Křesťanští demokraté a hnutí Starostové a nezávislí (STAN) po čtvrtročním vyjednávání podepsali koaliční smlouvu o spolupráci v letošních sněmovních volbách. Na podzimních kandidátkách tak budou figurovat společně a čeká je úkol překonat desetiprocentní kvórum pro vstup do dolní komory. Společným kandidátem na premiéra je lidovecký šéf Pavel Bělobrádek.
Lidovci a Starostové podepsali koaliční smlouvu, za premiéra chtějí Bělobrádka
Bělobrádek: Fragmentace politického prostoru už bylo dost (zdroj: ČT24)
„Fragmentace politického prostoru již bylo dost. Je potřeba spojit síly,“ prohlásil Bělobrádek. „Veřejnost čeká na to, že zde vznikne středový, či středopravý subjekt, který spojí síly, aby Česká republika nezůstala na pospas menšinové vládě za podpory radikálních stran a aby tady zároveň nebyla strana, která bude mít v rukou veškerou moc,“ dodal s odkazem na možnou vládu ČSSD či ANO.
„Nechceme ani stát řízený jako firmu, ani socialistické pojetí státu, kdy má každý nárok na všechno. Představujeme si prosperující stát, který funguje odzdola a kde se rozhoduje co nejblíž občanovi, což je nejlepší způsob, jak zabránit byrokratizaci nebo korupci,“ doplnil Gazdík a oznámil, že společným kandidátem na premiéra je právě lidovecký šéf Bělobrádek.
Koalice slibuje proevropské směřování a konec současného establishmentu
Formace spojená z omlazených lidovců a regionálních zástupců v řadách STAN podle Bělobrádka i druhého muže Starostů Víta Rakušana nabízí voličům reprezentanty, kteří vedle politické zkušenosti mají i zkušenost z civilních povolání a nejsou letitými sněmovními harcovníky. Rakušan akcentoval i to, že jim všem dospívání a mládí bezprostředně po revoluci vštípilo víru v liberální, neautoritářské hodnoty, o které se chtějí zasazovat.
Je potřeba vyměnit generaci lidí, které znáte z podnikatelské sféry a z politiky dlouhou dobu a kteří se v tomto establishmentu zabývají vládnutím nebo podnikáním dvacet let – ať už se jedná o pány Sobotku, Kalouska, Nečase nebo Babiše. Je potřeba lidí, kteří si prošli civilními povoláními a cítí odpovědnost za budoucnost své země.
S uzavřením volební koalice, kterou nyní lidovecký předseda Pavel Bělobrádek a jeho starostenský protějšek Petr Gazdík stvrdili podpisem, už v březnu souhlasily rozhodovací orgány obou stran: celostátní konference KDU-ČSL, kterou v půli března hostila Jihlava, a sněm Starostů o týden později.
Cestu k námluvám dvou středových subjektů otevřel konec spolupráce mezi Starosty a TOP 09. Ti spolu sice nadále tvoří poslanecký klub, loni v listopadu se ale obě uskupení dohodla, že jejich spolupráce skončí – a Gazdíkovo hnutí, posílené relativním úspěchem v krajských volbách na Liberecku a ve středních Čechách, začalo hledat nového partnera.
Hlavní otázka: Zvládnou překročit desetiprocentní mez?
Hnutí jednalo asi s 20 politickými subjekty, vedle regionálních uskupení také například se SNK-ED, Soukromníky a vládními lidovci, z nichž, paradoxně, vzešla i část straníků TOP 09. Právě s lidovci nakonec rozhovory pokročily až k rozhodnutí ucházet se o voličskou přízeň společně.
Jednání se přitom neobešla beze sporů. Rozdílné představy měly strany o způsobu obsazení kandidátek, debata se pak vedla zejména o (ne)výhodnosti otevřeného spojenectví, a to právě kvůli zmíněné nutnosti získat minimálně desetiprocentní voličskou podporu. Samostatné straně totiž stačí pro vstup do sněmovny pět procent voličských hlasů.
Volební model agentury Focus zveřejněný na konci března předpovídal koalici lidovců a STAN zhruba devět procent hlasů. V případě samostatné kandidatury by obě seskupení měla větší podporu. Pro STAN by to ale znamenalo, že se do sněmovny nedostane, protože by hnutí nedosáhlo potřebných pěti procent. K podobným závěrům došla v březnových průzkumech agentura CVVM. Zatímco lidovci by měli sněmovní křesla jistá, výsledek STAN se pohybuje kolem dvou až tří procent.
Podle ohlasů politologů by se přitom starostové a lidovci mohli společně stát významným hráčem při utváření povolební vládní koalice, protože jsou v různých intenzitách schopni spolupracovat na obě strany od středu. Sbírat by mohli vedle tradiční venkovské základny lidovců i liberálnější voliče, kterým průzkumy zatím neukazují žádnou silnou stranu.