Na prvním místě papež František vzpomněl na válčící Sýrii, především na město Aleppo, „kde bylo prolito tolik krve“. Vyzval přitom, aby v Sýrii „definitivně umlkly zbraně“. Na mezinárodní společenství apeloval, aby co nejdříve prostřednictvím jednání dospělo k řešení syrského konfliktu.
Popřál pokoj a mír lidem v konfliktních oblastech, a to nejen v Sýrii, ale také v Izraeli a Palestině, v Jemenu, Libyi, Jižním Súdánu a dalších zemích. Vzpomněl i na obyvatele východní Ukrajiny či Severní Koreje. Pokoj přeje rovněž lidem zasaženým teroristickými útoky i migrantům.
„Mír všem, kteří ztratili své blízké při teroristických činech, jež zasely strach a smrt v tolika zemích a městech,“ prohlásil papež ve svém poselství, které zaznělo jen několik dní poté, co si teroristický útok na vánoční trh v Berlíně z 19. prosince vyžádal 12 obětí.
Vyjádřil naději na mír ve Svaté zemi. Doufá, že „Izraelci a Palestinci budou mít odvahu a odhodlání napsat novou stránku dějin, kde nenávist a msta přenechají místo ochotě budovat společně harmonickou budoucnost“.
Boží hod: Pro křesťany nejdůležitější vánoční den
Boží hod vánoční je vedle Božího hodu velikonočního neboli Zmrtvýchvstání Páně největším křesťanským svátkem v roce. Na oslavu příchodu Spasitele se tradičně předvádějí vánoční hry, připravované jsou většinou jako pásmo scén z příběhu o Ježíšově narození a koled.
Věřící by měli na Boží hod v tichu, klidu a míru rozjímat o příchodu Mesiáše na svět. Název svátku vznikl zřejmě proto, že v tyto dny věřící častěji navštěvovali kostely a přistupovali četněji ke svatému přijímání – slavili tedy „duchovní hody“. Pětadvacátý prosinec je ale také příležitostí navštívit příbuzné či známé, popřát jim hezké svátky a sejít se u slavnostně prostřeného stolu. Božíhodové obědy byly bohaté i dávno v minulosti.
Jídlo a čas pro lidi bez domova
Na třech místech v Praze budou odpoledne studenti při akci Vánoce společně rozdávat teplý čaj a jídlo lidem bez domova nebo komukoli, kdo nemá s kým trávit Vánoce. Lidé mohou pořadatelům přinášet jídlo, které jim zbude ze štědrovečerní večeře, mohou také jídlo připravit přímo pro tuto akci.
Výdejní stánky budou na Strossmayerově náměstí, náměstí Jiřího z Poděbrad a ve Vrchlického sadech před budovou hlavního nádraží. „Naším cílem je zviditelnit často tabuizovaná témata bezdomovectví, chudoby, samoty, plýtvání jídlem a sociálního bydlení,“ uvedl za pořadatele Filip Hausknecht.
Neformální spolek Studenti pomáhají a platforma Studentské hnutí za solidaritu, která vznikla loni na Univerzitě Karlově při pomoci v uprchlické krizi, akci pořádají poprvé. Podle Hausknechta by z ní rádi udělali tradici. V Praze, kde žijí tisíce bezdomovců, má prý význam, i když podobných akcí je zde víc.
Sváteční rozdávání jídla studenti sice domlouvali třeba i v Olomouci nebo Plzni, nakonec však od záměru ustoupili, protože lidé v těchto městech jsou zvyklí na podobné aktivity třeba církve nebo jiných organizací.
V Praze žije podle analýzy vypracované pro magistrát 4000 až 5000 lidí bez domova, 80 procent z nich jsou muži. V informační kampani s názvem „Ulice není má volba“ nyní hlavní město upozorňuje na příběhy pražských bezdomovců. Cílem je, aby se lidé dozvěděli, že ne každý se dostal na ulici vlastní vinou.
- Vánoční svátky mají v lidové kultuře předkřesťanský původ ve slavení zimního slunovratu. Do církevního kalendáře byly Vánoce jako svátky narození Spasitele zařazeny v Římě roku 336. O narození Ježíše se píše jen ve dvou evangeliích - Matoušově a Lukášově. První vypráví o mudrcích a jejich darech, druhý o dítěti položeném do jeslí a o pastýřích, kteří se mu přišli poklonit poté, co je k tomu vyzval anděl.