Volební zákon by se měl změnit tak, aby se zamezilo dvojímu výkladu v případě poslaneckých a senátorských podpisů pod kandidaturu uchazečů o Hrad. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda Ústavního soudu a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. Vnitro totiž uznává i ty kandidátky, na nichž se objevily opakované podpisy senátorů. Odborníci to však zpochybňují.
„Je to nepochybně chyba volebního zákona. My jsme ho kritizovali už při první volbě prezidenta a jasně jsme naznačili, že by se měl změnit. A on se změnil nedostatečně,“ poznamenal Rychetský. Kandidaturu zároveň dvěma uchazečům podle dostupných informací podepsalo pět senátorů.
Podle Rychetského ke zpochybnění kandidátek zřejmě nedojde, v opačném případě by prý justice rozhodovala co nejrychleji. Zákon by podle něj potřeboval upravit tak, aby k podobným nejasnostem nedocházelo.
„Zkušenosti se sbírají, ale zákonná úprava je samozřejmě má spíše předjímat, než reagovat na už vzniklé problémy,“ uvedl ústavní právník a prorektor Univerzity Karlovy Aleš Gerloch. Ve prospěch kandidátů, u kterých vznikly pochybnosti, však podle něj svědčí dva argumenty.
„Zaprvé ministerstvo vnitra samo řeklo, že je to možné, takže jednali v dobré víře. Zadruhé máme článek 22 Listiny základních práv a svobod, který říká, že je třeba chránit volnou soutěž politických sil,“ řekl Gerloch. Podle něj je problém i v tom, že zákon v případě podpisů poslanců a senátorů – na rozdíl od podpisů z občanských petic – nijak neupravuje proceduru přezkoumávání.
„Zda se vyřadí jeden z poslanců nebo senátorů a tedy ta kandidátní listina, která by nesplňovala podmínku, nebo oba dva, kterým to podepsali současně. Nebo se dokonce vyřadí celá kandidátní listina, i když by jinak splňovala zákonné podmínky. To si myslím nemůže ministerstvo vnitra bez zákonné opory řešit a Nejvyšší správní soud také ne. Takže nemyslím, že by to Ústavní soud za této situace chtěl řešit, a podle mě by potvrdil, že postup byl ústavně konformní,“ míní Gerloch.
V ohrožení může být Topolánek i Hilšer
Pokud by byly podpisy zpochybněny, ohrožena by byla především kandidatura bývalého premiéra Mirka Topolánka, případně i lékaře a aktivisty Marka Hilšera. Pod Topolánkovou kandidaturou se objevují jména senátorů, kteří podpořili i Hilšera nebo bývalého velvyslance ve Francii Pavla Fischera.
Pavel Rychetský se ale domnívá, že podpisy nakonec nikdo nezpochybní: „Já si myslím, že k tomu nedojde. Mně se zdá, že všichni kandidáti jsou slušní a že nikdo z nich si nebude chtít v předvolebním období poškodit renomé vyvoláním soudních sporů.“
Definitivní seznam lidí, kteří splnili podmínky a budou moci v lednových prezidentských volbách kandidovat, zveřejní ministerstvo vnitra v pátek 24. listopadu. Podle dosavadních informací by jich mělo být maximálně devět. Samotné prezidentské volby pak proběhnou 12. a 13. ledna. Pokud žádný z kandidátů nezíská v prvním kole nadpoloviční počet hlasů, bude ještě druhé kolo o dva týdny později.
