Peníze na sociální služby musí projít přes kraje, ty si stěžují, že jim chybějí miliony i návod

8 minut
UDÁLOSTI: Zvýšit platy slíbila vláda, často to ale musí zajistit kraje
Zdroj: ČT24

Lidé, kteří pracují v sociálních službách, doufají, že až na počátku srpna dostanou výplatní pásku, najdou na ní výrazně vyšší číslo než dosud. Zda se jejich naděje splní, však není zcela jisté. Peníze musí projít přes kraje, podle kterých ale ministerstvo práce poslalo pozdě instrukce a navíc si část krajů stěžuje, že nedostaly všechny potřebné peníze. Hrozí proto i několikaměsíční zdržení, než peníze od vlády dojdou k zaměstnavatelům.

Podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého chybí krajům na zvýšení platů v sociálních službách 822 milionů korun. Peníze měla poskytnou vláda. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ovšem naznačil, že je to vina krajů, které mají finance zprostředkovat a podle předsedy vlády se nezačaly na novinku včas připravovat.

„Vítám postup krajů, které se rozhodly jednat dříve. Myslím, že poskytnou těm, co pracují v sociálních službách, mnohem více jistoty,“ řekl premiér.

Schválit, měsíc viset, zpracovat, znovu schválit

Předsedkyně Asociace krajů a karlovarská hejtmanka Jana Vildumetzová (ANO) však tvrdí, že kraje o mnoho rychleji pracovat nemohly. „Rozhodnutí jsme obdrželi v polovině června po naší urgenci a bez jakéhokoli návodu, jak celý proces uskutečnit,“ vzkázala. Rozdělení peněz přitom není právě rychlá záležitost. Zastupitelstvo musí změnit pravidla dotací, nová verze musí viset 30 dnů na úřední desce, následně je třeba zpracovat nové žádosti, připravit smlouvy a ty potom znovu předložit zastupitelům.

Ostatně ani v Karlovarském či Jihomoravském kraji, kde na vládní rozhodnutí o zvýšení platů reagovali nejpružněji, se peníze od státu nedostanou k zaměstnavatelům včas. Ti tak budou muset sáhnout do vlastních rezerv. V případě Jihomoravského kraje ujistil hejtman Bohumil Šimek (ANO), že se peníze dostanou k poskytovatelům sociálních služeb v regionu „nejpozději v průběhu srpna“.

To je přitom v řadě případů limit – rezervy u poskytovatelů sociálních služeb často nejsou tak velké, aby pokryly více než měsíční navýšení platů. „Pak už je to kritická doba,“ podotkla zástupkyně ředitele Domova důchodců Tmavý Důl Regina Špeldová. 

Právě tmavodolskému domovu důchodců se ovšem nabízí neradostná vyhlídka na to, že bude muset na peníze od státu čekat mnohem déle, možná až do listopadu. Novinku totiž musí projednat královéhradecké krajské zastupitelstvo a aby se přeposílání peněz urychlilo, musela by proběhnout mimořádná schůze. To se však nestane, zastupitelé se sejdou v září.

Peníze nepřišly všechny

Kraje navíc tvrdí, že peněz, které od státu dostaly, není dost. Jiří Horecký upozornil, že kraje žádaly zhruba 12 miliard, dostaly 9,2 miliardy. „Všichni na ministerstvu práce museli vědět, že potřeba je vyšší o víc než 3,5 miliardy,“ podotkl šéf Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Podle průzkumu České televize se peněz nedostává ve Středočeském, Jihočeském, Karlovarském, Královéhradeckém a Libereckém kraji. To však vládní politici odmítají. „Dali jsme sto procent. Přesně jsme spočítali, kolik to bude znamenat pro kraje,“ zdůraznil premiér Sobotka.

Také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) ujistila, že „už dnes je (peníze) mají kraje na účtu“. Jde podle ní o rekordní částku. „Nikdy předtím takovou sumu navíc vláda krajům na navýšení platů a mezd v sociálních službách neposlala,“ podotkla.

Nedostatek peněz v sociálních službách
Zdroj: ČT24

O 23 procent více

Vládním nařízením se mají od července zvednout výdělky v sociálních službách o 23 procent. Zvyšuje se jen základní plat či mzda, která tvoří asi dvě třetiny a u některých profesí i polovinu vydělané částky, upřesnil Horecký. Pečovatelé v sociálních službách či domácnostech
seniorů dostávali loni v průměru 19 058 korun hrubého i s odměnami a všemi příspěvky, ovšem polovina pracovníků nedosáhla ani na 18 821 korun hrubého.

Přidáno přitom dostali pracovníci v sociálních službách již loni v listopadu. Podle místopředsedy sociální komise Asociace krajů Pavla Šotoly ovšem i s penězi na toto navýšení byl problém. Kraje dostaly od státu letos stejné dotace jako loni, suma listopadové přidání nezohlednila. „Navýšení bylo vždy dokryto dofinancováním. To loňské ale ne. Lidé nedostanou to, co jim je deklarováno. Hodně se o tom napsalo, nikdo to na výplatní pásce ale neviděl,“ řekl Šotola.

Více peněz i jinde

Loni v listopadu ani letos v červenci se zvýšení platů zdaleka netýká pouze lidí v sociálních službách, i když ti by tentokrát měli dostat relativně nejvíce. Celkem se ale změna platových tabulek od 1. července dotkla více než 90 tisíc zaměstnanců státu a přes 72 tisíc pracovníků, které odměňují samosprávy – tedy kraje a obce.

Například policisté, hasiči, celníci a vězeňští dozorci dostali přidáno deset procent. Vojáci z povolání mají navíc sedm procent. O desetinu více by měli vydělávat například i nepedagogičtí pracovníci ve školství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Policie během adventu posiluje hlídky, aktivnější jsou ale i kapsáři

Ozbrojení policisté jsou tradiční a již standardní součástí bezpečnostních opatření během období adventu. Na řadě míst je doplňují i městští strážníci. Vlastní bezpečnostní opatření zavádějí i některá města. Například vjezdy na náměstí, kde jsou trhy, osazují zábranami. Podle policie jde nicméně v celé šíři o preventivní opatření.
před 5 hhodinami

Klasickým restauracím přebírají zákazníky fastfoody. A přibývá jich

Restauracím rychlého občerstvení se v tuzemsku daří a podle provozovatelů pokladních systémů přebírají část zákazníků tradičním podnikům. Zavedené řetězce rozšiřují síť svých poboček a přicházejí i nové značky, které jsou zaměřené i na zdravější stravování. Provozovatelé i analytici očekávají další růst fastfoodového sektoru. Lidé podle nich stále častěji vyhledávají rychlost, jednoduchost a moderní prostředí.
před 6 hhodinami

Středula a Zajíček v Duelu ČT24 mluvili i o tom, že se Babiš vzdá Agrofertu

„Pokud bude sledovat obvyklé zahraniční modely, mělo by být dostatečné,“ zhodnotil avizované řešení střetu zájmů pravděpodobného budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO) prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS). Babiš před pár dny uvedl, že akcie Agrofertu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce. Potomci předsedy ANO získají firmu až po jeho smrti. „Ten signál je jasný, ale je potřeba kontrolovat, jak svá slova bude Babiš praktikovat,“ poznamenal šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Hosté Duelu ČT24 moderovaného Martinem Řezníčkem debatovali také o průměrné mzdě či zadlužení státu.
před 7 hhodinami

Průzkum: Dle většiny lidí se Turek na ministra nehodí. Motoristé náhradu nehledají

„Je jasné, že polarizuje společnost,“ řekl v Otázkách Václava Moravce o nominantu na ministra životního prostředí Filipu Turkovi (za Motoristy) předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný. To potvrzuje i výzkum Kantaru CZ pro Českou televizi, v němž většina respondentů uvedla, že Turek není vhodným kandidátem na ministra. Podle ministra průmyslu v demisi Lukáše Vlčka (STAN) je Turek nekompetentní a do vlády nepatří. S europoslancem Alexandrem Vondrou (ODS) a místopředsedou sněmovny Patrikem Nacherem debatovali také o střetu zájmů Andreje Babiše (oba ANO) a rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Turek na pondělní jednání s Pavlem ze zdravotních důvodů nedorazí, oznámil Hrad

Kandidát Motoristů na ministra životního prostředí Filip Turek v pondělí nedorazí na plánované jednání s prezidentem Petr Pavlem. V neděli pozdě odpoledne to oznámil Hrad s tím, že se Turek omluvil ze zdravotních důvodů. Dříve mluvčí Motoristů Barbora Šťastná uvedla, že poslanec podstupuje vyšetření a intenzivní medikaci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zavoral a Novák diskutovali o možných změnách financování médií veřejné služby

Budoucí koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů avizovala, že nahradí koncesionářské poplatky za veřejnoprávní média přímou platbou ze státního rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) by změna mohla vstoupit v platnost nejdříve od roku 2027. O možných dopadech této změny v Otázkách Václava Moravce hovořili generální ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral a předseda Rady České televize (ČT) Karel Novák. Pozvání do pořadu nepřijali dva kritici současného modelu financování médií veřejné služby – místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov a někdejší předseda Rady ČT a současný radní Pavel Matocha.
před 10 hhodinami

Lyžování v Itálii se tuto zimu kvůli olympiádě citelně prodraží

V tuzemsku roste zájem o lyžování v Alpách. Letos se tam chystá o desetinu Čechů víc než loni, vyplývá z dat cestovních kanceláří a rezervačních platforem. Tuto sezonu si ale lyžaři budou muset připlatit. V době zimní olympiády, která v Itálii začíná 6. února, se v tamních střediscích zvýší ceny až na pětinásobky. Kvůli tomu se zvedá zájem i o menší lyžařské areály – a to i v sousedním Rakousku nebo ve Francii.
před 13 hhodinami

Čeští vědci by si měli více věřit, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

České start-upy i zavedené společnosti vyvíjejí špičkové technologie, se kterými jsou úspěšné v tuzemsku i na mezinárodním poli. Stát se je snaží motivovat přímo prostřednictvím různých dotací, ale i nepřímo skrze daňové odpočty na výzkum a vývoj. Navzdory tomu se česká ekonomika v takzvaném indexu inovativnosti spíše propadá. O příčinách poklesu a možnostech zlepšení v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali výzkumnice z Technické univerzity Liberec Markéta Hujerová, výkonná ředitelka Czechitas Senta Čermáková a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Debatou provázely Vanda Kofroňová a Tereza Gleichová.
před 13 hhodinami
Načítání...