Velké dopravní sčítání. Od roku 2010 vzrostl provoz na českých dálnicích až o pětinu

7 minut
Provoz v Česku za šest let zhoustl o třináct procent
Zdroj: ČT24

Počet aut na tuzemských silnicích mezi lety 2010 a 2016 vzrostl o třináct procent, na starších dálnicích provoz zhoustl dokonce o více než pětinu. Vyplývá to z výsledků celostátního sčítání dopravy, které zveřejnilo Ředitelství silnic a dálnic. Vůbec největší kumulaci aut je vystavená dálnice D1 na pražské periferii – loni zde denně projelo skoro sto tisíc vozů.

Data slouží státu hlavně pro plánování dopravní politiky a stavby nových silnic. „Pro nás je to především podnět co nejrychleji dobudovat dálniční síť v celé České republice, nejzazším horizontem by měl být rok 2030,“ uvádí mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.

Vedle dostavby je ve hře i rozšiřování hlavních tahů; silničáři chtějí do čtyř let začít přidávat třetí pruhy na dálnicích okolo velkých měst, kde výsledky sčítání ukazují vůbec největší kumulaci vozů v republice.

Prvenství v tomto ohledu drží dálnice D1. U pražského Chodova projede každý den 99 265 aut, jen o několik kilometrů dál ve směru na Brno pak tatáž dopravní tepna hlásí v absolutních číslech i nejvýraznější početní skok. V úseku u Říčan mezi připojením jižní části Pražského okruhu a sjezdem na Modletice pracovníci ŘSD naměřili 92 921 aut denně – to je o dvaadvacet tisíc aut víc než v roce 2010.

Všechny cesty vedou do Prahy

Důvod k rozšiřování dálnic je patrný nejen ve statistice, ale i v řidičské praxi. Štáb České televize v úterý ráno posledních sedm kilometrů do Prahy projel čtyřicetikilometrovou rychlostí a příčinou byl pouze hustý provoz, nikoliv dopravní nehoda.

Rušný je okraj české metropole také ve směru na Plzeň; úsekem D5 z Prahy ke sjezdu na desátém kilometru denně projelo 57 100 vozidel. Výrazně zhoustl provoz taky na dálnici D10 z Prahy na Turnov, nejvíc je to u Mladé Boleslavi, kde přibylo čtyřicet procent aut. Vysoká intenzita se týká prakticky celé dálnice D1 mezi Prahou a Brnem a také úseku dálnice D2 těsně za Brnem. O nárůst dálničního provozu se starají hlavně kamiony (+ 26,7 procent), ale i osobních aut přibylo skoro o pětinu (+ 19,7 procent).

Výjimku ve skokových číslech tvoří dřívější rychlostní silnice, které jsou nyní označovány jako dálnice II. třídy. Týká se to například spojení z Prahy do jižních Čech přes Příbram označované jako D4, nebo D7 vedoucí z Prahy na Slaný. U této kategorie vzrostla intenzita ve srovnání s rokem 2010 o sedm procent.

Zvýšení automobilové zátěže se týká prakticky všech silnic bez rozdílu tříd – na silnicích je třináctiprocentní. Dramatický nárůst dopravy hlásí Luštěnice na trase mezi Nymburkem a Mladou Boleslaví, kde za šest let doprava zhoustla o 77 procent a v pracovní den zde v průměru projede 10,5 tisíce aut.

Nejvytíženější silnice první třídy jsou na jižní Moravě. Jedna z nich vede přímo pod Svatým kopečkem u Mikulova, kde denně ve směru na Vídeň projíždí průměrně 16 717 řidičů.

Absence dálničního spojení se sousedy se projevuje i v provozu mezi Hradcem Králové a polskou hranicí. Náchod na polské hranici v každý pracovní den hlásí víc než 17 tisíc aut. A jaká je situace v největších městech?

Poruba: Padesát tisíc aut za den

V Praze doprava vedle příjezdu po D1 výrazně zhoustla také na východním úseku  okruhu mezi Běchovicemi a Horními Počernicemi. Zatímco v roce 2016 zde Ředitelství silnic a dálnic ve všedních dnech evidovalo průjezd 76 219 vozidel, o šest let dříve šlo jen o 63 622 tisíc aut. 

V Brně provoz zintenzivněl na celém severním okruhu města (silnice I/42); zatímco v roce 2010 Žabovřeskou ulicí při toku Svratky denně projelo v průměru necelých třicet tisíc aut, o šest let později šlo už o více než čtyřiačtyřicet tisíc. Obdobnou situaci silničáři zaznamenali i v Porgesově ulici v Králově Poli, kde ve sledovaném období stoupl denní provoz ze třiceti na necelých padesát tisíc aut.

Ostrava zaznamenala nárůst dopravy zejména na západním tahu Porubou. Na Opavské mezi Svinovskými mosty a křížením s Martinovskou naměřili v roce 2016 denní průměr na 49 679 automobilech. To je o třináct tisíc aut víc než před sedmi lety a Opavská tak zároveň představuje vůbec nejzatíženější silnici v Ostravě – intenzita provozu je zde dokonce vyšší než na ostravských částech dálnice D1.

V Plzni dopravní intenzita zesílila zejména na příjezdových trasách: na Chebské v Křimicích, v Zábělské ulici na Doubravce, na severní páteřní silnici I/20 a jihozápadním přivaděči I/26, který spojuje průmyslové areály na Borských polích s dálnicí D5. V roce 2010 zde denně projelo patnáct tisíc aut, vloni šlo už o dvacet tisíc vozů. Patrný je i vliv konjunktury. Před sedmi lety se na celkových denních číslech podílelo jen osm set vozů s návěsem, loni jich bylo víc než dvanáct set.

V Liberci coby pátém největším městě republiky zaznamenává nárůst severojižní průtah městem I/35. V roce 2010 zde naměřili víc než osmatřicet tisíc aut, loni jich bylo už bezmála jedenapadesát tisíc.

Grafický přehled intenzity dopravy v deseti největších městech Česka naleznete v následující galerii. Škála zelená – žlutá – fialová – červená signalizuje intenzitu dopravy, první z číselných údajů počet vozů, druhý měřicí stanoviště (viz legenda).

Sčítání mělo rok zpoždění

Velkou dopravní bilanci spustilo ŘSD loni v květnu s ročním zpožděním. Sčítání se totiž prováděla v pětiletých cyklech, pro poslední šetření ale ŘSD nedokázalo včas dokončit veřejnou soutěž. Důvodem jsou údajně nejasnosti způsobené plány předchozího ministra dopravy Antonína Prachaře (ANO), který chtěl mimo jiné využít pro sčítání nezaměstnané. Česko kvůli tomu do mezinárodních tabulek vůbec poprvé dodá jen odhady, kolik aut asi jezdilo o rok dřív.

Pořizování údajů o tuzemském provozu nakonec probíhalo v roce 2016 na šesti tisících úsecích všech tříd silnic a dálnic. Ve dvou vlnách – jarní a podzimní – se na něm, prostřídalo asi tři a půl tisíce brigádníků. Ti museli bez přestání monitorovat provoz a každé auto zaznamenat ťuknutím na displej mobilního telefonu. Kompletní výsledky pro jednotlivé úseky jsou k dispozici na stránkách ŘSD.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 45 mminutami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 50 mminutami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 1 hhodinou

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 1 hhodinou

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 11 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 11 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 11 hhodinami
Načítání...