Ministerstvo kultury podá v pátek 29. září žádost o zařazení kulturní krajiny Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Návrh nominace podepsali ministři zemědělství Marian Jurečka a kultury Daniel Herman (oba KDU-ČSL). Cílem je deklarovat, že kulturní krajina, hřebčín a vše, co je provázáno s chovem koní, je unikátním areálem v rámci Evropy, řekl novinářům Jurečka.
Hřebčín v Kladrubech se přihlásil do UNESCO. Řízení potrvá několik let
2 minuty
Hřebčín v Kladrubech přihlášen do UNESCO
Návrh nese název Krajina pro chov ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. „Je tady vážená krajina z hlediska polí, luk, pastvin, lesních porostů, parkových krajinných prvků. To všechno slouží půl tisíciletí k chovu unikátního starokladrubského koně. To je něco, co by Česká republika měla chránit a mělo by se to chránit i v rámci UNESCO,“ uvedl Jurečka.
Naším úkolem je předat hřebčín budoucím generacím. K tomu může právě přispět zapsání této památky na seznam UNESCO.
obrázek
Krajina v Kladrubech v sobě spojuje vliv chovu koní a dlouhodobého hospodaření a krajinných úprav. V celkové rozloze 1310 hektarů je zastoupeno několik typů krajiny. „Centrálně je to pásmo luk a pastvin, zajímavostí je, že pastviny jsou uspořádány striktně symetricky,“ vysvětlil ředitel hřebčína Jiří Machek.
Ze severu je území ohraničeno blokem smíšeného lesa, z jihu okrasným parkem zvaným Mošnice. Ten vznikl na místě bývalých lužních lesů, na což upomínají slepá ramena Labe. Řeka tvoří i jižní hranici krajiny. Oblastí protéká Kladrubský náhon, odbočka Opatovického kanálu, který je hlavním napájecím kanálem areálu hřebčína. Výrazný krajinný prvek tvoří starobylé aleje.
Ředitel: Jsme jedineční, protože nestavíme
„Ostatní obdobné hřebčíny v Evropě podle našeho názoru dělají tu chybu, že přímo do historického jádra hřebčína stavějí nové, moderní hotely nebo haly. Tím historickou hodnotu míst znehodnocují a dělají z nich tuctová jezdecká střediska, kterých jsou na světě stovky, ba tisíce,“ srovnal Machek.
„My jdeme úplně opačnou cestou a zjišťujeme, že začínáme být jedineční tím, že moderní stavby nestavíme. Podařilo se nám zachovat krajinu hřebčína původní, to znamená autentickou,“ dodal.
5 minut
Ředitel hřebčína v Kladrubech: Jsme unikátní tím, že nestavíme moderní budovy
Hřebčín je od roku 1995 kulturní památkou včetně základního kmenového stáda starokladrubských koní, od roku 2002 národní kulturní památkou. V roce 2007 byla kulturní krajina hřebčína na indikativním seznamu UNESCO. Po podání návrhu bude následovat zapracování připomínek zástupců centra UNESCO do finálního dokumentu a další procedury, což by mělo trvat do začátku příštího roku. Rozhodnutí o zápisu na seznam UNESCO by mělo padnout během dvou až tří let.
Hřebčín v rekonstrukci
V posledních letech prochází kladrubský hřebčín rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila předloni. Za 350 milionů korun hřebčín opravil 17 budov a tři volná prostranství se sousošími, 300 milionů korun dostal z evropských dotací. Nyní připravuje další etapu obnovy za 180 milionů korun.
GALERIE
Hřebčín v Kladrubech se představuje po rekonstrukci
V loňské sezoně dorazilo do Kladrub a hřebčína ve Slatiňanech a výcvikového střediska Heřmanův Městec, které k Národnímu hřebčínu patří, rekordních 60 tisíc návštěvníků. Podle odhadů vedení hřebčína by případný zápis na seznam UNESCO hřebčínu přinesl až desetkrát více návštěvníků.
Hřebčín v Kladrubech nad Labem založil v dubnu 1579 císař Rudolf II., a areál tak představuje nejstarší velký hřebčín na světě. Za první republiky přitom téměř podlehl zkáze. Když chov zdejších starokladrubských koní převzal v roce 1918 stát, viděl v kladrubských stájích hlavně produkci plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Tradice starokladrubských vraníků takřka zanikla, kdyby ji ve 40. letech neobnovil profesor František Bílek.
V současnosti hřebčín chová pět set koní; v Kladrubech jsou ustájení starokladrubští bělouši a malé stádo českých teplokrevníků, ve stájích dceřiného hřebčína ve Slatiňanech na Chrudimsku přešlapují starokladrubští vraníci.
Starokladrubský kůň je jediné původní české plemeno koní chované na území českých zemí. Jeho hlavním posláním bylo využití k ceremoniální a reprezentativní službě. Dnes se chová převážně ve dvou barevných variantách, a to bílé a černé. Patří mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena koní na světě a tvoří součást národního kulturního bohatství.
Základní kmenové stádo, které tvoří 65 klisen a čtyři hřebci v bílé barvě a stejný počet vraníků, bylo totiž v roce 2002 prohlášeno za národní kulturní památku. Hospodářské zvíře se tak podle ministerstva zemědělství poprvé v českých dějinách stalo oficiální součástí tuzemského kulturního dědictví.
První letošní hříbě v Kladrubech porodila kobylka Extracta
