Minulý rok se při výkonu povolání smrtelně zranilo 104 lidí, dalších 44 tisíc pracovníků se vážně zranilo. Otázkou, jak zlepšit pracovní prostředí, aby bylo bezpečnější, se proto zabývají obě komory parlamentu. Větší počet lidí se také obrací na úřad ombudsmanky Anny Šabatové, která zpracovala návod, jak po pracovním úrazu postupovat. Jedním z nejčastějších problémů je snižování odškodného.
Pracovní úraz utrpí ročně přes 40 tisíc lidí. Odškodnění je nejisté
Události: Pracovní úraz utrpí ročně 40 tisíc lidí (zdroj: ČT24)
Pracovní úraz nebo nemoc z povolání si obvykle vynutí přechod na hůře placenou práci, někdy poškozený zcela ztratí schopnost pracovat. Zaměstnanci se proto přiznává pravidelné odškodnění.
Renta dosahuje výše rozdílu mezi průměrným výdělkem dosahovaným před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a výdělkem dosahovaným po pracovním úraze či zjištění nemoci.
Vyplácení náhrady může zlepšit novela zákoníku práce
Jenže po zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc příjem paradoxně klesá. Při příjmu 20 tisíc korun se dříve odečetlo 8 tisíc a zůstalo 12 tisíc korun. Dnes při minimální mzdě 11 tisíc vychází zůstatek na 9 tisíc korun. Renta navíc není jistá, pokud poškozený dostane civilizační nemoc, třeba cukrovku, nebo ho srazí auto, o peníze přijde.
Vyplácení renty
Další komplikací jsou nejednoznačné podmínky. „V České republice vyplácejí rentu ze zákona dvě pojišťovny, ale každá postupuje jinak. První úkol by měl být sjednocení tohoto rozhodování. To možná vyřeší novela zákoníku práce,“ říká veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Její úřad zpracoval návod, jak po pracovním úrazu postupovat.
Ministerstvo práce slibuje, že se odškodňování pracovních úrazů a nemocí z povolání zlepší. Novelou zákoníku práce se proto bude znovu zabývat Poslanecká sněmovna. „Novela stanoví, že touto minimální mzdou je mzda platná v den zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Případné zvyšování minimální mzdy by se proto napříště nemělo ve výši náhrady za ztrátu na výdělku projevit,“ uvádí ministerstvo.
„Zásadní problém, který vidím, je ten, že tato skupina je nucena být na úřadu práce. Ale pokud jsou na úřadu práce, tak se jim to nepočítá do důchodu,“ říká k tomu poslanec za ANO Josef Hájek.
Chybí školení, firmy šetří na ochranných pomůckách
Zlepšení pracovních podmínek se v dubnu řešilo také na půdě horní komory parlamentu. Vážných pracovních úrazů totiž stále přibývá. „Přijímají se zaměstnanci, kteří nemají pracovní zkušenost, nejsou pro práci vyškoleni,“ říká vedoucí kanceláře WHO v Česku Alena Šteflová.
„Je spousta firem, které šetří na ochranných pomůckách, na vyznačení nebezpečných tras a podobně,“ dodává Yvona Hartlová ze spolku Firma pro zdraví, který dlouhodobě působí v prostředí podniků a realizuje různé projekty v oblasti ochrany zdraví a prevence.
- Každý rok se v ČR stane přes 40 tisíc pracovních úrazů. Nejvíc, přes 46 tisíc, jich podle posledních statistik bylo v roce 2015. Tento rok byl nejhorší také v počtu smrtelných úrazů, bylo jich 131. Naopak v loňském roce 2016 bylo smrtelných úrazů méně, celkem 104.
- Mezi nejčastější chyby v bezpečnosti práce patří nedodržování přestávek, nárůst přesčasů nebo zvyšování stresu. Rizikovými odvětvími jsou stavebnictví, zpracovatelský průmysl nebo doprava.
Mezi nemoci z povolání se mohou dostat bolesti zad, ale ne ze sezení
Vedle pracovních úrazů jsou problémem také nemoci z povolání. Na jejich seznam by se nově mohly dostat třeba choroby spojené s bolestí zad, konkrétně nemoci způsobené přetěžováním bederní páteře. Na odškodné by podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí mohli mít nárok ti, kteří v zaměstnání zvedají těžké věci.
Kvůli bolestem zad zůstávají v neschopnosti ročně desítky tisíc lidí a v posledních letech se jejich počet ještě zvyšuje. Malá část z nich by se do budoucna mohla dočkat odškodnění za nemoc z povolání. Mělo by však jít maximálně o desítky případů ročně.
„Musí se skutečně jednat o povolání, kde dochází k pravidelnému přetěžování bederní páteře, například o zedníky, truhláře, skladníky, zdravotní sestry a podobně,“ říká Ondřej Palán, vedoucí oddělení bezpečnosti práce na ministerstvu práce.
Alespoň jednou za život mají problémy s páteří až čtyři pětiny lidí. Podle odborníků je to často způsobeno zanedbáním prevence. „Hodně lidí si myslí, že můžou používat svůj pohybový aparát donekonečna, aniž by mu dávali šanci, aby se nadechl, zacvičil si, protáhnul se. To prostě nedělají,“ varuje fyzioterapeutka Eva Nováková z Ústřední vojenské nemocnice.
Riziková jsou podle fyzioterapeutky hlavně sedavá zaměstnání, kterých se však současné návrhy netýkají.