Mikrospánek bývá příčinou pětiny nehod. Vyzrát na něj chtějí výzkumníci z ČVUT

Události: Nebezpečný mikrospánek za volantem (zdroj: ČT24)

Zhruba polovina řidičů a skoro čtvrtina řidiček přiznává osobní zkušenost s mikrospánkem v autě. Jev trvající obvykle 3 až 15 sekund nastává většinou během jednotvárné jízdy po dálnici nebo hlavní silnici. Podle britského ministerstva dopravy bývá mikrospánek příčinou pětiny nehod. Pomáhat proti němu mohou třeba i chytré senzory.

Následky upadnutí byť jen do několikavteřinového spánku mohou být při jízdě po dálnici tragické. Výzkumníci z dopravní fakulty ČVUT proto pomocí speciálních senzorů hledají zákonitosti související s blížícím se usnutím. Vše testují na figurantech, kteří předtím 24 hodin nespali.

„Figurant je osazen takzvanými psychofyziologickými systémy měření. Takzvané EEG pod košilí má na starosti snímání srdečního rytmu. Kamery jsou součástí pokročilého eye trackingu, který sleduje nejen to, kam se řidič kouká, ale může i sledovat mrkání, případně pokles víček,“ vysvětluje vedoucí Ústavu dopravních prostředků z Fakulty dopravní ČVUT Petr Bouchner.

Výzkum ČVUT zkoumající mikrospánek řidičů
Zdroj: ČT24

Výzkum by mohl zlepšit účinnost vestavěných systémů ve vozech, které před spánkem varují. Ty fungují buď tak, že pomocí kamery sledují pohyb očí řidiče, nebo pohyb volantu. Bdělý řidič totiž volant stále koriguje, zatímco ten usínající ho může pustit. „Při třísekundovém mikrospánku a rychlosti 90 kilometrů ujedete zhruba 75 metrů. Máte šanci, že vás probudí krajnicový pás, ten ale zdaleka není na celé dálnici,“ dodává mluvčí ÚAMK Igor Sirota.

Za 15 sekund ve 130kilometrové rychlosti ujede řidič poslepu dokonce víc než půl kilometru. „Řidič si myslí, že po tomhle incidentu se probudil, ale ve skutečnosti je situace daleko zrádnější a další mikrospánek nastoupí s ještě větší razancí,“ dodává Petr Bouchner.

Vzdálenost ujetá za 15 sekund
Zdroj: ČT24

Doporučení odborníků jsou proto jasná: Při citelné únavě určitě nepokračovat v jízdě, střídat se v řízení a dopředu plánovat přestávky. Podle analýzy Centra dopravního výzkumu totiž v důsledku nedočkavosti řidičů havárie často přicházejí až na konci dlouhé jízdy. Víc než polovina se odehraje do pěti kilometrů od cíle.