Hřebčín v Kladrubech přihlášen do UNESCO
Návrh nese název Krajina pro chov ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. „Je tady vážená krajina z hlediska polí, luk, pastvin, lesních porostů, parkových krajinných prvků. To všechno slouží půl tisíciletí k chovu unikátního starokladrubského koně. To je něco, co by Česká republika měla chránit a mělo by se to chránit i v rámci UNESCO,“ uvedl Jurečka.
„Naším úkolem je předat hřebčín budoucím generacím. K tomu může právě přispět zapsání této památky na seznam UNESCO.“
Jiří Machek
Ze severu je území ohraničeno blokem smíšeného lesa, z jihu okrasným parkem zvaným Mošnice. Ten vznikl na místě bývalých lužních lesů, na což upomínají slepá ramena Labe. Řeka tvoří i jižní hranici krajiny. Oblastí protéká Kladrubský náhon, odbočka Opatovického kanálu, který je hlavním napájecím kanálem areálu hřebčína. Výrazný krajinný prvek tvoří starobylé aleje.
Ředitel: Jsme jedineční, protože nestavíme
„Ostatní obdobné hřebčíny v Evropě podle našeho názoru dělají tu chybu, že přímo do historického jádra hřebčína stavějí nové, moderní hotely nebo haly. Tím historickou hodnotu míst znehodnocují a dělají z nich tuctová jezdecká střediska, kterých jsou na světě stovky, ba tisíce,“ srovnal Machek.
„My jdeme úplně opačnou cestou a zjišťujeme, že začínáme být jedineční tím, že moderní stavby nestavíme. Podařilo se nám zachovat krajinu hřebčína původní, to znamená autentickou,“ dodal.
Ředitel hřebčína v Kladrubech: Jsme unikátní tím, že nestavíme moderní budovy
Hřebčín je od roku 1995 kulturní památkou včetně základního kmenového stáda starokladrubských koní, od roku 2002 národní kulturní památkou. V roce 2007 byla kulturní krajina hřebčína na indikativním seznamu UNESCO. Po podání návrhu bude následovat zapracování připomínek zástupců centra UNESCO do finálního dokumentu a další procedury, což by mělo trvat do začátku příštího roku. Rozhodnutí o zápisu na seznam UNESCO by mělo padnout během dvou až tří let.
Hřebčín v rekonstrukci
V posledních letech prochází kladrubský hřebčín rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila předloni. Za 350 milionů korun hřebčín opravil 17 budov a tři volná prostranství se sousošími, 300 milionů korun dostal z evropských dotací. Nyní připravuje další etapu obnovy za 180 milionů korun.
Galerie:
V současnosti hřebčín chová pět set koní; v Kladrubech jsou ustájení starokladrubští bělouši a malé stádo českých teplokrevníků, ve stájích dceřiného hřebčína ve Slatiňanech na Chrudimsku přešlapují starokladrubští vraníci.
Kladrubáci
Starokladrubský kůň je jediné původní české plemeno koní chované na území českých zemí. Jeho hlavním posláním bylo využití k ceremoniální a reprezentativní službě. Dnes se chová převážně ve dvou barevných variantách, a to bílé a černé. Patří mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena koní na světě a tvoří součást národního kulturního bohatství.
Základní kmenové stádo, které tvoří 65 klisen a čtyři hřebci v bílé barvě a stejný počet vraníků, bylo totiž v roce 2002 prohlášeno za národní kulturní památku. Hospodářské zvíře se tak podle ministerstva zemědělství poprvé v českých dějinách stalo oficiální součástí tuzemského kulturního dědictví.
