Zatímco Polsko a Maďarsko odmítají přijímat uprchlíky přerozdělované z jiných zemí EU, Slovensko se v zájmu dobrých vztahů s EU systému kvót raději podvolilo. Podle bývalého ministra zahraničí a šéfa zahraničního výboru sněmovny Karla Schwarzenberga (TOP 09) zůstalo Česko v pozici, která není pro ostatní země příliš srozumitelná – dříve sice slíbilo běžence převzít, později ale ministr vnitra prohlásil, že až do voleb nikoho nepřijme. Schwarzenberg o tom mluvil v Interview ČT24.
Jednání francouzského premiéra s premiéry Slovenska a Česka a s rakouským kancléřem vzbudilo rozruch zejména v Polsku a Maďarsku, s jejich premiéry se zatím nesešel. Je z toho čitelné, jak jsou tyhle země západními členy Unie vnímány, nebo byste tomu nepřikládal takovou váhu?
Já bych to nepřeceňoval. V odlišné situaci je pouze Slovensko, neboť jak známo Slovensko rozhodlo, že jistý počet migrantů nebo uprchlíků přijme. To je rozhodující pro to, že Slovensko nebylo žalováno Evropskou komisí. Česká republika sice slíbila svého času, že přijme asi 1550 lidí, ale nedodržela to.
Dokonce náš ministr vnitra prohlásil, že do voleb nepřijme ani jednu dušičku. Takže je to trochu divná situace. Ale předpokládám a doufám, že premiér signalizoval, že nějaké uprchlíky přijmeme, jinak bychom se dostali do toho řízení, a to by mohla být dosti drahá záležitost.
Právě věčné téma uprchlíků a migrace připomínal i francouzský prezident Macron už v dubnu, kdy mířil na Polsko a Maďarsko nejenom kvůli vnitřním změnám a reformám, které se tam odehrávají, ale právě i kvůli migraci a říkal: Musíme hájit práva a hodnoty Evropské unie a země, které to nebudou dělat, musejí počítat s tím, že mohou být sankcionovány. Může tohle být do budoucna tématem, které rozdělí některé členy EU?
Samozřejmě, už dneska to rozděluje. Polsko a Maďarsko jsou nejrozhodnější, Slovensko už se odhodlalo přijmout uprchlíky a Česko jako vždycky neví, co má dělat. Na jedné straně vysíláme vstřícné signály, na druhé před volbami ministr vnitra prohlašuje, že nikoho nepřijmeme. To je taková obvyklá česká bramboračka.
Slovenský premiér Robert Fico dával najevo, že chce udržovat dobré vztahy s Bruselem a říká: Visegrádská skupina pro mě není tak důležitá. Jak v tomhle ohledu hodnotíte český postoj, kdy naopak premiér Sobotka znovu připomínal, že pro něj je nejdůležitější platforma Visegrádu? Jak moc je zásadní pro Vás?
Nejdůležitější je pro nás Evropská unie, to je klíčový zájem České republiky. Visegrádská skupina – a já jsem jeden z mála ještě aktivních politiků, který byl u jejího zakládání – je užitečné uskupení, ale právě svou neformálností. Visegrádská skupina nemá ani vlastní zaměstnance, nýbrž to s předsednickou zemí jde od jednoho zamini do druhého.
Myslím, že bychom ji (Visegrádskou skupinu) měli udržet, ale taky někdy říci: v tom nebo onom nesouhlasíme se svými sousedy, my jsme v této oblasti jiného názoru a budeme se toho držet. Bylo by dobré, kdybychom teď taky řekli, že jistý počet uprchlíků – což už jsme svého času sami řekli – přijmeme, jak to udělalo Slovensko. Ale je blbost to rozpustit, poněvadž je to užitečná sousedská spolupráce.
Celý rozhovor s Karlem Schwarzenbergem ve videu.
