Havel má i skotskou kostku, Čechy přemohla lenost

Praha - Krátce po úmrtí prvního českého prezidenta se města z celé republiky předháněla, která ulice, náměstí či knihovna ponese jméno Václava Havla. Po roce ale tato iniciativa vyznívá rozpačitě. Havlovo jméno nesou jen dvě základní školy a jeden park a přejmenování ulice dotáhli do konce pouze v Kadani. Za největší úspěch lze označit přejmenování pražského letiště v Ruzyni na Letiště Václava Havla.

Vysvětlení, proč počáteční havlovská euforie vyzněla do ztracena, je překvapivě jednoduché: pohodlnost. Proti přejmenování ulice či náměstí totiž často stál argument, že by si kvůli změně názvu muselo místní obyvatelstvo měnit doklady, a to se lidem nechtělo.

Typickým příkladem jsou Karlovy Vary. Zastupitel Jiří Kotek navrhoval přejmenování Moskevské ulice na ulici Prezidenta Václava Havla a pod petici podporující změnu názvu připojilo svůj podpis na 500 místních. Město si ale nechalo od jednotlivých odborů radnice zpracovat přehled, kolik byrokracie by s sebou přejmenování neslo, a nakonec návrh nepodpořilo. V Moskevské ulici, na které stojí i karlovarský magistrát, má totiž bydliště 2 838 občanů, kteří by si museli změnit bydliště ve všech dokladech. Také by prý podle obce bylo třeba vydat 600 nových výpisů ze živnostenského rejstříku, zaplatit podnikatelům výměnu razítek a podobně, a tak zůstalo při starém. Shodou okolností ten samý den přitom zastupitelstvo schválilo pojmenování parku po zavražděné ruské novinářce Anně Politkovské - změna názvu parku nebo základní školy totiž není tak administrativně náročná.

Ze stejného důvodu, jako neprošla ulice ve Varech, neuspěl ani pokus o přejmenování Mírového náměstí v Bílině na Teplicku. Tam zastupitelé navrhli změnu názvu hned čtyři dny po úmrtí prezidenta, rozhodnout mělo letošní únorové jednání zastupitelstva. Nakonec ale vedení města změnilo názor, návrh byl stažen a vůbec se o něm nejednalo. Mírové náměstí je hlavní adresou v 15tisícovém městě a změna názvu by se tak podle radních týkala mimo jiné hotelu, kulturního centra, knihovny, školy, banky… a to je odradilo. 

V Děčíně měla zase nést jméno prvního prezidenta ČR nová knihovna, radní o přejmenování rozestavěné budovy jednali už loni jen pár dní po Havlově úmrtí a dokonce i žádali o souhlas vdovu po prezidentovi Dagmar. Město pak mezi obyvateli uspořádalo anketu – 81 procent z nich se ale vyslovilo proti. Nadšení děčínské radnice proto značně ochablo a rada města už se návrhem dál nezabývala. Budova teď nese název Atlantik podle stavby, která na břehu Labe stála dříve. Podle mluvčí města by problém mohla způsobit i kolize názvu se vznikající Knihovnou Václava Havla v Praze.  

Co se tedy nakonec dotáhlo do konce?

Ve světě získala největší ohlas snaha režiséra Fera Feniče přejmenovat mezinárodní letiště v Ruzyni na Letiště Václava Havla. Necelý měsíc po úmrtí prezidenta měla Feničova iniciativa na Facebooku 80 tisíc příznivců a akci podpořily i známé osobnosti včetně polského režiséra Andrzeje Wajdy nebo členů britské komediální skupiny Monty Python. Nápad se nakonec realizoval tři čtvrtě roku, letiště oficiálně změnilo název letos 5. října v den Havlových nedožitých 76. narozenin. „Letiště je pro Čechy bránou ke svobodě, pro cizince prvním místem, přes které do naší země vstupují,“ vysvětloval změnu názvu autor nápadu Fero Fenič. 

Slavnostní otevření Letiště Václava Havla
Zdroj: ČT24

Jediné město, kde se pak nakonec podařilo změnit název ulice, je 18tisícová Kadaň. Z map zmizela Fučíkova ulice, která se nově jmenuje Václava Havla. Zastupitelé schválili změnu už čtyři dny po úmrtí prezidenta. „Ulice Fučíkova zároveň navazuje na ulici T. G. Masaryka, která byla hned po revoluci 1989 přejmenována z Gottwaldovy ulice. Čili je v tom určitá symbolika,“ dodal starosta Jiří Kulhánek. Fučíkova ulice už se měla přejmenovat v minulosti: byly navrženy čtyři různé názvy, žádný ale v anketě mezi občany nezískal podporu. Uspěl až Havel. V ulici stojí hlavně rodinné domky, město se proto rozhodlo občanům změnu adresy co nejvíce usnadnit a za nové doklady nemuseli platit.

V Poděbradech nese Havlovo jméno bývalá základní škola Na Valech, o změně názvu rozhodli zastupitelé loni v prosinci a slavnostní deska byla odhalena 18. ledna letošního roku. Havel je rovněž čestným občanem města, v Poděbradech krátce studoval a ve městě se setkal i s bratry Mašíny nebo režisérem Formanem. Symbolicky 17. listopadu změnila své jméno také bývalá ZŠ Revoluční v Kralupech nad Vltavou, která se nově jmenuje Základní škola Václava Havla. 

Slavnostní odhalení nového názvu ZŠ Václava Havla
Zdroj: Tomáš Jůnek/ČTK

Havlova stopa ve světě: Paříž, Gdaňsk, Štrasburk

Vůbec první ulici, která byla po Havlově úmrtí přejmenována, ale kupodivu nenajdeme v Česku – tento primát drží polské město Gdaňsk, kolébka hnutí Solidarita. Třída Václava Havla tam vznikla už 23. prosince 2011, tedy pouhých pět dní od úmrtí bývalého prezidenta. „Havel byl českým Walesou,“ uvedl při té příležitosti starosta Pawel Adamowicz. „Když skoná někdo takový, jen těžko si lze představit, aby Gdaňsk, který je symbolem změn ve střední a východní Evropě, městem svobody, neuctil památku českého Walesy,“ dodal. 

Havel, který byl velkým zastáncem evropské myšlenky, se dočkal ocenění také na půdě Evropské unie. Jeho jméno totiž ponese jedna z budov Evropského parlamentu ve Štrasburku – rozhodlo o tom předsednictvo Evropského parlamentu. Počátkem října pak byla v sídle Rady Evropy slavnostně odhalena Havlova busta od Lubomíra Janečka. 

Busta Václava Havla v Evropském parlamentu
Zdroj: ČT24

Jméno prvního českého prezidenta dále zanechalo stopu na mapě Paříže, ve čtvrti La Chapelle se bude nově vznikající knihovna jmenovat Bibliotheque Vaclav Havel. „Chci, aby byl uctěn jeden z největších umělců, jeden z největších státníků a jeden z největších bojovníků za svobodu,“ uvedl pařížský starosta Bertrand Delanoë. Kromě nové knihovny ponese Havlovo jméno ve vznikajícím sportovním a studentském areálu také náměstí. 

Tak trochu kuriozitou je pak skutečnost, že se po Václavu Havlovi jmenuje i jeden vzor na skotské látce pro výrobu kiltů, neboli tartan. „Vzor zobrazuje okna vězeňské cely proškrtnuté rudou barvou. Symbolizuje tak protest proti pronásledování a věznění spisovatelů svědomí,“ píše se na stránce organizace liberationkilt.co, která název zaregistrovala v rámci projektu Dress to Protest, jehož cílem je využít oblečení k politickým happeningům a manifestacím. Tartan Havel má být především poctou všem vězněným disidentům a upozornit na důležitost svobody slova. S pojmenováním vlněné látky dala souhlas i vdova Dagmar Havlová. 

Vzor látky pojmenovaný po Havlovi
Zdroj: ČT24/liberationkilt.co

Havlovo jméno se mohlo prohánět i ve vesmíru, jihočeští astronomové z observatoře na Kleti po něm chtěli pojmenovat planetku, která má v průměru dva kilometry a leží mezi dráhami Marsu a Jupiteru. Mezinárodní astronomická unie má však pravidla, podle kterých se vesmírné objekty mohou po politicích jmenovat až sto let od jejich úmrtí. Planetka proto nakonec nese jméno Ferdinand Vaněk po jedné z postav Havlových her.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda bude zřejmě moci regulovat ceny benzinu a nafty, schválila to sněmovna

Vláda bude moci zřejmě od května regulovat ceny pohonných hmot pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který v noci na středu ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 4 hhodinami

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 5 hhodinami

Reportéři ČT mapovali, jak náměstci ministrů šíří kremelskou propagandu

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 7 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 9 hhodinami

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...