobytí. Většina ubytovaných hradila bydlení právě z doplatku od státu. Úřady práce obvykle zasílaly peníze rovnou na účet majitelů ubytovny.

Podle zjištění v jedné z ubytoven platila čtyřčlenná rodina za 48 metrů čtverečních s poplatky asi 10 800 měsíčně. Jinde to bylo i víc. Pronájem bytu o velikosti 65 metrů čtverečních by podle mapy nájemného, kterou sestavilo ministerstvo pro místní rozvoj, měl stát maximálně 5 499 korun. Stejně velký obecní byt vyjde ve Větřní bez služeb na 2 294 korun, méně kvalitní pak na 1 982 korun, uvádí zpráva.

Ilustrační foto
Zdroj: František Vlček/isifa/Lidové noviny

Úřad práce proplácel asi 80 procent z částky, která byla ve smlouvě na ubytování. Zbytek většina lidí hradila z dalších dávek. V jedné z ubytoven majitel do smluv napsal vyšší cenu, aby získal od úřadu „plnou sumu“. Nájemníci pak už nedopláceli. Podle zjištění ale například jindřichohradecký úřad práce dával doplatek na polovinu ceny.

„Nejednotná praxe výplaty dávek může v důsledku vést ke směřování migrace znevýhodněných rodin a jednotlivců do určitých lokalit, kde je úřad práce při výplatě dávky štědřejší,“ uvedli autoři zprávy. 

Obchod s chudobou je výnosný

Podle studie k existenci ubytoven přispívá i sociální politika, která je k majitelům „značně štědrá“. Oslovení úředníci se shodli na tom, že stanovení maximálního doplatku na bydlení problém s vysokými cenami nevyřešilo. „Systému vyplácení dávek hmotné nouze schází jednotná metodika. Zastropování doplatků na bydlení nemělo na ceny podstatný vliv,“ uvedli autoři. Řešení vidí v zavedení sociálního bydlení. Ubytovny za jeho článek nepovažují.

Od roku 2007 se doplatek na bydlení stanovuje podle odůvodnitelných nákladů. Po zaplacení nájmu a služeb musí zůstat částka na živobytí. Od loňska platí strop podle velikosti města a počtu členů domácnosti. Jednotlivec tak mohl loni dostat od 4 379 do 7 068 korun, rodina se čtyřmi a více členy od 11 466 do 17 269 korun.

Vydáno pod