Peníze na sociální služby musí projít přes kraje, ty si stěžují, že jim chybějí miliony i návod

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Zvýšit platy slíbila vláda, často to ale musí zajistit kraje
Zdroj: ČT24

Lidé, kteří pracují v sociálních službách, doufají, že až na počátku srpna dostanou výplatní pásku, najdou na ní výrazně vyšší číslo než dosud. Zda se jejich naděje splní, však není zcela jisté. Peníze musí projít přes kraje, podle kterých ale ministerstvo práce poslalo pozdě instrukce a navíc si část krajů stěžuje, že nedostaly všechny potřebné peníze. Hrozí proto i několikaměsíční zdržení, než peníze od vlády dojdou k zaměstnavatelům.

Podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého chybí krajům na zvýšení platů v sociálních službách 822 milionů korun. Peníze měla poskytnou vláda. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ovšem naznačil, že je to vina krajů, které mají finance zprostředkovat a podle předsedy vlády se nezačaly na novinku včas připravovat.

„Vítám postup krajů, které se rozhodly jednat dříve. Myslím, že poskytnou těm, co pracují v sociálních službách, mnohem více jistoty,“ řekl premiér.

Schválit, měsíc viset, zpracovat, znovu schválit

Předsedkyně Asociace krajů a karlovarská hejtmanka Jana Vildumetzová (ANO) však tvrdí, že kraje o mnoho rychleji pracovat nemohly. „Rozhodnutí jsme obdrželi v polovině června po naší urgenci a bez jakéhokoli návodu, jak celý proces uskutečnit,“ vzkázala. Rozdělení peněz přitom není právě rychlá záležitost. Zastupitelstvo musí změnit pravidla dotací, nová verze musí viset 30 dnů na úřední desce, následně je třeba zpracovat nové žádosti, připravit smlouvy a ty potom znovu předložit zastupitelům.

Ostatně ani v Karlovarském či Jihomoravském kraji, kde na vládní rozhodnutí o zvýšení platů reagovali nejpružněji, se peníze od státu nedostanou k zaměstnavatelům včas. Ti tak budou muset sáhnout do vlastních rezerv. V případě Jihomoravského kraje ujistil hejtman Bohumil Šimek (ANO), že se peníze dostanou k poskytovatelům sociálních služeb v regionu „nejpozději v průběhu srpna“.

To je přitom v řadě případů limit – rezervy u poskytovatelů sociálních služeb často nejsou tak velké, aby pokryly více než měsíční navýšení platů. „Pak už je to kritická doba,“ podotkla zástupkyně ředitele Domova důchodců Tmavý Důl Regina Špeldová. 

Právě tmavodolskému domovu důchodců se ovšem nabízí neradostná vyhlídka na to, že bude muset na peníze od státu čekat mnohem déle, možná až do listopadu. Novinku totiž musí projednat královéhradecké krajské zastupitelstvo a aby se přeposílání peněz urychlilo, musela by proběhnout mimořádná schůze. To se však nestane, zastupitelé se sejdou v září.

Peníze nepřišly všechny

Kraje navíc tvrdí, že peněz, které od státu dostaly, není dost. Jiří Horecký upozornil, že kraje žádaly zhruba 12 miliard, dostaly 9,2 miliardy. „Všichni na ministerstvu práce museli vědět, že potřeba je vyšší o víc než 3,5 miliardy,“ podotkl šéf Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Podle průzkumu České televize se peněz nedostává ve Středočeském, Jihočeském, Karlovarském, Královéhradeckém a Libereckém kraji. To však vládní politici odmítají. „Dali jsme sto procent. Přesně jsme spočítali, kolik to bude znamenat pro kraje,“ zdůraznil premiér Sobotka.

Také ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) ujistila, že „už dnes je (peníze) mají kraje na účtu“. Jde podle ní o rekordní částku. „Nikdy předtím takovou sumu navíc vláda krajům na navýšení platů a mezd v sociálních službách neposlala,“ podotkla.

Nedostatek peněz v sociálních službách
Zdroj: ČT24

O 23 procent více

Vládním nařízením se mají od července zvednout výdělky v sociálních službách o 23 procent. Zvyšuje se jen základní plat či mzda, která tvoří asi dvě třetiny a u některých profesí i polovinu vydělané částky, upřesnil Horecký. Pečovatelé v sociálních službách či domácnostech
seniorů dostávali loni v průměru 19 058 korun hrubého i s odměnami a všemi příspěvky, ovšem polovina pracovníků nedosáhla ani na 18 821 korun hrubého.

Přidáno přitom dostali pracovníci v sociálních službách již loni v listopadu. Podle místopředsedy sociální komise Asociace krajů Pavla Šotoly ovšem i s penězi na toto navýšení byl problém. Kraje dostaly od státu letos stejné dotace jako loni, suma listopadové přidání nezohlednila. „Navýšení bylo vždy dokryto dofinancováním. To loňské ale ne. Lidé nedostanou to, co jim je deklarováno. Hodně se o tom napsalo, nikdo to na výplatní pásce ale neviděl,“ řekl Šotola.

Více peněz i jinde

Loni v listopadu ani letos v červenci se zvýšení platů zdaleka netýká pouze lidí v sociálních službách, i když ti by tentokrát měli dostat relativně nejvíce. Celkem se ale změna platových tabulek od 1. července dotkla více než 90 tisíc zaměstnanců státu a přes 72 tisíc pracovníků, které odměňují samosprávy – tedy kraje a obce.

Například policisté, hasiči, celníci a vězeňští dozorci dostali přidáno deset procent. Vojáci z povolání mají navíc sedm procent. O desetinu více by měli vydělávat například i nepedagogičtí pracovníci ve školství.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za pokus o zapálení synagogy v Brně dostal mladík sedm let vězení

Za pokus o zapálení brněnské synagogy z ledna 2024 uložil tamní krajský soud obžalovanému mladíkovi sedm let vězení. Potrestal ho za pokus o teroristický útok, pokus o vraždu a další skutky. Další dva roky vězení soud muži následně uložil za podporu propagace terorismu. Maximální možný trest v hlavní věci byl deset let. Obžalovaný se totiž některých činů dopustil jako mladistvý.
13:35Aktualizovánopřed 3 mminutami

V příbramské nemocnici a na středočeském krajském úřadě zasahovala policie

Na středočeském krajském úřadě a v příbramské nemocnici v úterý zasahovala policie. Vyžádala si dokumenty. Dozor nad případem vykonává úřad evropského žalobce, řekl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Na zásah upozornil server Seznam Zprávy. Středočeská hejtmanka Petra Pecková (STAN) k zásahu uvedla, že příbramská nemocnice je akciovou společností s vlastním vedením, které odpovídá za své hospodaření a postupy.
12:16Aktualizovánopřed 36 mminutami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond prověřuje možný střet zájmů u dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Tvrdí zároveň, že obavy opozice z možného zásahu Evropské komise do jeho řešení jsou neopodstatněné. Zdůvodnil to tím, že stanovisko Komise není právně závazné. Fond po holdingu neplánuje zpětně vymáhat nárokové dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem.
08:36Aktualizovánopřed 37 mminutami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 2 hhodinami

VideoTajemný investor a slabí hráči. Reportéři ČT šli po stopách sázkařské mafie

Tuzemský fotbal před měsícem zažil dosud největší razii proti nelegálním sázkám a ovlivňování zápasů. Obvinění si vyslechly více než tři desítky lidí – mezi nimi hráči, funkcionáři i organizátoři. Reportéři ČT teď zmapovali případ klubu Chlumec nad Cidlinou, do kterého předloni vstoupil podezřelý zahraniční investor. Následovaly podivné hotovostní platby, příliv slabých hráčů a „cinknutý“ zápas. Podle expertů případ nese znaky infiltrace sázkařskou skupinou, zjistila reportérka Adéla Paclíková. Spolupráce s údajným zahraničním investorem skončila ani ne po měsíci a klub vše nahlásil fotbalové asociaci.
před 5 hhodinami

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
před 5 hhodinami

VideoStát mění způsob poskytování právní pomoci cizincům. Hrozí, že to vyjde dráž

Stát zaplatí víc peněz za právní pomoc pro cizince, upozorňuje zástupce ombudsmana i některé neziskové organizace. Ministerstvo vnitra nově vypsalo zakázku pro advokátní kanceláře, dosud přitom službu zčásti dotovalo i právě neziskovým organizacím, které mohly čerpat také evropské peníze.
před 6 hhodinami

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
před 8 hhodinami
Načítání...