V Lidicích na Kladensku proběhl pietní akt při příležitosti 75 let od vyhlazení obce nacistickými vojáky. Zúčastnili se ho stovky lidí, byli mezi nimi přítomni ministr kultury Daniel Herman, místopředsedkyně Senátu Miluše Horská, plzeňský biskup Tomáš Holub a předseda svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička.
Pieta v Lidicích připomněla 75 let od vyhlazení obce
Speciál k 75. výročí vyhlazení obce Lidice (zdroj: ČT24)
Pietní vzpomínce předcházela ranní mše Tomáše Holuba na základech kostela svatého Martina, poté se účastníci akce včetně pamětníků přesunuli ke společnému hrobu lidických mužů, kde zazněly projevy a byly položeny desítky věnců. Odpoledne program pokračoval tradiční přehlídkou dětských pěveckých sborů Světlo za Lidice.
Ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmannová v projevu připomněla nejen historický, ale i současný kontext lidické tragédie. „Tři čtvrtě století po hrůzné události se však ve světě stále dějí zločiny proti lidskosti a symbol Lidice dostává stále obecnější význam,“ řekla Lehmannová.
GALERIE
Lidice 75 let od vyhlazení
Horská: O smrti Heydricha nemluvme jako o atentátu. Byl to útok a hrdinský čin
Hlavní projev přednesla místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (za KDU-ČSL), podle ní Lidice také ukazují na roli obyčejných lidí ve válce. Kromě jiného zdůraznila význam smrti zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha pro ukončení války.
Domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s útokem na protektora byla důvodem vyhlazení Lidic. „O smrti Heydricha nehovořme prosím jako o atentátu, o slovu, které evokuje kriminální čin. Byl to útok, byl to hrdinský útok,“ uvedla Horská.
GALERIE
Vypálení Lidic 10. června 1942
Pokud by se tehdy ukázalo, že jakákoliv česká vesnice měla něco společného s ukrýváním parašutistů, nacisté by se nerozpakovali spáchat to, co provedli v Lidicích. To byl ostatně případ obce Ležáky. To, co nacisty nakonec zastavilo, byl obrovsky negativní ohlas ve světové veřejnosti jak na Ležáky, tak především na Lidice.
Nacisté obec, kde žilo zhruba 500 obyvatel, vypálili 10. června 1942.
V Lidicích bylo zastřeleno 173 mužů, ženy byly internovány v koncentračním táboře v Ravensbrücku a děti, kromě několika, zavraždili nacisté plynem ve vyhlazovacím táboře. Zemřelo 340 lidických obyvatel. Po ukončení války se zpět do vlasti vrátilo 143 lidických žen a 17 dětí.
Poválečné obnovení obce
Nové Lidice se začaly stavět krátce po skončení druhé světové války. Vznikly na zelené louce, kousek od původní vsi. Obnovení obce bylo možné hlavně díky pomoci dobrovolníků, ale také zásluhou štědrých darů ze zahraničí.
Smyslem nedávné akce při příležitosti 70. výročí obnovení obce bylo podle starostky Veroniky Kellerové právě poděkovat československému a dnes českému lidu za vybudování nových Lidic nedaleko pietního území.
„My jsme si uvědomili, že jsme nikdy – jako občané a ani naše babičky, maminky – nepoděkovali tenkrát československému a teď už českému lidu za vybudování obce,“ řekla Kellerová. Poukázala na to, že sbírka na nové Lidice vznikla v Británii a Americe. „Vybrali velkou částku, která byla předána prezidentu Edvardu Benešovi,“ doplnila.
Na Lidice tehdy přispívali lidé z celého světa. Miliony korun vynesla například sbírka „Lidice shall live“. Zorganizovali ji obyvatelé hornického města Stoke on Trent v severní Anglii. Odkaz Lidic tady stále žije. „Vybrali hodně peněz, a to v nesmírně těžkých ekonomických podmínkách. Myslím, že to byl symbol, jak se vyrovnat s tragédií války,“ vysvětlil současný starosta města Ross Irving.
Historie.cs: Lidice - oběti a vrazi (zdroj: ČT24)