Šestina vysokoškoláků by studium bez práce finančně nezvládla

Vysokoškoláci v Česku patří k nejaktivněji pracujícím v Evropské unii. Každý šestý by si zároveň studium bez práce nemohl dovolit. Vyplývá to z projektu Eurostudent, který se zabývá postoji a životními podmínkami na evropských univerzitách.

Finanční problémy mívají nejčastěji prezenční studenti starší 30 let, v této kategorii je připustilo 30 % z nich. Podle garanta šetření Jakuba Fischera zřejmě souvisejí s tím, že v tomto věku přicházejí studenti o některé výhody a často také musí platit poplatky za prodlužování studia. Nejvíce se s ekonomickými problémy potýkají studenti uměleckých a nejméně studenti ekonomických oborů.

  • Průzkum v ČR organizuje ministerstvo školství s podporou unijního programu Erasmus+. Dotazníky odevzdalo přes 16 500 studentů bakalářského a magisterského studia ze 46 veřejných, soukromých i státní vysoké školy.

Průměrně mají studenti prezenčního studia k dispozici 9113 korun (median byl 7900). Peníze získávají hlavně od rodičů a partnerů nebo ze zaměstnání, stipendia a další veřejné zdroje hrají minimální roli.

Jakub Fischer: Nejméně pracují studenti lékařských oborů či farmacie (zdroj: ČT24)

Nejvíce peněz mívají k dispozici studenti právnických oborů, kteří průměrně hospodaří s 10 640 korunami měsíčně. Naopak nejhůře jsou na tom studenti zdravotnických, lékařských a farmaceutických oborů, kteří mají průměrně na měsíc méně než 7500 korun.

Je to dané také tím, že jsou tyto obory nejvíce časově náročné – pravidelně pracuje jen necelá čtvrtina takových studentů. V případě právnických oborů má pravidelný příjem více než polovina studentů a v ekonomických oborech je to necelá polovina.  

Zaměstnání u prezenčních studentů
Zdroj: ČT24

Co se týče všech prezenčních studentů, tak pravidelnou práci má asi 40 % z nich, další čtvrtina pak příležitostné brigády. Pracují jednak, aby získali zkušenosti, ale část z nich by si jinak studium nemohla dovolit – to se týká častěji potomků rodičů s maximálně středním vzděláním bez maturity. Studenti, kteří neměli pravidelnou práci, si vydělávali alespoň o prázdninách. O posledních letních prázdninách pracovaly tři čtvrtiny z této skupiny studentů.

Za studiem do světa se vypravil každý jedenáctý

Zahraniční studijní pobyt má za sebou 8,2 procenta studentů vysokých škol. Další více než čtvrtina se na něj chystá. Naproti tomu asi dvě třetiny studentů vycestování za studiem neplánují. Hlavními překážkami pro účast na zahraničním pobytu jsou podle průzkumu Eurostudent IV obavy z odloučení od rodiny, partnera a přátel a dodatečné finanční náklady.

Nejčastěji do zahraničí vyjíždějí studenti uměleckých oborů, lidé studující humanitní obory a společenské vědy a budoucí právníci. Naopak nejméně se do mezinárodních programů zapojují budoucí učitelé. Tři čtvrtiny studentů pedagogických fakult se vycestovat nechystají. Hlavním zdrojem financování je pro studenty stipendium z prostředků Evropské unie, tedy zejména rozšířený program Erasmus. Dalšími finančními zdroji jsou peníze od rodičů a partnera.

Vydáno pod