Taťána Míková v pořadu 90' ČT24
„V dubnu jsou rozdíly mezi minimálními a maximálními teplotami dost velké. Duben je měsíc, kdy typicky přichází už první náznaky léta, protože se vyskytují i tropické dny,“ uvedla Míková. Na druhou stranu podle ní mohou v dubnu přijít i typicky zimní dny. Mrazivé teploty, proto nejsou příliš výjimečné.
To ukazují i rekordy, které byly na našem území v dubnu zaznamenány. Nejnižší teplotu naměřili před dvaceti lety na Šumavě na Jezerní slati, teploměr tam ukazoval minus 20,6 stupně Celsia. Naopak maximum zaznamenaly v roce 1968 v Děčíně, kde bylo 31,7 stupně.
Přestože teplotní extrémy pozorují meteorologové v dubnu dlouhodobě, v posledních letech zaznamenali změnu. „Vypadá to, že v posledních desetiletích, možná v těch dvou posledních, se nám daleko víc kumulují velké rozdíly mezi různými dny v dubnu. Velice často se totiž stává, že v dubnu přijdou oba dva extrémy, kdy v jednom měsíci registrujeme jak tu opravdovou zimu, tak to opravdové léto,“ vysvětlila.
Zahradníček: Výkyvy v epizodách tepla a chladu můžeme přisuzovat změnám klimatu
Podle dalšího hosta 90' Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR můžeme velké výkyvy v epizodách tepla a chladu přisuzovat klimatickým změnám. „Pokud vezmeme dubnové minimální teploty, tak ty se velice často opakují jak na území ČR, tak i jižně od nás. To je spíše meteorologický jev. To, co můžeme přisuzovat změně klimatu, je to teplé období před tím,“ vysvětlil.
Hlavním problémem do budoucna je podle Zahradníčka fakt, že pravděpodobnost pozdních jarních mrazů se bude do budoucna zvyšovat. „Pravděpodobnost toho, co jsme zažili letos, stoupne na 60 až 70 procent,“ řekl.
„Pravdou je, že bude docházet k daleko větším výkyvům, než na které jsme byli zvyklí v druhé polovině dvacátého století,“ souhlasila se Zahradníčkem Míková. „Máme období, kdy se velice rychle střídají teplé a studené periody a během dvou až tří dnů se dokáže počasí o dvacet stupňů naprosto změnit.“
Podle Míkové se na této změně podílí přírodní vlivy, ale i člověk. Otázkou podle ní zůstává, do jaké míry nese v tomto ohledu větší vinu člověk.
