Hřebčín v Kladrubech se přihlásil do UNESCO. Řízení potrvá několik let

Ministerstvo kultury podá v pátek 29. září žádost o zařazení kulturní krajiny Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Návrh nominace podepsali ministři zemědělství Marian Jurečka a kultury Daniel Herman (oba KDU-ČSL). Cílem je deklarovat, že kulturní krajina, hřebčín a vše, co je provázáno s chovem koní, je unikátním areálem v rámci Evropy, řekl novinářům Jurečka.

Video Události v regionech (Praha)
video

Hřebčín v Kladrubech přihlášen do UNESCO

Návrh nese název Krajina pro chov ceremoniálních kočárových koní v Kladrubech nad Labem. „Je tady vážená krajina z hlediska polí, luk, pastvin, lesních porostů, parkových krajinných prvků. To všechno slouží půl tisíciletí k chovu unikátního starokladrubského koně. To je něco, co by Česká republika měla chránit a mělo by se to chránit i v rámci UNESCO,“ uvedl Jurečka.

„Naším úkolem je předat hřebčín budoucím generacím. K tomu může právě přispět zapsání této památky na seznam UNESCO.“

Jiří Machek

ředitel Národního hřebčína Kladruby nad Labem
Krajina v Kladrubech v sobě spojuje vliv chovu koní a dlouhodobého hospodaření a krajinných úprav. V celkové rozloze 1310 hektarů je zastoupeno několik typů krajiny. „Centrálně je to pásmo luk a pastvin, zajímavostí je, že pastviny jsou uspořádány striktně symetricky,“ vysvětlil ředitel hřebčína Jiří Machek.

Ze severu je území ohraničeno blokem smíšeného lesa, z jihu okrasným parkem zvaným Mošnice. Ten vznikl na místě bývalých lužních lesů, na což upomínají slepá ramena Labe. Řeka tvoří i jižní hranici krajiny. Oblastí protéká Kladrubský náhon, odbočka Opatovického kanálu, který je hlavním napájecím kanálem areálu hřebčína. Výrazný krajinný prvek tvoří starobylé aleje.

Ředitel: Jsme jedineční, protože nestavíme

„Ostatní obdobné hřebčíny v Evropě podle našeho názoru dělají tu chybu, že přímo do historického jádra hřebčína stavějí nové, moderní hotely nebo haly. Tím historickou hodnotu míst znehodnocují a dělají z nich tuctová jezdecká střediska, kterých jsou na světě stovky, ba tisíce,“ srovnal Machek.

„My jdeme úplně opačnou cestou a zjišťujeme, že začínáme být jedineční tím, že moderní stavby nestavíme. Podařilo se nám zachovat krajinu hřebčína původní, to znamená autentickou,“ dodal.

Video Ředitel hřebčína v Kladubech: Jsme unikátní tím, že nestavíme moderní budovy
video

Ředitel hřebčína v Kladrubech: Jsme unikátní tím, že nestavíme moderní budovy

Hřebčín je od roku 1995 kulturní památkou včetně základního kmenového stáda starokladrubských koní, od roku 2002 národní kulturní památkou. V roce 2007 byla kulturní krajina hřebčína na indikativním seznamu UNESCO. Po podání návrhu bude následovat zapracování připomínek zástupců centra UNESCO do finálního dokumentu a další procedury, což by mělo trvat do začátku příštího roku. Rozhodnutí o zápisu na seznam UNESCO by mělo padnout během dvou až tří let.

Hřebčín v rekonstrukci

V posledních letech prochází kladrubský hřebčín rozsáhlou rekonstrukcí. První etapa oprav skončila předloni. Za 350 milionů korun hřebčín opravil 17 budov a tři volná prostranství se sousošími, 300 milionů korun dostal z evropských dotací. Nyní připravuje další etapu obnovy za 180 milionů korun.

 

V loňské sezoně dorazilo do Kladrub a hřebčína ve Slatiňanech a výcvikového střediska Heřmanův Městec, které k Národnímu hřebčínu patří, rekordních 60 tisíc návštěvníků. Podle odhadů vedení hřebčína by případný zápis na seznam UNESCO hřebčínu přinesl až desetkrát více návštěvníků.
Hřebčín v Kladrubech nad Labem založil v dubnu 1579 císař Rudolf II., a areál tak představuje nejstarší velký hřebčín na světě. Za první republiky přitom téměř podlehl zkáze. Když chov zdejších starokladrubských koní převzal v roce 1918 stát, viděl v kladrubských stájích hlavně produkci plemenných hřebců pro jednotlivé zemské chovy. Tradice starokladrubských vraníků takřka zanikla, kdyby ji ve 40. letech neobnovil profesor František Bílek.

V současnosti hřebčín chová pět set koní; v Kladrubech jsou ustájení starokladrubští bělouši a malé stádo českých teplokrevníků, ve stájích dceřiného hřebčína ve Slatiňanech na Chrudimsku přešlapují starokladrubští vraníci.

První letošní hříbě v Kladrubech porodila kobylka Extracta
Profil

Kladrubáci

Starokladrubský kůň je jediné původní české plemeno koní chované na území českých zemí. Jeho hlavním posláním bylo využití k ceremoniální a reprezentativní službě. Dnes se chová převážně ve dvou barevných variantách, a to bílé a černé. Patří mezi nejstarší dochovaná kulturní plemena koní na světě a tvoří součást národního kulturního bohatství.

Základní kmenové stádo, které tvoří 65 klisen a čtyři hřebci v bílé barvě a stejný počet vraníků, bylo totiž v roce 2002 prohlášeno za národní kulturní památku. Hospodářské zvíře se tak podle ministerstva zemědělství poprvé v českých dějinách stalo oficiální součástí tuzemského kulturního dědictví.